ЄС
EU (Evropská unie) je politická a hospodářská unie 27 členských států, vystavěná na zakládajících smlouvách Evropských společenství. Funguje na základě společných institucí, jednotného trhu a pro většinu členů sdílené měny eura. V zahraniční a bezpečnostní politice vystupuje prostřednictvím Rady Evropské unie a Evropské služby pro vnější činnost.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu, v noci na 7. října zemřeli civilisté v několika městech
V noci z 6. na 7. října 2026 zahájilo Rusko proti Ukrajině rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder balistickými a křídlatými raketami a bezpilotními letouny. Hlavními směry byly Kyjev a Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 09:00 sestřelila či potlačila 161 cílů, včetně pěti balistických a 39 křídlatých raket a 117 dronů. Při úderech zahynuli civilisté v Prylukách, Kremenčuku, Kyjevě, Dnipru a Oleksandrii; mezi oběťmi jsou děti. Prezident Zelenskyj útok označil za jeden z nejhanebnějších a spojil jej s Putinovými narozeninami, zatímco Kyjev vyzval k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany.
-
Evropská komise schválila balíček reforem pro rozšíření EU včetně Ukrajiny
Evropská komise 6. října ve Štrasburku schválila balíček návrhů přezkumu politik před rozšířením, které mají připravit EU na přijetí nových členů včetně Ukrajiny. Balíček představila komisařka pro rozšíření Marta Kos. Navrhuje přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině v oblastech jako sankce, boj proti daňovým podvodům či otevírání přístupových kapitol, posílení záruk proti zpětnému směru v oblasti právního státu, koncept „postupné integrace" pro nejpokročilejší kandidáty a cílené mechanismy pro citlivé ukrajinské zemědělské produkty. První politická diskuse se uskuteční na summitu Evropské rady 15.–16. října.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters: Ukrajina zintenzivní údery na ruské rafinerie
Prezident Zelenskyj v rozhovoru pro Reuters oznámil, že Ukrajina zvýší údery na ruské ropné rafinerie v reakci na novou ruskou leteckou kampaň, jejímž cílem je podle něj přimět obyvatele opustit Kyjev a další města. Podle Zelenského ukrajinská rozvědka získala dokumenty nasvědčující tomu, že Putin schválil „novou doktrínu" úderů na podstatně širší okruh civilních cílů před zimou. Zelenskyj rovněž oznámil, že delší balistická střela FP-9 bude připravena na podzim a potvrdil, že je připraven setkat se s Putinem na summitu G20 v Miami v prosinci.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.
-
Ukrajinský generální prokurátor podepsal obvinění šéfa NABU a odjel ze země; prezident žádá jeho odvolání
Generální prokurátor Ruslan Kravčenko, který 7. září podal rezignaci v souvislosti s vyšetřováním operace „Kartágo“ namířeným proti jeho úřadu, oznámil 14. září ráno ve videovzkazu, že podepsal oznámení o podezření pro šéfa NABU Semena Kryvonose. Ještě téže noci podle zdrojů Ukrajinské pravdy překročil hranice služebním autem. Prezident Zelenskyj reagoval do hodiny prohlášením, že prokurátor má „jedinou cestu – odvolání z funkce“, a podal do Nejvyšší rady formální návrh na Kravčenkovo odvolání, které má být projednáno 15. září. Večer 14. září Zelenskyj podepsal dekret č. 905/2026 o dočasném odvolání Kravčenka z funkce. Evropská komise prostřednictvím mluvčího Guillauma Merciera uvedla, že o vývoji ví, jednotlivé případy nekomentuje a zdůraznila, že nezávislé protikorupční orgány jsou „základním kamenem“ právního státu na Ukrajině.
-
Ruské drony udeřily na vlak a čerpací stanici u hranic s Polskem; Tusk svolal krizový štáb
V noci na 13. září zasáhly ruské drony infrastrukturu v blízkosti hraničního přechodu Jagodyn–Dorohusk na ukrajinsko-polské hranici. Podle Ukrzaliznytsie byl zasažen lokomotiva mezinárodního vlaku Kyjev–Varšava asi dva kilometry od polské hranice; poškozena byla i čerpací stanice a nákladní auto. Nikdo nebyl zraněn, protože monitorovací skupina varovala posádku vlaku s předstihem. Polský premiér Donald Tusk svolal mimořádné zasedání vládního bezpečnostního centra a prohlásil, že Polsko nemůže vyloučit ruskou eskalaci na svém území.
-
Kravčenko rezignoval na post generálního prokurátora Ukrajiny kvůli kauze ‚Kartágo‘
Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko podal 7. září rezignaci v souvislosti s operací NABU a SAP ‚Kartágo‘, která odhalila údajné krytí sítě podvodných call center v jeho úřadu. Jeho rezignační dopis bude předložen Nejvyšší radě. Prezident Zelenskyj setkání s Kravčenkem a s vedením protikorupčních orgánů potvrdil.
-
Masivní ruský úder na Kyjev: nejméně dva mrtví po odjezdu amerických vyslanců
V noci na 8. září provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Kyjev krátce poté, co ukrajinskou metropoli opustili američtí vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Podle ukrajinských úřadů byly při útoku použity balistické a křižující se rakety i bezpilotní letouny; podle ranních zpráv si vyžádal nejméně dva mrtvé a desítky zraněných. Polsko kvůli úderům dočasně zvedlo bojovou leteckou techniku a uvedlo do pohotovosti systémy protivzdušné obrany.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.