Zveřejněno · Aktualizováno

Kallas: požadavky Ruska jsou absurdní, EU musí nejprve usilovat o příměří

Kaja Kallasová před zahájením zasedání Rady EU pro zahraniční věci uvedla, že prioritou evropské převahačky má být dosažení příměří ještě před jednáním o ruských požadavcích. EU připravilo vlastní maximální požadavky a potvrdilo složení delegace, která bude jednat s Ruskem o Ukrajině.

Hlavní body

  • Kaja Kallasová 16. listopadu označila ruské požadavky jako absurdní a varování před pokračováním války.
  • Evropská převahačka má podle Kallasové dosáhnout příměří před podrobným jednáním s Ruskem.
  • EU a ministři zahraničních věcí připravili seznam maximálních požadavků v odpověď na ruské požadavky.
  • Mezi požadavky patří stažení ruských vojsk ze všech zemí, kde nyní působí.
  • Sanctions a zmrazené ruské statky označila Kallasová za nástroje vlivu EU.
  • Lídeři 27 členských zemí EU 13. listopadu v Dublinu určili složení evropské převahačky.
  • Evropský tім представляjí instituce EU a pět zemí: Francie, Německo, Spojené království, Itálie a Polsko.

Proč je to důležité

Evropský převahačný tým má nyní určené zastoupení a jasně stanovenou prioritu: nejprve příměří, teprve poté jednání o podmínkách míru. Pozice EU bude zároveň založena na vlastních maximálních požadavcích, sankcích a zmrazených ruských aktivech, což může změnit poměr sil v jednáních s Moskvou.

Co se stalo

Před zasedáním Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu Kaja Kallasová označila ruské požadavky jako absurdní a připomněla, že Moskva podle ní opakuje požadavky z roku 2021 a přidává další. Podle jejich слoves má převahačka dosáhnout příměří, přerušení útoků na civilní infrastrukturu a ukončení zabíjení Ukrajinců dříve, než začne jednat o podrobnostech mírové dohody.

Kallasová zároveň oznámila, že EU a ministři zahraničních věcí připravili seznam maximálních požadavků v odpověď na ruské požadavky. Mezi них patří stažení ruských vojsk ze všech zemí, kde Rusko nyní vojska drží. Jako nástroje vlivu označila sankce a zmrazené ruské statky.

Lídeři 27 členských zemí EU již 13. listopadu v Dublinu určili evropskou převahačku. EU v ní bude zastoupen institucemi Evropské komise a Evropské rady a pěti státy skupiny E5: Francií, Německem, Spojeným královstvím, Itálií a Polskem. Volbu členů provedli lídeři EU, zatímco Kallasová uvedla, že bude pracovat na obsahu jednání.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinské zprávy zdůrazňují, že Kallasová požaduje příměří a ochranu civilní infrastruktury ještě před začátkem jednání o mírové dohodě. V центru pozornosti je також безпека Ukrajiny a Evropy, evropský formát zastupování při jednáních s Ruskem a Kallasové odmítnutí tvrzení Volodymyra Medynského, že EU nepředložila žádnou mírovou iniciativu.

Jak to popisují zahraniční zdroje

V evropském rámci se zasedání a vývoj jednání s Ruskem pojí se širší strategií vlivu Unie prostřednictvím převahačky, sankcí a zmrazených aktiv. Významný je formát E5 plus EU, který evropským zemím umožní jednat společně s institucemi Unie. Ruské požadavky týkající se NATO jsou přitom prezentovány prostřednictvím zpravodajských zpráv, zatímco Dmitrij Peskov mluvil o touze po písemných zárukách nerozšiřování NATO.

V čem se zpravodajství liší

Volodymyr Medynskyj tvrdil, že Evропа не запропонувала жодної мирної ініціативи, а Кая Каллас назвала це спробою Москви перекласти відповідальність за просування мирних переговорів на ЄС. ЄС також описав максимальні вимоги як спільно підготовлені з міністрами закордонних справ, тоді як інші матеріали вказують лише на максимальні вимоги ЄС.

Souvislosti

За повідомленнями ЗМІ, Росія під час переговорів в Абу-Дабі вимагала відвести війська НАТО до позицій, які Альянс займав у 1997 році, вивести війська зі східного флангу, заборонити розширення НАТО на схід від Німеччини та припинити спільне використання ядерної зброї для захисту європейських союзників. Каллас порівняла ці вимоги з вимогами 2021 року, які, за її словами, стали приводом для початку повномасштабного вторгнення в Україну. Рада ЄС із закордонних справ у Брюсселі відбувалася за участю українського міністра закордонних справ Андрія Сибіги.