Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruského dieslu a vyhlásil „energetické příměří"; Zelenskyj mluví o slabině
Americký prezident Donald Trump se 9. října během telefonátu dohodl s Vladimirem Putinem na dodávkách 300 tisíc až 3 milionů tun ruského dieslu na americký a světový trh a na šest měsíců pozastavil související sankce. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu dieslu zavedený v červenci 2026. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil krok USA za slabost, Trump odpověděl osobním útokem s tím, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta". 11. října Trump oznámil „energetické příměří" mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev uvedl, že se o něm dozvěděl z médií, a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas varovala, že taková dohoda asymetricky zvýhodňuje Moskvu.
Hlavní body
- 9. října se Trump po telefonátu s Putinem dohodl na dodávkách 300 tisíc až 3 milionů tun ruského dieslu na americký a světový trh; USA na šest měsíců pozastavily sankce na vývoz ruského paliva.
- Kreml předčasně zrušil zákaz vývozu dieslu, který zavedl v červenci 2026 kvůli ukrajinským úderům na ruské rafinerie.
- Trump zdůvodnil dohodu snahou snížit ceny pohonných hmot; analytici citovaní CNN pochybují, že ruské objemy dokážou výrazněji ovlivnit světové ceny dieslu.
- Zelenskyj označil zmírnění sankcí za „zřejmou slabost" hrající do karet Rusku; Trump odpověděl, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta".
- 11. října Trump oznámil „energetické příměří" mezi Ukrajinou a Ruskem; Bílý dům později uvedl, že se týká pouze úderů na rafinerie, a Zelenskyj uvedl, že oznámení bylo pro Kyjev novinkou.
- Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas varovala, že příměří omezené na rafinerie zvýhodňuje Rusko, protože Rusko má rozsáhlou síťrafinérií a Ukrajina jen jednu.
- Kanadský premiér Mark Carney Zelenskému řekl, že dohoda přímo odporuje společnému úsilí spojenců o mír v Evropě a poskytne Rusku další finance na válku.
- 12. října mají ministři zahraničí EU schválit dosud největší sankční seznam proti Rusku s 1646 položkami.
Proč je to důležité
Spojené státy na šest měsíců pozastavily sankce na vývoz ruského paliva a zároveň vyhlásily „energetické příměří", které podle kritiků včetně šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasy asymetricky zvýhodňuje Moskvu – Ukrajina má totiž jedinou rafinerii, zatímco Rusko jich provozuje mnoho. Krok navíc přinesl otevřenou slovní přestřelku mezi Trumpem a Zelenským, v níž Trump osobně napadl ukrajinského prezidenta, a přiměl evropské spojence v čele s Kanadou a EU k veřejné kritice a k urychlení dosud největšího sankčního balíku proti Moskvě.
Co se stalo
9. října se americký prezident Donald Trump během telefonátu s Vladimirem Putinem dohodl na dodávkách 300 tisíc až 3 milionů tun ruského dieslu na americký a světový trh; administrativa zdůvodnila krok snahou snížit ceny pohonných hmot. USA zároveň na šest měsíců pozastavily sankce na vývoz ruského paliva, čímž otevřely cestu k obnovení ruského prodeje dieslu na světovém trhu. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu dieslu zavedený v červenci 2026 v reakci na ukrajinské údery na ruské rafinerie. Podle zdů CNN — kalkuloval Trump s tím, že Rusko okamžitě dodá přes 300 tisíc tun dieslu (zhruba 2,25 milionu barelů), v listopadu dalších 500 tisíc tun a později milion tun. Večer 9. října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí USA označil za slabé a upozornil, že Trump jednal s Putinem paralelně s rozhovory Ukrajiny a USA v Miami. Zelenskyj později zmírnění sankcí popsal jako „zřejmou slabost" hrající do karet Rusku. Trump odpověděl osobním útokem a prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta"; zároveň opět svalil odpovědnost za nedostatek mírové dohody na Ukrajinu a Zelenského obvinil z neochoty ji uzavřít. Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha kontroval, že o podpoře prezidenta rozhodují Ukrajinci a že zahraniční vyjádření jen potvrzují, že svou práci dělá dobře. 11. října Trump na své síti Truth Social oznámil, že mezi Ukrajinou a Ruskem začíná „energetické příměří", které podle něj obě strany schválily. Bílý dům později upřesnil, že se vztahuje pouze na údery na rafinerie, nikoli na energetickou infrastrukturu obecně. Zelenskyj pro Axios uvedl, že oznámení bylo pro Kyjev novinkou, ale že pokud Rusko souhlasí, Ukrajina je připravena příměří rovněž dodržovat. Krátce před Trumpovým příspěvkem Kyjev hlásil ruský úder na energetické zařízení v ukrajinském hlavním městě, který způsobil výpadky proudu v několika obvodech; Zelenskyj následně obvinil Rusko, že příměří již porušilo, a poznamenal, že „Putin nečte Truth Social". Kanadský premiér Mark Carney Zelenskému řekl, že dohoda přímo odporuje úsilí Ukrajiny, Kanady a dalších spojenců o mír a stabilitu v Evropě, a ujistil ho, že Kanada zachová a případně zpřísní sankce. 12. října ministryně zahraničí EU Kaja Kallas přivítala „energetické příměří, pokud bude dodržováno", ale uvedla, že dosud nevidí, že by Rusko bylo ochotno ho dodržovat; varovala, že dohoda omezená jen na rafinerie by zvýhodnila Rusko, a vyzvala ke zvýšení sankčního tlaku na Moskvu. Ministři zahraničí EU mají tentýž den schválit dosud největší sankční balík proti Rusku s 1646 položkami. Ministr financí USA Scott Bessent v rozhovoru pro Fox News označil evropskou kritiku dohody za „pokryteckou" a prohlásil, že evropské státy od začátku války zaplatily Rusku více peněz, než poskytly Ukrajině, protože se nedokážou vzdát ruských energetických zdrojů.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mimo Ukrajinu se reakce výrazně liší podle politické linie. Kanadský premiér Mark Carney Zelenskému řekl, že dohoda USA s Ruskem přímo odporuje společnému úsilí Ukrajiny, Kanady a dalších spojenců o mír a stabilitu v Evropě a že poskytne Rusku další zdroje na financování útoku na Ukrajinu; ujistil ho, že Kanada zachová a v případě potřeby zpřísní sankce a zdůraznil neochvějnou podporu ukrajinské svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti. Kanada od začátku plnohodnotné invaze poskytla Ukrajině přes 7 miliard dolarů vojenské pomoci a uvalila sankce na více než 3500 osob a subjektů. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas přivítala „energetické příměří" podmínečně – „pokud bude dodržováno" – a varovala, že dohoda omezená jen na rafinerie by zvýhodnila Rusko, které má rozsáhlou síťrafinérií, zatímco Ukrajina jen jednu; osobně by uvítala příměří, které by zahrnovalo i „zastavení zabíjení lidí", a zdůraznila význam ochrany ukrajinské energetiky před chladnou zimou. Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže vyzvala Evropu, aby se „nejdřív podívala do zrcadla", a připomněla nedávné vyškrtnutí dvou ruských oligarchů podporujících Putinův režim ze seznamů sankcí; podle ní rozhodnutí Trumpovy administrativy vysílá Moskvě rozporuplný signál o uvolňování sankcí. Ministr financí USA Scott Bessent na Fox News označil evropskou kritiku dohody za „pokryteckou" s tím, že od začátku války evropské státy zaplatily Rusku více peněz, než poskytly Ukrajině, protože se nedokážou vzdát ruských energetických zdrojů; prohlásil, že administrativa bude jednat v rámci všech pravomocí svěřených zákonem, a odmítl, že by ji v tom omezoval Lindsey Grahamem iniciovaný sankční zákon podepsaný v září.
V čem se zpravodajství liší
Mezi zdroji a aktéry se rýsují čtyři hlavní linie nesouladu. Zaprvé administrativa Trumpa zdůvodňuje dieslovou dohodu snahou snížit ceny pohonných hmot, zatímco analytici citovaní ZN.UA a NV pochybují, že by ruské objemy mohly ceny dieslu výrazněji ovlivnit. Zadruhé ministr financí USA Scott Bessent označil evropskou kritiku dohody za „pokryteckou" a evropskou závislost na ruské energii označil za skutečný zdroj problému; naproti tomu Kaja Kallas, Mark Carney i Baiba Braže uvedli, že dohoda odporuje společnému úsilí spojenců o mír v Evropě a zvýhodňuje Moskvu. Zatřetí Bílý dủm později upřesnil, že „energetické příměří" se vztahuje pouze na údery na rafinerie, nikoli na energetickou infrastrukturu obecně, a Zelenskyj uvedl, že oznámení bylo pro Kyjev novinkou; Zelenskyj zároveň obvinil Rusko, že příměří již porušilo úderem na energetické zařízení v Kyjevě. Začtvrté v diskuzi na Fox News Rachel Campos-Duffyová tvrdila, že Zelenskyj záměrně bombarduje ruské rafinerie, aby „čily Demokratům", a volala po výměně ukrajinského vedení; Brian Kilmeade naopak útoky na rafinerie hájil jako údery na součást ruské válečné mašinérie a veškerou odpovědnost za válku kladl na Putina.