Nord Stream
Nord Stream je síť plynovodů vedoucích z Ruska do Německa po dně Baltského moře. První větev Nord Streamu byla uvedena do provozu v roce 2011, druhá o rok později v roce 2012. Projekt realizovala společnost Nord Stream AG, kterou většinově vlastní ruský Gazprom a na které se podílely evropské energetické firmy. V září 2022 utrpěly oba plynovody rozsáhlé poškození výbuchy, což vedlo k mezinárodnímu vyšetřování.
-
Ukrajina, USA a Rusko plánují třístrannou schůzku v Abú Zabí
Ukrajina, Spojené státy a Rusko se domluvily na třístranné schůzce na úrovni týmů, která se má konat v Abú Zabí v první polovině listopadu 2026. Přesné datum ani konečné složení delegací zatím nejsou stanovené. Hlavním tématem má být bezpečnostní rámec pro Ukrajinu a Rusko po dosažení mírového urovnání.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Soud kvůli Nord Streamu v Hamburku: obhajoba chce svědectví dvou velitelů obžalovaného
Před soudem v Hamburku stanul Ukrajinec Serhij Kuzněcov, kterého Německo podezřívá z organizace sabotáže plynovodů Nord Stream v roce 2022. Jeho obhajoba plánuje předložit písemné svědecké výpovědi dvou jeho přímých vojenských velitelů, přičemž jeden z nich je popisován jako pravděpodobný organizátor celé operace. Kuzněcov obvinění popírá a sám vypovídat nehodlá; Ukrajina jakákoli obvinění vůči němu odmítá.
-
Schröder oslavil s Putinem jeho 74. narozeniny v Moskvě, německá vláda reaguje pobouřeně
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder (82) strávil 7. října narozeniny ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho domě. Cestu podle Kremlu Putin zprostředkoval poté, co se z médií dozvěděl o Schröderově příjezdu do Moskvy kvůli obchodním záležitostem řetězce Globus. Německý kancléř Friedrich Merz setkání označil za „hluboce pobuřující" a „absolutně amorální", kritiku připojili i další politici CDU, Zelených, FDP i předsedkyně obranného výboru Evropského parlamentu. Část SPD Schröderovu cestu bránila.
-
Ukrajinská delegace míří do USA; Rubio mluví o „strategické slepé uličce“, Kyjev to odmítá
Prezident Zelenskyy 8. října oznámil, že ukrajinská delegace pojede 9.–10. října do Spojených států na jednání se speciálními vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Ve stejný den americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro řecký list Kathimerini prohlásil, že diplomatické řešení rusko-ukrajinské války je momentálně „nedosažitelné“ a že konflikt je ve „strategické slepé uličce“, protože Rusko požaduje plnou kontrolu nad Donbasem. Zelenskyy z Pryluk, kde 7. října zasáhla ruská raketa obytný dům, Rubiovo hodnocení odmítl a vyzval Washington k tvrdším sankcím a tlaku na Moskvu.
-
Američtí a ruští představitelé jednali o návratu Nord Streamu, Bílý dům to popírá
Podle zpráv Reuters jednali američtí a ruští představitelé, včetně vyslance Jareda Kushnera a poradce Kirilla Dmitrijeva, o zapojení amerického investora do obnovy plynovodů Nord Stream. Bílý dům popřel, že by o Nord Streamu v poslední době konkrétně jednal, a Německo uvedlo, že jakékoli obnovení provozu by vyžadovalo souhlas spolkové vlády, který Berlín nechce dát. Plynovody jsou poškozené ze září 2022 a pod sankcemi USA i EU, takže jejich opětovné spuštění je za současného stavu nezákonné.
-
Soud v Chorvatsku odročil jednání o vydání Volodymyra Žuravlova do Německa kvůli nové kvalifikaci „válečný zločin“
Soudní jednání plánované na 4. září v Chorvatsku o možném vydání ukrajinského občana Volodymyra Žuravlova do Německa v případu sabotáže Nord Stream bylo odročeno. Německá strana podle obhájců aktualizovala evropský zatykač a doplnila do něj novou kvalifikaci „válečný zločin".