Ruský dron zasáhl budovu televize "My — Ukrajina" v Kyjevě během živého vysílání
Dne 8. září zasáhl ruský útočný dron typu Šáhed budovu v Kyjevě, ve které sídlí ukrajinské televizní kanály "My — Ukrajina" a "My — Ukrajina+". V době útoku kanál živě vysílal národní telethon "Jedyni novyny" (United News). Hlavní zásah dopadl na newsroom a pracovní kanceláře, budova byla částečně zničena a část zaměstnanců utrpěla zranění. Prezident Zelenskyj útok označil za "novou stránku ruské degradace" a vyzval Evropu a svět k reakci.
Hlavní body
- 8. září zasáhl ruský útočný dron typu Šáhed budovu v Solomjanskově obvodu Kyjeva, kde sídlí televizní kanály "My — Ukrajina" a "My — Ukrajina+".
- V době úderu kanál živě vysílal národní telethon "Jedyni novyny"; hlavní zásah dopadl na newsroom a kanceláře zaměstnanců.
- Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil nejméně pět zraněných s možností, že počet vzroste; generální producent Jurij Suchak uvedl šest zraněných zaměstnanců, podle tiskové služby bylo pět z nich hospitalizováno.
- Budova byla částečně zničena a požár uhasili záchranáři; dva lidé byli evakuováni z vyšších pater.
- Velvyslankyně EU Katherina Maternová útok odsoudila a přivítala rozhodnutí Evropské komise schválit nákup raketových zachycovačů Patriot pro Ukrajinu za přibližně 3,2 miliardy eur.
- Stejná redakce byla poškozena již při masivním útoku na Kyjev v noci z 19. na 20. srpna, kdy tlaková vlna vyrazila okna a poškodila newsroom.
- Útok navázal na rozsáhlý noční ruský úder na Kyjev, při kterém byly podle ukrajinských zdrojů použity rakety Onyx, Iskander-M, S-400, KN-300, Kh-101 a 166 dronů; ukrajinská protivzdušná obrana hlásila sestřelení 33 raket a 142 bezpilotních prostředků.
Proč je to důležité
Útok přímo zasáhl pracující newsroom národního televizního kanálu během živého vysílání a vyvolal otázky, zda jde o záměrné cílení na novináře. Prezident Zelenskyj jej veřejně označil za "novou stránku ruské degradace" a vyzval k reakci Evropy a světa. Na událost reagovala i velvyslankyně EU Katherina Maternová, která útok odsoudila a zároveň oznámila schválení nákupu raket Patriot za zhruba 3,2 miliardy eur. Šlo přitom již o druhý zásah stejné redakce za méně než tři týdny, což naznačuje opakovaný vzorec útoků na toto médium. Útok navíc přišel bezprostředně po návštěvách amerických vyslanců v Moskvě a Kyjevě a po údajné třídenní "pauze" v úderech na Kyjev, kterou přislíbil Putin.
Co se stalo
Dne 8. září odpoledne zasáhl ruský útočný dron typu Šáhed budovu v Solomjanskově obvodu Kyjeva, ve které sídlí ukrajinské televizní kanály "My — Ukrajina" a "My — Ukrajina+". V okamžiku zásahu kanál "My — Ukrajina" živě vysílal národní telethon "Jedyni novyny"; hlavní dopad úderu dopadl na newsroom a pracovní kanceláře zaměstnanců. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v době jeho vyjádření známo nejméně pět zraněných, přičemž počet mohl vzrůst. Generální producent kanálu Jurij Suchak médiím Detector Media sdělil, že zraněno bylo šest zaměstnanců "My — Ukrajina" a "My — Ukrajina+" a že zranění byla lehká až středně těžká; podle tiskové služby kanálu bylo pět z nich hospitalizováno. Budova byla částečně zničena, záchranáři požár uhasili a z vyšších pater evakuovali dva lidi. Zelenskyj útok charakterizoval jako "novou stránku ruské degradace" a vyzval Evropu a svět k reakci. Kanál své vysílání po útoku dočasně přerušil a jeho slot v telethonu dočasně zajišťovaly kolegové z dalších kanálů; podle Suchaka se tým chystal obnovit práci v horizontu jednoho až dvou dnů. Útok navázal na rozsáhlý noční ruský úder na Kyjev z 7. na 8. září, při kterém Ukrajina hlásila použití raket Onyx, Iskander-M, S-400, KN-300, Kh-101 a 166 dronů; ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že sestřelila 33 raket a 142 dronů. Stejná redakce byla přitom poškozena již dříve při masivním útoku na Kyjev v noci z 19. na 20. srpna, kdy tlaková vlna vyrazila okna, poškodila newsroom a v koridorech strhla část stropu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média útok jednoznačně popisují jako záměrný zásah pracující redakce během živého vysílání. Samotný kanál zveřejnil videozáznam okamžiku zásahu s tím, že jde o cílený útok na novináře, nikoli o vedlejší škodu. Prezident Zelenskyj útok označil za "novou stránku ruské degradace" a vyzval Evropu a svět k reakci. Generální producent kanálu Jurij Suchak, šéf mediální skupiny Ihor Petrenko a mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tykhyj poskytli údaje o zraněných, informace o přesunu týmu na práci na dálku a souhrnné statistiky o poškozených redakcích a úmrtích novinářů od začátku plnohodnotné invaze; ministerstvo zároveň oznámilo, že zaslalo výzvu zástupci OBSE pro svobodu médií. Ukrajinská média rovněž zasazují útok do kontextu rozsáhlého nočního kombinovaného raketového a dronového úderu na Kyjev, uvádějí zasažené obvody, typy raket a dronů a počty sestřelených cílů. Několik zdrojů spojuje načasování útoku s návštěvami amerických zvláštních vyslanců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě a Kyjevě a s údajnou třídenní "pauzou" v úderech na Kyjev, kterou přislíbil Putin.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezi dodanými zdroji je mezinárodní rámec omezen na vyjádření představitelů EU. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katherina Maternová útok odsoudila jako pobuřující, prohlásila, že novináři nesmí být terčem a že redakce nejsou bojištěm, a zároveň přivítala rozhodnutí Evropské komise schválit nákup raketových zachycovačů Patriot pro Ukrajinu za přibližně 3,2 miliardy eur v rámci úvěrového nástroje Ukraine Support Loan. Mluvčí EU pro zahraniční věci Anouar El Anouni (citovaný jako "Vigand") spojil načasování úderu s odjezdem amerických vyslanců z Kyjeva a oznámil, že EU urychluje podporu Ukrajině. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte přivítali rozhodnutí členských států EU umožnit nákup zachycovačů Patriot z prostředků úvěru EU, čímž propojili reakci v oblasti protivzdušné obrany přímo s útokem.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se liší v uváděném počtu zraněných v budově kanálu "My — Ukrajina": Zelenskyj původně informoval o pěti zraněných, zatímco generální producent Jurij Suchak uvedl šest zraněných zaměstnanců "My — Ukrajina" a "My — Ukrajina+" a tisková služba kanálu oznámila, že pět z nich bylo hospitalizováno. Celkové počty zraněných a obětí v Kyjevě za 8. září se rovněž různí: jedna zpráva uvádí 16 zraněných a 2 mrtvé, jiná 10 zraněných a pozdější aktualizace 19 zraněných a 3 mrtvé (podle primátora Klitschka a Kyjevské městské vojenské administrativy). Výčty postižených obvodů Kyjeva při nočním útoku se mírně liší — jeden zdroj uvádí Solomjanského, Podilského, Dárnyckého, Holosijivského a Ševčenkivského, jiné zdroje zahrnují Dniprovsjkého a Ševčenkivského vynechávají. Státní služba pro mimořádné situace charakterizovala zasaženou budovu jako business centrum v Solomjanskově obvodu Kyjeva, většina ostatních zpráv ji popisuje přímo jako redakci televizního kanálu "My — Ukrajina".
Souvislosti
"My — Ukrajina" je jedním z kanálů zapojených do národního telethonu "Jedyni novyny" (United News), společného válečného vysílání. Stejná redakce byla poškozena již při masivním ruském útoku na Kyjev v noci z 19. na 20. srpna, kdy tlaková vlna vyrazila okna, poškodila newsroom a strhla část stropu v koridorech. Při nočním útoku na Kyjev z 7. na 8. září Rusko podle ukrajinských zdrojů použilo rakety Onyx, Iskander-M, S-400, KN-300, Kh-101 a 166 dronů různých typů; zásahy byly zaznamenány na 29 místech, na dalších devíti pak dopadly trosky sestřelených cílů a ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 33 raket a 142 dronů. Podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhiije Tykhyho došlo od začátku plnohodnotné invaze zhruba ke 30 případům poškození, zabavení nebo zničení redakcí a majetku novinářů; 21 novinářů zahynulo při výkonu profesních povinností. Přibližně v době útoku schválily členské státy EU nákup raketových zachycovačů Patriot pro Ukrajinu v hodnotě asi 3,2 miliardy eur v rámci úvěrového rámce EU 90 miliard eur; rozhodnutí přivítali předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte. Ministr zahraničí Andrij Sybiha vedl 8. září rozhovor s hlavní diplomatkou EU Kajou Kallasovou o ruských úderech.