Zelensky: Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku
Prezident Volodymyr Zelensky v neděli 11. října prohlásil, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské rafinerie, pokud Rusko zastaví údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jakýkoli krok ke snížení napětí musí být podle něj vzájemný a doprovázený reálnými zárukami. Zelensky tak reagoval na kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa i na pozadí dohody USA–Rusko o dodávkách ruské nafty a předčasně ukončených jednání v Miami.
Hlavní body
- Zelensky 11. října nabídl podmíněné zastavení úderů na ruské ropné rafinerie výměnou za to, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku.
- Podle něj musí být každý krok ke snížení napětí vzájemný a podložený skutečnými zárukami.
- Za uplynulý týden Rusko podle Zelenského provedlo přibližně 1 450 leteckých pum, 75 raket různých typů a více než 1 640 útočných dronů, z nichž asi 60 % bylo reaktivních.
- Ráno 11. října byly v Záporoží dokončeny záchranné práce po ruském úderu, který si vyžádal 23 obětí včetně čtyř dětí; předchozího dne Rusové zasáhli zdravotnické zařízení v Charkově.
- Prohlášení zaznělo po telefonátu Trump–Putin 9. října a po oznámení dohody USA–Rusko o dodávkách milionů tun ruské nafty; americké ministerstvo financí vydalo dočasnou licenci platnou do 7. dubna 2027.
- Ukrajina dohodu označila za „slabost“ USA a „dar“ Putinovi; EU uvedla, že není čas snižovat tlak na Rusko.
- Zelensky rovněž oznámil pokračující koordinaci s evropskými lídry o posílení protivzdušné obrany a munice pro bojové letectví.
Proč je to důležité
Prohlášení představuje podmíněnou ukrajinskou nabídku vůči úderům na ruskou energetiku a přímo reaguje na kritiku Bílého domu, že Kyjev blokuje dohodu. Tím, že Zelensky podmiňuje zastavení úderů recipročním krokem Moskvy a požaduje reálné záruky, signalizuje, že Ukrajina nepřistoupí na jednostranné ústupky. Zároveň zveřejnění rozsahu ruských úderů za uplynulý týden a civilních obětí v Záporoží, Charkově a Slovjansku podsouvá kontext, ve kterém se debata o energetických úderech odehrává – a v němž pokračuje rozpor s USA kvůli dohodě o ruské naftě a údajným hrozbám o omezení sdílení zpravodajských informací.
Co se stalo
Prezident Volodymyr Zelensky v neděli 11. října uvedl, že Ukrajina je připravena přestat útočit na ruské ropné rafinerie, pokud Rusko zastaví údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zdůraznil, že jakékoli kroky ke snížení napětí musejí být vzájemné a podložené skutečnými zárukami, a že skutečnou příčinou války v Evropě je Rusko. Podle jeho slov je reálně možné zastavit údery na energetickou infrastrukturu už dnes, ale Putin to údajně nechce udělat. Zelensky rovněž shrnul ruské údery za uplynulý týden – přibližně 1 450 leteckých pum, 75 raket různých typů a více než 1 640 útočných dronů (asi 60 % reaktivních). Zmínil ranní dokončení záchranných prací v Záporoží, kde si ruský úder vyžádal 23 obětí včetně čtyř dětí, sobotní zásah zdravotnického zařízení v Charkově a ranní úder na pětipatrovou budovu ve Slovjansku, po němž mohou zůstávat lidé pod troskami. Zelensky rovněž oznámil, že pokračuje koordinace s evropskými lídry v otázce dodávek protivzdušné obrany a munice pro bojové letectví.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují Zelenského nabídku jako podmíněný, reciproční krok, který odpovědnost za pokračující údery přenáší na Rusko a Putina. Zároveň zdůrazňují ruské údery na ukrajinská města včetně Záporoží, Charkova a Slovjansku a rámcují jak tlak Trumpa na zastavení úderů na ruské rafinerie, tak dohodu USA–Rusko o ruské naftě jako ústupky vůči Moskvě – používají přirovnání ke „slabosti“ Spojených států či „dárku“ či „dárku k narozeninám“ pro Putina. Ukrajinské zdroje zároveň vyzdvihují pokračující koordinaci s evropskými lídry o protivzdušné obraně a munici pro bojové letectví a prezentují Evropu jako spolehlivého bezpečnostního partnera. Předčasné ukončení jednání v Miami a návrat ukrajinské delegace domů je v tomto rámci líčen jako důkaz, že Kyjev byl využíván jako „krytí“ při americko-ruských dohodách.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Z pohledu mezinárodních a ukrajinských zdrojů je ústředním bodem Zelenského podmíněná nabídka týkající se ruských rafinerií a jeho požadavek vzájemnosti a záruk. Širší kontext zahrnuje telefonát Trump–Putin z 9. října, po němž oznámenou dohodu o dodávkách ruské nafty (včetně licence amerického ministerstva financí platné do 7. dubna 2027) i postoj EU, která odmítá uvolňovat tlak na Rusko. Materiál rovněž zmiňuje týdenní objemy ruských úderů a civilní oběti v Záporoží, Charkově a Slovjansku, které mají ilustrovat podmínky, za nichž Zelensky vystupoval. Samostatně je zahrnuto zpravodajství Axios s odkazy na anonymní americké a ukrajinské představitele o Trumpových požadavcích na zastavení úderů na rafinerie, možném omezení zpravodajského sdílení a údajném odmítnutí Kyjeva jednostranně ustoupit – a zároveň americké popření, že hrozby zazněly. Zveřejněn je i výrok Putinova poradce Jurije Ušakova, že Kreml v rozhovoru s Trumpem odmítl mírová jednání a bude pokračovat v boji do dosažení „všech svých cílů“.
V čem se zpravodajství liší
Mezi zdroji se liší především výklad motivace a důsledků americko-ruské dohody o dodávkách ruské nafty: ukrajinská média ji rámcují jako ústupek ve prospěch Ruska a jako „slabost“ USA, zatímco zpráva Axios s odkazem na amerického představitele ji líčí jako Trumpovu odpověď na to, že Kyjev údajně ignoroval přibližně půl tuctu amerických žádostí o zastavení úderů na ruské rafinerie. Rozpor je rovněž v tom, zda američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner varovali, že Trump může zastavit zpravodajské sdílení s Ukrajinou – Axios s odkazem na ukrajinského představitele takovou hrozbu popsal, zatímco americký činitel její zaznění popřel. Třetí rozpor se týká ochoty Ukrajiny skutečně zastavit údery na ruské rafinerie: Zelensky podmiňuje takový krok recipročním zastavením ruských úderů, zatímco Axios a nejmenovaný ukrajinský představitel listu Financial Times uvádějí, že Ukrajina bude v úderech na ruské rafinerie pokračovat i přes postoj Washingtonu.
Souvislosti
9. října oznámil Donald Trump telefonát s Vladimirem Putinem a dohodu o zrušení amerických sankcí na ruskou naftu s tím, že Rusko dodá stovky tisíc tun paliva na americký a světový trh; americké ministerstvo financí vydalo dočasnou licenci pro operace s ruskou naftou platnou do 7. dubna 2027 a Kreml potvrdil připravenost dodávat. Trump následně Zelenského veřejně kritizoval za odmítnutí zastavit údery na ruské rafinerie, obvinil Kyjev ze zvyšování cen nafty, prohlásil, že ukrajinská strana nechce z nějakého důvodu válku ukončit, a doporučil Ukrajincům zvolit si nového prezidenta. Ukrajina označila americko-ruskou dohodu za „slabost“ USA a „dar“ Putinovi, zatímco Evropská unie uvedla, že není čas snižovat tlak na Rusko. Podle Axiosu Trump přistoupil k dohodě o naftě poté, co Zelensky odmítl jednostranně zastavit údery na ruské rafinerie, a američtí emisové Steve Witkoff a Jared Kushner údajně varovali, že Trump může Ukrajině omezit zpravodajské sdílení – což americký činitel popřel. Trojstranná jednání v Miami mezi ukrajinskými, americkými a evropskými představiteli o ukončení války skončila předčasně a 10. října poradce prezidenta Dmytro Lytvyn oznámil, že se ukrajinská delegace vrací domů. Putinův poradce Jurij Ušakov uvedl, že Putin v telefonátu s Trumpem odmítl možnost mírových rozhovorů a zdůraznil, že Rusko bude pokračovat v bojových operacích, dokud nedosáhne „všech svých cílů“.