Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva

Proč je to důležité

Úder zasáhl hlavní vědeckou instituci Ukrajiny v historickém centru hlavního města během pracovního dne, nedaleko velvyslanectví Německa a kanceláře Delegace EU (asi 200 metrů). Vyvolal oficiální odsouzení od několika vlád a institucí EU a vedl k výzvě ukrajinského ministra zahraničí Sybihy k odebrání hlasovacích práv Rusku v UNESCO. Zároveň je součástí rozsáhlého ruského vzdušného útoku 28. září, při němž bylo podle ukrajinských vzdušných sil vypuštěno 124 útočných dronů (z toho 86 reaktivních) a na Ukrajině si podle Zelenského vyžádal nejméně 9 mrtvých a přes 80 zraněných. Budova akademie, která sídlí ve své nynější budově od roku 1918–1919 a pochází z 50. let 19. století, utrpěla vážné škody na druhém a třetím podlaží a podle Kyjevské městské vojenské správy hrozí, že horní část stavby nebude možné obnovit.

Co se stalo

Dne 28. září 2026 krátce po 13:30 zasáhl ruský reaktivní dron třípatrovou budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici 54 v Ševčenkivském rajónu centra Kyjeva. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička byl v době zásahu hlášen jeden mrtvý a tři zranění, které byli hospitalizováni. Během dne se počet zraněných postupně zvyšoval; prezident Zelenskyj později uvedl jednoho mrtvého a šest zraněných včetně tří dětí, zatímco Státní záchranná služba (DSNS) hlásila jednoho mrtvého a sedm zraněných. Druhou obětí se stala Natalija Bukalo, osobní asistentka prvního místopředsedy akademie a bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina, která byla v době útoku poblíž budovy. Horbulin sám utrpěl lehká zranění střepy; dron zasáhl místnost o patro nad jeho kanceláří.

Po úderu vypukl rozsáhlý požár; shořely druhé a třetí podlaží třípatrové budovy. Lidé uvěznění uvnitř se pokoušeli uniknout okny třetího patra, hasiči pomocí žebříků zachránili dvě osoby. Na místě zasahovalo přibližně 25 vozidel a asi 100 záchranářů včetně kynologické služby; požár byl během večera lokalizován a uhašen. Několik zaměstnanců akademie zůstalo po útoku mimo dosah, včetně vedoucího jednoho oddělení, do jehož kanceláře dron vletěl. Akademie potvrdila, že mezi oběťmi je Horbulinova asistentka; zprávy o dvou zemřelých akademicích, které přinesl zmocněnec pro ochranu státního jazyka a prezident akademie Anatolij Zahorodnyj, tisková služba akademie nepotvrdila.

Prezident Zelenskyj uvedl, že úder na akademii a další ruské útoky ze 28. září (na farmaceutickou firmu a čerpací stanice v Kyjevě, na obchodní centrum v Dněpru a další objekty) nezůstanou bez odpovědi. Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval UNESCO, aby Rusko zbavilo hlasovacích práv v organizaci. Podle ukrajinského letectva bylo 28. září mezi 06:30 a 18:30 použito 124 útočných bezpilotních letounů, z toho 86 reaktivních, s hlavním směrem na Kyjevskou oblast. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že po celé Ukrajině si tento den vyžádal nejméně 9 mrtvých a přes 80 zraněných. Ve stejný den zasáhl ruský dron také sedmipatrovou administrativní budovu na Antonovyčově ulici v Ševčenkivském rajónu, kde sídlí klinika Dobrobut; podle kliniky bylo zraněno sedm osob včetně šesti zaměstnanců.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská zpravodajská média vedla svou reportáž operačními detaily – čas zásahu (kolem 13:30), nasazení asi 25 vozidel a 100 záchranářů, lokalizace požáru a rozsah poškození druhého a třetího podlaží třípatrové budovy. Hlavním hlasem ukrajinské reakce byl prezident Zelenskyj, který slíbil odpověď, ministr zahraničí Sybiha, který vyzval k odebrání hlasovacích práv Rusku v UNESCO, a ministr školství Butenko s náměstkem Kurbatovem, kteří vyzvali mezinárodní vědeckou komunitu k izolaci ruských institucí. Starosta Kličko a Kyjevská městská vojenská správa (KMVA) průběžně aktualizovali bilance zraněných.

Zvláštní místo v ukrajinském zpravodajství měly historické a symbolické souvislosti budovy – její původ v 50. letech 19. století jako penziónu hraběnky Levašovové, její role sídla ukrajinské akademie věd od roku 1918–1919 založené hetmanem Skoropadským a paralela se situací z ledna 1918, kdy tutéž budovu ostřelovaly bolševické síly Muravjova. Osobní rovinu pokrývala zranění Horbulina a úmrtí jeho asistentky Nataliji Bukalo, výpovědi prezidenta akademie Zahorodného a svědectví pracovníků Oľhy Atamanenkové a Leonida Fedorenka o okamžiku zásahu a nedostupných kolezích. Ukrajinská média útok zasazovala do širšího rámce denního dronového útoku, při němž byly zasaženy i klinika Dobrobut, farmaceutická firma, čerpací stanice, zařízení Ukrtelecomu a obchodní centrum v Dněpru.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství (BBC, Der Spiegel, agenturní zprávy) rámovalo úder primárně jako poškození historické akademické instituce a incident v bezprostřední blízkosti diplomatických misí. Německé zdroje a ministerstvo zahraničí zdůrazňovaly, že zásah se odehrál přímo u budovy německého velvyslanectví v Kyjevě; zástupce velvyslanectví ujistil, že práce ambasády pokračuje a podpora Ukrajině bude pokračovat. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová prohlásila, že „věda se stala terčem Ruska“ – toto vyjádření rezonovalo v evropském zpravodajství.

Zpravodajské kanály BBC a německé titulky kladly důraz na lidský rozměr a kulturní dědictví – lidi unikající z historické kyperské budovy, nikoli na vojenskopolitické důsledky. Vedle prohlášení prezidentů Macrona a Sanduové, estonského ministra zahraničí Tsahkna a generálního tajemníka Rady Evropy Berseta se v mezinárodním zpravodajství objevila i zpráva polského ministra obrany Kosiniaka-Kamysze, že ruský reaktivní dron dopadl asi 2 km od hraničního přechodu Dorohusk–Jahodyn na ukrajinské straně, aniž by porušil polský vzdušný prostor – což bylo interpretováno jako varování před možným přeléváním konfliktu. Tyto rámce doplňovala rovněž zpráva velvyslankyně EU Maternové, podle níž byl úder veden asi 200 metrů od kanceláře Delegace EU.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se výrazně lišily v bilancích z úderu na akademii: Kličko a KMVA původně uváděli jednoho mrtvého a tři zraněné, později čtyři až pět zraněných; Zelenskyj později hovořil o jednom mrtvém a šesti zraněných včetně tří dětí; Státní záchranná služba (DSNS) nakonec uvedla jednoho mrtvého a sedm zraněných. Rozdílné byly i celkové počty zraněných za celý 28. září v Kyjevě – Kličko postupně uváděl 14, 19 až 24 zraněných (z toho tři děti), s šesti hospitalizovanými včetně dvou dětí. Napříč ukrajinskými zdroji se rozcházely i informace o počtech obětí z řad akademie: zmocněnec pro ochranu státního jazyka a prezident akademie Anatolij Zahorodnyj uvedli, že zemřeli dva akademičtí pracovníci; tisková služba akademie to nepotvrdila a potvrdila pouze úmrtí Horbulinovy asistentky Nataliji Bukalo. Drobné odchylky byly i v počtu zraněných v budově kliniky Dobrobut (sedm, resp. osm). Celkové ukrajinské bilance za 28. září Zelenskyj shrnul na 9 mrtvých a přes 80 zraněných, s tím že podle letectva bylo vypuštěno 124 útočných dronů (86 reaktivních), zatímco Zelenskyj hovořil o „přibližně 120 dronech, 90 reaktivních“.

Souvislosti

Národní akademie věd Ukrajiny (NASU) byla založena 27. listopadu 1918 v Kyjevě; jejím prvním prezidentem byl Volodymyr Vernadský. Budova prezídia na Volodymyrské ulici 54 pochází z 50. let 19. století – původně šlo o penzión hraběnky Levašovové postavený podle návrhu architekta Oleksandra Berettiho – a akademii slouží od roku 1918–1919. Tatáž budova byla vážně poškozena již v lednu 1918, kdy ji ostřelovaly bolševické síly Muravjova. Jde tedy o historicky významnou instituci i budovu, která se již podruhé stala terčem ruského násilí v kyjevském centru.

Podle údajů z počátku roku 2026 v akademii pracovalo přibližně 24 000 lidí, z toho přes 13 000 výzkumníků; sdružuje 14 vědeckých oddělení a více než 150 vědeckých institucí. Jejím prezidentem je od roku 2020 akademik Anatolij Zahorodnyj.

Útok 28. září zapadal do rozsáhlé ruské letecké kampaně proti Ukrajině. Podle ukrajinského letectva bylo mezi 06:30 a 18:30 použito 124 útočných bezpilotních letounů, z nichž 86 bylo reaktivních, s hlavním směrem na Kyjevskou oblast. Úder přišel po nočním a ranním ostřelování Kyjeva a pokračoval i přes den; zasaženy byly rovněž klinika Dobrobut, farmaceutická firma, čerpací stanice, zařízení Ukrtelecomu a obchodní centrum v Dněpru. Polský ministr obrany Kosiniak-Kamysz potvrdil, že ruský reaktivní dron dopadl asi 2 km od hraničního přechodu Dorohusk–Jahodyn na ukrajinské straně, aniž by porušil polský vzdušný prostor.