Zelensky v rozhovoru s Morganem řekl, že se cítí „zrazen" kroky Trumpa ohledně ruské nafty a energetického příměří
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru s novinářem Piersem Morganem, jehož část byla zveřejněna 14. října, uvedl, že se cítí „zrazen" nedávnými kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa – zejména dohodou o ruském naftovém palivu a oznámením energetického příměří. Na otázku, zda Ukrajina „ztrácí" Spojené státy, odpověděl „Ano", a dodal, že Trump tím „stojí na špatné straně dějin". Zelensky zároveň řekl, že nemá nic proti tomu, aby Trump zůstal prostředníkem, pokud zůstane uprostřed a nepřikloní se na jednu stranu. Kritizoval také omezení služby Starlink od SpaceX pro Ukrajinu jako „velkou chybu".
Hlavní body
- Zelensky řekl v rozhovoru s Piersem Morganem, zveřejněném 14. října, že se cítí „zrazen" rozhodnutími Trumpa ohledně ruské nafty a energetického příměří.
- Na otázku, zda Ukrajina „ztrácí" USA, Zelensky odpověděl „Ano", a uvedl, že Trump „stojí na špatné straně dějin".
- Zelensky řekl, že Ukrajina neprodává svou zemi a že boj je o přežití, ne o byznys.
- Zelensky uvedl, že nemá nic proti Trumpovi jako prostředníkovi, ale „kdo je uprostřed, musí zůstat uprostřed, ne na špatné straně".
- Zelensky označil omezení Starlinku pro ukrajinské drony ze strany SpaceX za „velkou chybu", která povede ke ztrátám na životech.
- 9. října Trump oznámil po rozhovoru s Putinem zrušení sankcí na ruskou naftu; licence platí do 7. dubna 2027.
- 11. října Trump oznámil „energetické příměří" mezi Ukrajinou a Ruskem; tentýž den Rusko zasáhlo tepelnou elektrárnu TEC-5 v Charkově.
- 13. října Zelensky uvedl, že Ukrajina dva dny po oznámení příměří neútočila na ruské rafinerie, zatímco Rusko pokračovalo v úderech na ukrajinskou energetiku.
Proč je to důležité
Zelenského veřejné použití slova „zrazen" signalizuje prudké zhoršení vztahů Kyjeva s Washingtonem v okamžiku, kdy je americká mediace a případné sankční úlevy pro Rusko ústředním bodem dalšího vývoje války. Prezident v rozhovoru spojuje dvě konkrétní americká rozhodnutí – licenci na ruskou naftu a energetické příměří – s pokračujícími ruskými údery na energetickou infrastrukturu v Charkově a ruskými útoky na ukrajinské rafinerie, čímž Trumpovy mírové snahy líčí jako jednostranné. Zelensky zároveň kritiku rozšiřuje i na omezení Starlinku ze strany SpaceX a prezentuje tak širší vzorec amerických kroků, které považuje za poškozující Ukrajinu.
Co se stalo
Prezident Volodymyr Zelensky poskytl 14. října rozhovor Piersu Morganovi v pořadu "Piers Morgan Uncensored", jehož část byla tentýž den zveřejněna. V rozhovoru na otázku, zda se cítí zrazen, odpověděl „Ano" a uvedl, že je škoda, že Ukrajina ztrácí silného partnera, ale „ne kvůli nám". Na otázku, zda Ukrajina „ztrácí" Spojené státy, odpověděl rovněž „Ano" a dodal, že je bolestivé, když Trump „stojí na špatné straně – ne na naší". Zelensky řekl, že Ukrajina neprodává svou zemi, že boj je o přežití – o půdu, domov a děti. Zdůraznil, že nemá nic proti tomu, aby Trump zůstal prostředníkem, ale že prostředník musí zůstat uprostřed a nepřiklonit se na jednu stranu; poradci prezidenta USA se podle něj mýlí a „stojí na špatné straně dějin". Zelensky rovněž zhodnotil dohodu o ruské naftě jako „lehké vítězství" pro Putina, který „se směje", a uvedl, že Rusko chce, aby Trump vypadal slabý. Kritizoval rozhodnutí SpaceX omezit provoz Starlinku pro ukrajinské drony jako „velkou chybu", která povede ke ztrátám na životech, a vyzval Elona Muska službu obnovit. Rozhovor přichází v kontextu série kroků americké administrativy: 9. října Trump po rozhovoru s Putinem oznámil zrušení sankcí na ruskou naftu s dočasnou licencí platnou do 7. dubna 2027, 11. října oznámil „energetické příměří" a tentýž den Rusko zasáhlo tepelnou elektrárnu TEC-5 v Charkově. 13. října Zelensky uvedl, že Ukrajina dva dny po oznámení příměří neútočila na ruské rafinerie, zatímco Rusko pokračovalo v úderech na ukrajinskou energetiku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média (LIGA.net, Ukrajinska pravda,ZN.UA, NV, Hromadske, Ukrinform, Suspilne, Radio Svoboda, Interfax-Ukrajina, Jevropejska pravda) vedou Zelenskyho rozhovorem „zrazen" a rámují Trumpovu dohodu o ruské naftě i energetické příměří jako ústupky Rusku bez reciproční deeskalace. Zdůrazňují ruské údery na energetickou infrastrukturu v Charkově v den oznámení příměří i po něm a spojují licenci na ruskou naftu s dalšími kroky, které Zelensky vnímá jako poškozující Ukrajinu – včetně omezení Starlinku ze strany SpaceX. Připomínají Zelenského dřívější vyjádření, že ústupky sankcí jsou „nespravedlivé a nečestné" a projevem slabosti. Ukrajinská média rovněž vyzdvihují Zelenského důraz na to, že Ukrajina neprodává svou zemi a že boj je o přežití, a některé z nich nesou jeho tvrzení, že dohoda o naftě je „lehkým vítězstvím" pro Putina, že „Putin se směje" a že jej chtějí nahradit lidé, kterým vadí, že nikdy neuzná ukrajinské území za ruské.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Jediný anglickojazyčný zdroj v souboru (ázerbájdžánská agentura APA) podává Zelenského prohlášení o „zradě" neutrálně, vede textem o dohodě o ruské naftě a energetickém příměří jako spouštěčích a cituje jeho větu o ztrátě silného partnera, aniž by přidával ukrajinský kontext, jako jsou údery na Charkov nebo omezení Starlinku. Tento mezinárodní text nezesiluje tvrdší Zelenského formulace o tom, že se „Putin směje", že Rusko chce, aby Trump vypadal slabý, nebo o úvahách o výměně ukrajinského prezidenta – a představuje rozhovor v kratším, diplomatičtějším rejstříku.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v tom, zda Trumpovi vyslanci na jednáních na Floridě pohrozili Ukrajině zastavením sdílení zpravodajských informací, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské rafinerie – ukrajinský zdroj o varování hovořil, anonymní americký představitel to popřel a sám Trump veřejně popřel, že by sdílení zpravodajských informací bylo ukončeno. Objemy ruské nafty v rámci dohody jsou popsány různě: Trump hovoří o více než 4,8 milionu tun, jiný popis uvádí 300 000 tun s plánovaným dalším růstem. Ukrajinská média a Zelensky sami popisují uvolnění sankcí na ruskou naftu a energetické příměří jako ústupky vůči Rusku bez reciproční deeskalace, zatímco americká administrativa se prezentuje jako nestranný prostředník mezi Kyjevem a Moskvou.
Souvislosti
Na začátku října 2026 americká Trumpova administrativa současně vydala dočasnou licenci na dovoz ruské nafty do dubna 2027, oznámila takzvané „energetické příměří" a uskutečnila jednání v Miami za účasti amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera a zástupců Ukrajiny, Velké Británie, Německa, Francie, EU a NATO, jejichž cílem bylo dosáhnout deeskalace před zimou. Ruské síly zasáhly tepelnou elektrárnu TEC-5 v Charkově v den oznámení energetického příměří a 13. října znovu udeřily na civilní infrastrukturu v Charkově deseti raketami – incidenty, které Zelensky citoval jako důkaz neupřímnosti ruské strany. Zelensky se již dříve veřejně ptal, proč USA neuzavírají srovnatelnou dohodu o naftě s Ukrajinou, označil uvolnění ruských energetických sankcí bez dohody o deeskalaci za projev slabosti a v rozhovoru s Axios nazval dohodu „nespravedlivou a nečestnou" při nabídce vzájemného zastavení úderů na energetiku přes zimu. Trump dříve veřejně přičítal růst cen nafty útokům Ukrajiny na ruské rafinerie a vyzval Zelenského, aby tyto útoky zastavil.