Státní služba pro mimořádné situace
Státní nouzová služba Ukrajiny (ДСНС) je ústřední výkonný orgán odpovědný za civilní ochranu a reakci na mimořádné události na Ukrajině.
-
Ruský úder na Kramatorsk zasáhl dva autobusy: nejméně 30 mrtvých
Ruské síly 8. října 2026 zaútočily na dvě osobní maršrutky v Kramatorsku v Doněcké oblasti. Počet obětí se v průběhu dne zvyšoval – nejprve 12 mrtvých, později 30 a v některých zprávách 33, s nejméně 13–18 zraněnými. Šéf Doněcké OVA Vadym Filaškin nařídil zastavení veřejné dopravy v Kramatorsku a Slovjansku.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu, v noci na 7. října zemřeli civilisté v několika městech
V noci z 6. na 7. října 2026 zahájilo Rusko proti Ukrajině rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder balistickými a křídlatými raketami a bezpilotními letouny. Hlavními směry byly Kyjev a Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 09:00 sestřelila či potlačila 161 cílů, včetně pěti balistických a 39 křídlatých raket a 117 dronů. Při úderech zahynuli civilisté v Prylukách, Kremenčuku, Kyjevě, Dnipru a Oleksandrii; mezi oběťmi jsou děti. Prezident Zelenskyj útok označil za jeden z nejhanebnějších a spojil jej s Putinovými narozeninami, zatímco Kyjev vyzval k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev a Kyjevskou oblast, hlavním cílem byla energetická infrastruktura
V noci z 29. na 30. září provedlo Rusko rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním směrem byl Kyjev a Kyjevská oblast. Premiér Serhij Koretskyj jej označil za první masivní kombinovaný útok na energetickou infrastrukturu od konce loňské topné sezóny. Útok si vyžádal životy včetně dítěte ve Vyšhorodu, v Kyjevě byly hlášeny nejméně tři mrtví, energetická infrastruktura byla zasažena a DTEK musel obnovit dodávky pro 8000 domácností.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.
-
Masivní ruský úder na Kyjev: nejméně dva mrtví po odjezdu amerických vyslanců
V noci na 8. září provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Kyjev krátce poté, co ukrajinskou metropoli opustili američtí vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Podle ukrajinských úřadů byly při útoku použity balistické a křižující se rakety i bezpilotní letouny; podle ranních zpráv si vyžádal nejméně dva mrtvé a desítky zraněných. Polsko kvůli úderům dočasně zvedlo bojovou leteckou techniku a uvedlo do pohotovosti systémy protivzdušné obrany.