Zelenskyj na summitu EU v Bruselu žádal podporu pro Ukrajinu na zimu 2026–2027

Proč je to důležité

Summit byl hlavním místem pro koordinaci finanční, vojenské a energetické pomoci Ukrajině před zimou, která má být podle Zelenského jednou z nejtěžších za celou dobu plnohodnotné války. Lídři EU veřejně deklarovali, že sankce vůči Rusku zůstanou v platnosti do konce války a že se připravuje 22. balíček sankcí, což je v kontrastu s kroky USA, které s Moskvou uzavřely dohodu o ruské naftě a dočasně uvolnily americké sankce. Schůzka zároveň odhalila nevyřešené rozpory mezi členskými státy o využití zmrazených ruských aktiv a o struktuře možného úvěru ve výši 100 miliard eur, takže se podle zpráv summit k financování Ukrajiny a ruským aktivům vůbec nevyjádřil.

Co se stalo

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel 16. října do Bruselu na druhý den summitu Evropské rady (15.–16. října). Před začátkem jednání vystoupil před novináři společně s předsedou Evropské rady Antóniem Costou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zelenskyj označil za hlavní téma energetické potřeby Ukrajiny a přípravu na zimu, která podle něj bude „jednou z nejtěžších" za celé doby plnohodnotné války; požádal o další systémy protivzdušné obrany a o financování nejen na rok 2026, ale i na rok 2027. Odhaduje se, že dodatečné finanční potřeby Ukrajiny na rok 2026 činí přibližně 70 miliard eur.

Costa prohlásil, že není čas snižovat pomoc Ukrajině ani zmírňovat sankce vůči Rusku, že podpora EU zůstává silná a že je třeba zvýšit tlak na Moskvu, aby souhlasila se skutečným příměřím a usedla k jednacímu stolu. Zelenskému přímo řekl, že se na EU může spolehnout „nejen během války, ale především ve své budoucnosti jako člena EU". Von der Leyenová uvedla, že EU podpořila Trumpovu iniciativu energetického příměří, ale Rusko ji nedodrželo a naopak eskalovalo; sankce podle ní nebudou zrušeny, dokud Rusko válku neukončí, a Komise pracuje na 22. balíčku sankcí.

Summit se konal na pozadí nového napětí mezi Ukrajinou a USA: Donald Trump kritizoval Zelenského za údery na ruské rafinerie a Washington uzavřel s Moskvou dohodu o ruské naftě, která dočasně uvolňuje americké sankce — což v Evropě vyvolalo obavy, že další příjmy z ropy umožní Rusku pokračovat ve válce. Zelenskyj podle svých slov na uzavřeném zasedání slyšel od evropských kolegů jen podporu a žádnou kritiku své rétoriky vůči USA; zároveň uvedl, že evropské země pracují na samostatném diplomatickém formátu pro jednání s Ruskem, který by primárně reprezentoval ukrajinské zájmy.

Členské státy se nicméně neshodly na klíčných otázkách financování. Belgický premiér Bart De Wever odmítl diskusi o využití zmrazených aktiv Centrální banky Ruské federace s odůvodněním, že taková aktiva nebyla nikdy v historii včetně druhé světové války využita a jejich případné využití patří do mírové dohody po skončení konfliktu; podle něj současná pravidla vyžadují jednomyslnost. Naopak dánská premiérka Mette Frederiksenová označila zmrazená aktiva za „nejzřejmější" zdroj financování, lotyšský premiér Andris Kulbergs rovněž vyzýval k jejich využití a nizozemský premiér Rob Jetten prohlásil, že počet států poskytujících hmatatelnou finanční podporu Ukrajině je nedostatečný. Český premiér Andrej Babiš uvedl, že případný úvěr 100 miliard eur pro Ukrajinu by neměl být součástí víceletého rozpočtu EU a že Česko tyto peníze nebude garantovat. Podle zpráv summit kvůli nedostatečnému konsensu nepřijal rozhodnutí o financování Ukrajiny ani o ruských zmrazených aktivech.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média kladou do popředí Zelenského osobní vystoupení na summitu a jeho „zimní balíček" — energie, protivzdušná obrana a finance — spolu s žádostí o prostředky na roky 2026 i 2027. Zdůrazňují přísliby pokračující podpory EU a unijní institucionální kroky — otevírání nových přístupových clusterů, přípravu 22. sankčního balíčku a Costovu osobní záruku ohledně budoucího členství Ukrajiny v EU. Velký prostor věnují diplomatickému střetu s Washingtonem — Trumpově kritice Zelenského za údery na ruské rafinerie a dohodě USA–Rusko o ruské naftě, která zmírňuje americké sankce — i Zelenského slovům, že evropské země pracují na samostatném vyjednávacím formátu primárně zastupujícím ukrajinské zájmy. Zároveň připomínají Zelenského varování, že se Rusko snaží o navrácení zmrazených aktiv, odkaz na dřívější rozhodnutí lídrů EU o úvěru 90 miliard eur a výzvu ukrajinského ministra financ Serhije Marchenka k využití zmrazených ruských aktiv ke krytí případného rozpočtového schodku 2027 ve výši 78 miliard dolarů.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Média mimo Ukrajinu (zde hongkongský South China Morning Post) se primárně zaměřují na finanční rozměr — Zelenského žádost o dalších přibližně 79 miliard dolarů (odpovídajících 70 miliardám eur) na udržení ukrajinského válečného úsilí. Stejně jako ukrajinské zdroje citují unijní institucionální linku — Costu a von der Leyenovou opakující, že není čas snižovat pomoc ani zmírňovat sankce a že Rusko nedodrželo Trumpovu iniciativu energetického příměří — ale rámují ji spíše jako poselství EU směrem ke Kyjevu i Moskvě než jako Zelenského vnitropolitické sdělení. Zahraniční pokrytí v tomto vzorku neřeší vnitro-unijní rozpory o zmrazených aktivech ani o struktuře úvěru, které ukrajinská média vytahují jako hlavní napětí summitu.

V čem se zpravodajství liší

Členské státy EU se neshodly ani na využití zmrazených ruských aktiv, ani na podobě finanční podpory. Belgičan Bart De Wever diskusi o zmrazených aktivech Centrální banky RF zásadně odmítá a argumentuje historickým precedentem (jejich využití vždy patřilo až do mírové dohody po skončení konfliktu; současná pravidla vyžadují jednomyslnost). Naproti tomu Dánka Mette Frederiksenová označuje zmrazená aktiva za „nejzřejmější" zdroj financování a Lotyš Andris Kulbergs rovněž vyzývá k jejich využití. Nizozemský premiér Rob Jetten tvrdí, že států poskytujících hmatatelnou finanční podporu je nedostatek, ačkoli Nizozemsko samo se řadí mezi pět největších dárců. Český premiér Andrej Babiš zase odmítá, aby se případný úvěr 100 miliard eur pro Ukrajinu stal součástí víceletého rozpočtu EU, a Česko tyto peníze nebude garantovat. Podle zpráv summit kvůli chybějícímu konsensu nepřijal rozhodnutí o financování Ukrajiny ani o ruských aktivech.

Souvislosti

Summit navazoval na situaci, kdy se dodatečné finanční potřeby Ukrajiny pro rok 2026 odhadují asi na 70 miliard eur a ukrajinský ministr financí Serhij Marchenko varoval, že rozpočtový schodek roku 2027 může dosáhnout 78 miliard dolarů. Přístupová jednání EU–Ukrajina pokročila otevřením dalších dvou clusterů; Komise si klade za cíl otevřít do konce roku zbylé dva, zároveň ale konstatuje zpomalení tempa reforem na Ukrajině, které má vliv i na vyplácení transeí rozpočtové pomoci. Evropská komise připravuje 22. sankční balíček vůči Rusku a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha veřejně argumentoval, že tlak na Moskvu je třeba zvyšovat sankcemi, využitím zmrazených aktiv, izolací a omezením přístupu k příslušným technologiím. Summit se konal na pozadí nového napětí mezi Ukrajinou a USA — Trump kritizoval Zelenského za údery na ruské rafinerie a Washington uzavřel s Moskvou dohodu o ruské naftě, která dočasně uvolňuje americké sankce.