Андрій Сибіга
Andrij Sybiha je ukrajinský diplomat, který působí jako ministr zahraničních věcí Ukrajiny. Před svým jmenováním v září 2024 zastával vysoké pozice na ukrajinském ministerstvu zahraničních věcí.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný úder na Ukrajinu, v noci na 7. října zemřeli civilisté v několika městech
V noci z 6. na 7. října 2026 zahájilo Rusko proti Ukrajině rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder balistickými a křídlatými raketami a bezpilotními letouny. Hlavními směry byly Kyjev a Kyjevská, Charkovská, Poltavská a Dnipropetrovská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 09:00 sestřelila či potlačila 161 cílů, včetně pěti balistických a 39 křídlatých raket a 117 dronů. Při úderech zahynuli civilisté v Prylukách, Kremenčuku, Kyjevě, Dnipru a Oleksandrii; mezi oběťmi jsou děti. Prezident Zelenskyj útok označil za jeden z nejhanebnějších a spojil jej s Putinovými narozeninami, zatímco Kyjev vyzval k dalším dodávkám systémů protivzdušné obrany.
-
Merkelův nástupce Merz přijel do Kyjeva, oznámil balík pomoci přes 1,3 miliardy eur a vyzval Putina k ukončení války
Německý kancléř Friedrich Merz se 4. října neohlášeně vlakem vypravil do Kyjeva, kde se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poctu padlým ukrajinským obráncům složili oba politici u Memorialu národní paměti na Majdanu Nezaležnosti a poté společně navštívili budovu Národní akademie věd, kterou 28. září zasáhl ruský dron. Merz oznámil nový souborný balík podpory v hodnotě přes 1,3 miliardy eur (zhruba miliardu na vojenskou pomoc včetně výroby stíhačů dronů a dalších zbraňových systémů a asi 350 milionů eur na pomoc energetice před zimou), podpis 15 dohod a dokumentů v souhrnné hodnotě přes 8,5 miliardy eur a samostatnou dohodu o prohloubení spolupráce v oblasti protidronové obrany. Kancléř rovněž vyzval Vladimira Putina, aby zastavil útoky na Ukrajinu, a oznámil, že Německo spolu s Francií a Británií uspořádá v Berlíně setkání „Koalice ochotných“.
-
Rusko podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev a Kyjevskou oblast, hlavním cílem byla energetická infrastruktura
V noci z 29. na 30. září provedlo Rusko rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním směrem byl Kyjev a Kyjevská oblast. Premiér Serhij Koretskyj jej označil za první masivní kombinovaný útok na energetickou infrastrukturu od konce loňské topné sezóny. Útok si vyžádal životy včetně dítěte ve Vyšhorodu, v Kyjevě byly hlášeny nejméně tři mrtví, energetická infrastruktura byla zasažena a DTEK musel obnovit dodávky pro 8000 domácností.
-
Ruský dron zasáhl budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny v centru Kyjeva
Dne 28. září zasáhl ruský reaktivní dron budovu prezídia Národní akademie věd Ukrajiny na Volodymyrské ulici v historickém centru Kyjeva. Při úderu zahynuly nejméně dvě osoby, včetně asistentky bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Volodymyra Horbulina. Útok vyvolal ostré odsouzení ze strany evropských lídrů a ukrajinský ministr zahraničí vyzval k vyloučení Ruska z hlasování v UNESCO.
-
Masivní útok dronů na Moskvu a Moskevskou oblast: zasažena rafinérie v Kapotně, požár skladů v Sofjinu
V noci na 20. září 2026 provedly ukrajinské síly rozsáhlý útok dronů a raket na Moskvu a Moskevskou oblast. Generální štáb Ukrajiny potvrdil zásah moskevské ropné rafinérie Gazpromneft-MNPZ v Kapotně, kde vznikl rozsáhlý požár; ukrajinská firma Fire Point se přihlásila k úderu dronů FP-1 na skladový komplex v obci Sofjino v moskevském regionu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin hovořil o „bezprecedentním" útoku, gubernátor Vorobjov ohlásil dvě mrtvé a šest zraněných v Moskevské oblasti. Kvůli útoku bylo zrušeno či zpožděno přes 400 letů na moskevských letištích. Akce se uskutečnila v poslední den třídenního hlasování ruských státních dumových voleb.
-
Trump vyzval Zelenského, aby zastavil údery na ruskou infrastrukturu pohonných hmot
Americký prezident Donald Trump 13. září 2026 při návštěvě golfového turnaje Irish Open ve svém klubu Doonbeg v irském hrabství Clare vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zastavil údery na ruskou infrastrukturu spojenou s výrobou nafty. Podle Trumpa tyto údery způsobují globální nedostatek nafty, a nikoli válka USA proti Íránu či situace na Blízkém východě. Trump uvedl, že se Zelenským o věci již hovořil, a nevznesl žádnou výzvu Putinovi, aby ukončil plnohodnotnou válku proti Ukrajině. Tvrzení o příčině nedostatku nafty rozporuje polský ministr zahraničí Radosław Sikorski i nejmenovaný evropský představitel.
-
Ruské drony udeřily na vlak a čerpací stanici u hranic s Polskem; Tusk svolal krizový štáb
V noci na 13. září zasáhly ruské drony infrastrukturu v blízkosti hraničního přechodu Jagodyn–Dorohusk na ukrajinsko-polské hranici. Podle Ukrzaliznytsie byl zasažen lokomotiva mezinárodního vlaku Kyjev–Varšava asi dva kilometry od polské hranice; poškozena byla i čerpací stanice a nákladní auto. Nikdo nebyl zraněn, protože monitorovací skupina varovala posádku vlaku s předstihem. Polský premiér Donald Tusk svolal mimořádné zasedání vládního bezpečnostního centra a prohlásil, že Polsko nemůže vyloučit ruskou eskalaci na svém území.
-
Masivní ruský úder na Kyjev: nejméně dva mrtví po odjezdu amerických vyslanců
V noci na 8. září provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný raketový a dronový útok na Kyjev krátce poté, co ukrajinskou metropoli opustili američtí vyslanci prezidenta Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner. Podle ukrajinských úřadů byly při útoku použity balistické a křižující se rakety i bezpilotní letouny; podle ranních zpráv si vyžádal nejméně dva mrtvé a desítky zraněných. Polsko kvůli úderům dočasně zvedlo bojovou leteckou techniku a uvedlo do pohotovosti systémy protivzdušné obrany.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.