Téma: Evropská unie
-
EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
-
Україна попросила сусідní země o pomoc s vývozem obilí — Polsko a Rumunsko odmítly
Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysocký odcestoval tento týden do Bruselu, kde požádal partnery v EU o pomoc s vývozem obilí kvůli blokádě černomořských přístavů. Polsko a Rumunsko žádost odmítly s odůvodněním, že musí chránit zájmy svých vlastních zemědělců. Ukrajina zároveň požádala o 1,1 miliardy eur na pokrytí zvýšených přepravních nákladů.
-
Ukrajina potřebuje do konce roku 2026 od partnerů 29,5 miliardy dolarů na rozpočet a dalších 27 miliard na obranu
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko rozlišil mezi nevojenským rozpočtovým financováním a obranými výdaji a upřesnil, že do konce roku 2026 potřebuje Ukrajina od partnerů 29,5 miliardy dolarů na státní rozpočet a dalších 27 miliard dolarů na obranu nad rámec prostředků dostupných v rámci unijního nástroje Ukraine Support Loan (USL). Jeho vyjádření kontrastuje s tvrzením mluvčí Evropské komise Pauly Pinhoové z 2. října, podle něhož po setkání EU a Ukrajiny 1. října strany dospěly k závěru, že pro rok 2026 neexistuje žádný nedostatek vnějšího financování.
-
EU odmítla žádost Ukrajiny o předčasné čerpání finanční podpory na rok 2027
Evropská unie odmítla žádost Ukrajiny o předčasné poskytnutí části finanční podpory plánované na rok 2027 a vyzvala Kyjev, aby splnil slibované reformy, které by mohly v roce 2026 odblokovat přibližně 34 miliard eur. Ukrajina v červenci odhadla dodatečné obranné potřeby na 27 miliard dolarů a žádala o urychlení tranší z úvěru EU ve výši 90 miliard eur schváleného koncem roku 2025.
-
EU a Ukrajina oznámily dohodu o pokrytí rozpočtových a obranných potřeb 2026, Kyjev nadále hovoří o schodku 27 miliard dolarů
Dne 1. října 2026 vydaly Evropská komise a Ukrajina společné prohlášení, v němž oznámily, že našly způsoby, jak pokrýt ukrajinský rozpočet a obranu pro rok 2026, a dohodly se na postupu pro vyplacení 45 miliard eur v rámci Ukraine Support Loan v roce 2027. O den později mluvčí Komise uvedla, že pro rok 2026 neexistuje žádný vnější finanční nedostatek, a Komise současně vyplatila Ukrajině tranši 2,9 miliardy eur. Ukrajinská vláda přitom již dříve uváděla 27miliardový dolarový schodek v obraně a celkovou potřebu financování války 155 miliard dolarů; Financial Times informoval, že Brusel odmítl žádost o předčasné čerpání prostředků plánovaných na rok 2027.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Ukrajinský premiér: obraný rozpočet má schodek 27 miliard dolarů, o zbývajících 20 miliard se jedná se zahraničními partnery
Ukrajinský premiér Serhij Korěckyj uvedl, že schodek na obraně pro rok 2026 činí 27 miliard dolarů. Z toho asi 7 miliard chce vláda pokrýt vlastními úsporami a přesuny výdajů, zbylých 20 miliard je předmětem jednání s mezinárodními partnery. Celkové náklady války pro Ukrajinu v tomto roce jsou odhadovány na 155 miliard dolarů.
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
Nový návrh chce přesunout zmražená ruská aktiva z Euroclear pod zvláštní nástroj EU
V Bruselu byl na analytickém setkání v centru EPC představen návrh, podle nějž by se zmražené účty ruské centrální banky z Euroclearu v Belgii, Clearstreamu v Lucembursku a dalších depozitářů převedly na rozvahu zvláštního nástroje EU, který by je spravoval jako depozitář. Cílem je chránit depozitáře a Belgii před ruskými žalobami a připravit právní základ pro další využití ruských zdrojů ve prospěch Ukrajiny. Autoři návrhu tvrdí, že již má podporu několika členských států EU a části europoslanců; belgická vláda se podle Dixona dosud nevyjádřila.
-
MMF odhaduje finančníváć mezeru Ukrajiny do roku 2029 na 54 miliard dolarů, dárci jednají v Bruselu
Podle předběžných odhadů MMF by se finančníváć mezera Ukrajiny mohla do roku 2029 vyšplhat na zhruba 54 miliard dolarů. Na schůzce dárců 29. září v Bruselu se řeší další finanční pomoc, přičemž se členské státy EU neshodnou, zda využít zmražené ruské aktivy, nebo emitovat nový společný dluh.
-
Khmara vyzval EU k přesunu raket Patriot a financování výroby interceptorů proti dronům Shahed
Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara 28. září na zasedání Rady EU pro zahraniční věci vyzval členské státy, aby převedly část svých zásob raket Patriot Ukrajině výměnou za pozdější dodávky ze smluv. Zároveň požádal o letecké rakety, protiletadlové komplety MANPADS a munici pro F-16 a o finance na ukrajinskou výrobu interceptorů proti reaktivním dronům typu Shahed.
-
Ukrajinští zemědělci čelí jarní krizi kvůli blokádě Černého moře, varuje ministr
Ukrajinský ministr agrární politiky a výživy Taras Vysockyj varoval, že ukrajinští zemědělci mají finance přibližně do přelomu roku a na jaře může přijít ještě horší krize způsobená pokračující blokádou vývozu obilí přes Černé moře. Evropská komise odmítla žádost Kyjeva o 220 milionů eur na podporu farmářů; místo toho se počítá s koncesním úvěrem Světové banky ve výši 250 milionů dolarů.
-
Estonsko označilo podpálení budovy Milrem Robotics v Tallinnu za sabotáž objednanou Ruskem
Estonská Bezpečnostní policie (Kapo) dospěla k závěru, že požár budovy obranné společnosti Milrem Robotics v tallinnské čtvrti Lasnamäe v noci z 14. na 15. srpna 2025 byl cílenou sabotáží objednanou ruskými speciálními službami. Estonsko 29. září předvolalo ruského chargé d'affaires. Tři podezřelí, občané Lotyšska, byli zadrženi v Lotyšsku a předáni Estonsku. Společnost Milrem Robotics dodává Ukrajině bezpilotní pozemní vozidla THeMIS.
-
EU připravuje „cestovní mapy“ členství pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii
Evropská komise vyvíjí pro čtyři nejrychleji postupující kandidátské země – Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii – individuální „cestovní mapy“ přistoupení, které by jim poprvé daly záruku přijetí podmíněnou reformami a orientační harmonogram pro dokončení přístupových jednání včetně termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň Komise 6. října představí samostatnou revizi „předvstupní“ politiky, která navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřními zárukami chránícími fungování EU po rozšíření.
-
Ukrajinská vláda zmrazila neprioritní výdaje a obnovila rozpočtové priority kvůli zpožděné zahraniční pomoci
Ukrajinský kabinet 28. září rozhodl o prioritizaci státních výdajů v podmínkách složité fiskální situace: peníze poputují přednostně na obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců, zatímco nové stavby, rekonstrukce, kapitálové opravy a projekty na zvelebování měst (parky, náměstí, fontány, překládání dlažby) se odkládají do konce války. Premiér Serhij Korecký část tlaku připsal zpožděné zahraniční pomoci, která podle něj souvisí i s tím, že Ukrajina nestihla splnit část závazků vůči mezinárodním partnerům.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.
-
Státy EU se dohodly na uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu pro Ukrajinu
Členské státy EU se 25. září dohodly na podmínkách uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu (EPF) na podporu Ukrajiny. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na síti X. Zhruba 900 milionů eur poputuje na vojenskou asistenční misi EUMAM Ukraine, miliarda eur na společné zadávání nových vojenských zakázek a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za dříve poskytnutou vojenskou pomoc. Konečné rozhodnutí mají formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU v pondělí.
-
Švýcaři budou 27. září hlasovat o zpřísnění neutrality – sankce vůči Rusku by znemožnil
Švýcarští voliči rozhodnou v neděli 27. září v referendu o tom, zda ústavně zakotvit přísnější definici neutrality. Hlas „ano" by fakticky znemožnil Švýcarsku uvalovat sankce vůči Rusku bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN a vyloučil by vojenskou spolupráci s aliancemi jako NATO. Průzkumy ukazují, že iniciativu odmítá asi dvě třetiny voličů.
-
Finsko podpořilo zvláštní tribunál pro agresi i mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny
Finská vláda schválila vytvoření Zvláštního tribunálu pro trestný čin agrese proti Ukrajině a Mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny. Svůj návrh předložila finskému parlamentu. Finsko se tak stalo 21. státem, který přistoupil k dohodě o zřízení tribunálu. Rozhodnutí oznámilo ministerstvo zahraničí na síti X.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.