Schůzka na Floridě: Trumpova naftová dohoda s Putinem a čtyřbodový americko-evropský mírový plán pro Ukrajinu
9. října uspořádali v Miami zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner šestihodinové jednání s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Američané na něm žádali Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie, a oznámili, že Trump uzavře s Ruskem dohodu o dodávkách nafty. Tutéž dohodu Trump ještě týž den oznámil jako dosaženou s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Witkoff a Kushner zároveň Ukrajincům tlumočili, že Putin je ochoten k jednáním se vrátit až poté, co získá zbytek Donbasu kontrolované Ukrajinou. Podle The Washington Post se rodí čtyřbodový americko-evropský mírový návrh zahrnující mechanismus obnovy, bezpečnostní záruky, energetickou integraci a příměří podle současné linie kontaktu.
Hlavní body
- 9. října se na Floridě (golfový klub Shell Bay) konala šestihodinová schůzka vyslanců USA Kushnera a Witkoffa s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO; jednání skončilo dříve, než bylo plánováno.
- Téhož dne Trump oznámil dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh, čímž došlo k faktickému uvolnění části amerických sankcí; Trump podle zdrojů dohodu spojil se snahou přivést Moskvu zpět k jednáním.
- Kushner na schůzce zopakoval požadavek, aby přestala útočit na ruské rafinerie; ukrojil Zelenskyj tuto žádost odmítl a Trumpovo rozhodnutí označil za "nespravedlivé a nečestné" a "slabé".
- Witkoff a Kushner Ukrajincům sdělili, že Putin je ochoten obnovit mírové rozhovory pouze v případě, že získá zbývajících zhruba 11 % Donbasu pod ukrajinskou kontrolou.
- Podle The Washington Post se rodí čtyřbodový americko-evropský návrh: 1) finanční mechanismus obnovy za účasti Světové banky a BlackRocku; 2) bezpečnostní záruky srovnatelné s článkem 5 NATO; 3) energetická integrace včetně možného ropovodu s dělením zisku mezi Kyjevem a Moskvou; 4) příměří podle současné linie kontaktu.
- Evropští účastníci byli podle zdrojů překvapeni oznámením naftové dohody; vysoký úředník EU Björn Seibert při briefingu velvyslanců 27 členských zemí konstatoval, že "Američané jednají s Rusy více, než veřejně přiznávají".
- Ukrajinský komunikační poradce prezidenta Dmytro Lytvyn označil zveřejnění návrhu ve Washington Post za "dobrý PR" USA, nikoli za samostatnou americko-evropskou trať.
Proč je to důležité
Setkání na Floridě propojuje dva významné posuny: USA veřejně představily čtyřbodový americko-evropský mírový rámec spojující obnovu Ukrajiny, bezpečnostní záruky, energetické dohody a příměří po linii kontaktu s územním kompromisem, a zároveň Trump oznámil dohodu s Putinem o ruské naftě, která fakticky uvolňuje sankce na ruský energetický vývoz – uprostřed jednání s Ukrajinou. Putinova údajná podmínka získat zbylých zhruba 11 % Donbasu kontrolovaného Ukrajinou je v přímém rozporu s ukrajinským postojem hájit svou územní celistvost. Schůzka skončila dříve, evropští účastníci byli naftovou dohodou zaskočeni a Zelenskyj ji veřejně odmítl – to vše ukazuje na vnitřní třenice v rámci procesu a omezenou důvěru Ukrajiny v americký přístup.
Co se stalo
9. října se v golfovém klubu Shell Bay na okraji Miami konala šestihodinová schůzka zvláštních vyslanců USA Jareda Kushnera a Stevea Witkoffa s tříčlennou ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Witkoff během jednání krátce vyšel, aby se připojil k telefonátu mezi Trumpem a Putinem. Američtí vyslanci Ukrajince požádali, aby zastavili údery na ruské rafinerie – požadavek, který podle amerického činitele zazněl v posledních měsících asi šestkrát –, a oznámili, že Trump s Ruskem uzavře dohodu o dodávkách nafty. Tutéž dohodu Trump ještě tentýž den oznámil jako dosaženou s Putinem; hovořil o 4,8 milionu tun ruské nafty. Witkoff a Kushner Ukrajincům zároveň tlumočili, že Putin je aktuálně ochoten vrátit se k jednáním o ukončení války pouze v případě, že získá zbývajících zhruba 11 % Donbasu pod ukrajinskou kontrolou – což by mohl doma prezentovat jako vítězství. Ukrajinský prezident Zelenskyj žádost zastavit údery odmítl a Trumpovo rozhodnutí o naftě označil za "nespravedlivé a nečestné" a "slabé". Schůzka skončila dříve, než bylo plánováno; evropští účastníci byli oznámením naftové dohody zaskočeni. Podle The Washington Post (sloupek Davida Ignatiuse z 12.–13. října) se mezitím rodí čtyřbodový americko-evropský mírový návrh: 1) finanční mechanismus obnovy Ukrajiny za účasti Světové banky a BlackRocku; 2) bezpečnostní záruky srovnatelné s článkem 5 NATO; 3) ekonomická a energetická integrace včetně možného ropovodu z ruské ropy a plynu do Evropy s dělením zisku mezi Kyjevem a Moskvou a mechanismus pro zrušení sankcí; 4) příměří podél současné linie kontaktu, tedy de facto zachování ruské kontroly nad dosavad obsazenými územími. Ukrajinský komunikační poradce Dmytro Lytvyn označil zveřejnění návrhu za "dobrý PR" USA, nikoli za samostatnou americko-evropskou trať. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova jakoukoli vazbu mezi naftovou dohodou a mírovými rozhovory popřel.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v několika klíčových bodech. Zaprvé – zda Witkoff a Kushner na schůzce přímo pohrozili Ukrajině odnětím přístupu k americkým zpravodajským informacím či zastavením nákupů zbraní, pokud Kyjev nepřestane útočit na ruské rafinerie: tři zdroje agentury Reuters včetně jednoho účastníka uvedly, že přímá hrozba nezazněla, zatímco Financial Times, Axios, CNN a text Davida Ignatiuse v The Washington Post hrozby popsaly. Zadruhé – zda má naftová dohoda sloužit jako nástroj k "zmírnění" ruské pozice a návratu Moskvy k jednáním: američtí představitelé a vyslanci to takto Ukrajincům prezentovali, zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jakoukoli spojitost s mírovým procesem popřel a hovořil jen o "vzájemně výhodné rusko-americké spolupráci". Zatřetí – nakolik je návrh zveřejněný The Washington Post skutečnou společnou americko-evropskou traťí a nakoliv jen dílčím pohledem části amerického týmu: ukrajinský poradce Dmytro Lytvyn jej označil za "dobrý PR" a odmítl, že jde o samostatnou americko-evropskou iniciativu, zatímco samotný text a další zpravodajství jej líčí jako pomalu se rodící společný návrh. A konečně – objem naftové dohody: Trump hovořil o 4,8 milionu tun ruské nafty, Reuters mezitím uvádí více než 2,25 milionu barelů.
Souvislosti
Trump a Putin jsou v přímém kontaktu a američtí vyslanci Witkoff a Kushner v tomto období zprostředkovávali mezi Washingtonem, Kyjevem a Moskvou. Ukrajina trvá na zachování své územní celistvosti a odmítá požadavky na postoupení dosud držených území, ale nevylučuje zmrazení konfliktu podél současné linie fronty jako možný základ dohody. Americká administrativa v posledních měsících několikrát žádala Ukrajinu, aby zastavila údery na ruské rafinerie, jak rostly ceny nafty; Witkoff a Kushner odložili plánovanou cestu do Moskvy kvůli nejistotě ohledně pozic Ukrajiny a Evropy. Sloupek Davida Ignatiuse v The Washington Post z 12.–13. října o společném americko-evropském návrhu vyvolal reakci ukrajinské Kanceláře prezidenta, která plán veřejně zpochybnila.