Ukrajinská delegace odjíždí 9.–10. října do USA; Rubio označil válku za „strategický pat“
Prezident Zelenskyj oznámil 8. října, že ukrajinská delegace odcestuje 9.–10. října do Spojených států ke dvoudenním rozhovorům se speciálními vyslanci prezidenta Trumpa Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Oznámení přišlo poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini prohlásil, že diplomatické ukončení rusko-ukrajinské války je v současnosti „nedosažitelné“ a že konflikt se ocitl ve „strategickém patu“. Zelenskyj toto hodnocení odmítl a vyzval Washington ke zpřísnění sankcí vůči Rusku a k poskytnutí přístupu k terminálům Starlink.
Hlavní body
- 8. října oznámil Zelenskyj cestu ukrajinské delegace do USA na 9.–10. říjen; na americké straně budou jednat vyslanci Kushner a Witkoff.
- Den předtím Rubio v rozhovoru s Kathimerini prohlásil, že válka je ve „strategickém patu“ a diplomatické řešení je „nedosažitelné“.
Proč je to důležité
Cesta je první přímou bilaterální rozjednávací schůzkou mezi Ukrajinou a USA poté, co Washington veřejně prohlásil, že diplomatické řešení války je v současnosti nedosažitelné. Zelenskyjovo odmítnutí Rubiova „patu“ a požadavky na tvrdší sankce a přístup ke Starlinku otevírají veřejnou roztržku s americkým partnerem. Ke jednáním se mají připojit i poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa a Británie a zástupci EU a NATO, což z nich činí přípravu na možné třístranné setkání Ukrajina–USA–Rusko ve druhé polovině října.
Co se stalo
Ukrajinská delegace má 9.–10. října jednat ve Spojených státech se speciálními vyslanci prezidenta Trumpa Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Tým tvoří šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, jeho první zástupce Serhij Kyslycja, předseda parlamentní frakce „Sluha lidu" Davyd Arachamija a šéf zahraniční zpravodajské služby Rustem Umerov. Ke schůzkám se mají připojit evropští poradci pro národní bezpečnost (z Británie, Francie, Německa) a zástupci EU a NATO.
Schůzky byly oznámeny jen den poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini prohlásil, že rusko-ukrajinská válka dospěla do „strategického patu" a že diplomatické řešení je v současnosti „nedosažitelné". Rubio uvedl, že Rusko jako podmínku pro urovnání požaduje plnou kontrolu nad Donbasem, což Ukrajina odmítá jako nepřijatelné, a že Spojené státy zůstávajou připraveny sehrát konstruktivní roli, pokud se naskytne příležitost. Varoval rovněž, že Rusko zřejmě hodlá využít blížící se zimu ke zničení zbytků ukrajinské energetické sítě a k vynucení kapitulace, a zmínil riziko koordinovaných útoků dronů na lodě v Černém moři i možných sabotážních operací v sousední zemi, které by mohly přerůst v širší regionální konflikt.
Zelenskyj, který 8. října navštívil Pryluky na Černihivsku – místo raketového úderu na obytnou budovu z 7. října – Rubiovo hodnocení „patu" odmítl. Prohlásil, že Ukrajina „není v diplomatickém slepém bodě", a vyzval Washington, aby uzavřel ruskou ekonomiku, zastavil prodej Rusku, uvalil sankce na ruské zbraně a poskytl Ukrajině přístup ke Starlinku i nad ruským územím. Cestu oznámil v Prylukách, kam přijel spolu s britským ministrem zahraničí Edem Milibandem.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média spojují Rubiovo prohlášení o „strategickém patu" se Zelenskyjovým ostrým odmítnutím a s návštěvou Pryluk – místa ruského úderu na obytnou budovu z 7. října. Zdůrazňují složení delegace (Budanov, Kyslycja, Arachamija, Umerov), dvoudenní program a plánované připojení evropských poradců pro národní bezpečnost a zástupců EU a NATO a cestu rámují jako přípravu možného třístranného jednání. Velký prostor věnují Zelenskyjovým veřejným výrokům – „nejsme v diplomatickém slepém bodě" – a jeho varování, že USA nemohou současně vyjednávat s Ruskem budoucí ekonomické projekty a prohlašovat, že jednání jsou ve slepé uličce. Shodu Kremlu s Rubiem ukrajinská média interpretují jako důkaz nezájmu Moskvy o vážná jednání.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezi mezinárodním (anglickojazyčným agenturním) zpravodajstvím a ukrajinskými médii jsou zřetelné rozdíly v důrazu. Zahraniční agenturní texty se soustředí úzce na Zelenskyjovo oznámení cesty a Rubiovo hodnocení „nedosažitelnosti" diplomatického řešení, přičemž složení delegace, očekávaná účast evropských poradců ani úder v Prylukách rozvádějí jen okrajově. Věcnou roztržku mezi Kyjevem a Washingtonem o to, jak charakterizovat stav jednání, pokrývají mezinárodní zdroji méně podrobně než ukrajinská média.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinská a mezinárodní média se liší v důrazu i v rovině faktů. Předně se liší uváděný počet obětí raketového úderu v Prylukách z 7. října: část zdrojů uvádí 19 mrtvých včetně pěti dětí, jiné 22 mrtvých včetně pěti dětí. Dále se různí označení Rustema Umerova – některé zdroje ho uvádějí jako tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany, jiné jako šéfa Zahraniční zpravodajské služby Ukrajiny.
Z hlediska rámcování se ukrajinská média soustředí na složení delegace, dvoudenní program, plánovanou účast evropských poradců pro národní bezpečnost a na úder v Prylukách; rámcují cestu jako přípravu možného třístranného jednání a zdůrazňují Zelenskyjovo veřejné odmítnutí „patu" a jeho výzvu, aby USA nemohly současně vyjednávat s Ruskem ekonomické projekty a tvrdit, že jednání uvízla. Zahraniční (anglickojazyčné agenturní) zpravodajství se omezuje převážně na oznámení cesty a Rubiovo hodnocení „nedosažitelnosti" a tyto souvislosti rozvádí méně.
Souvislosti
Zelenskyj se s Trumpem setkal 22. září na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku, kde jednali o možnosti příměří. Média následně informovala, že USA připravují říjnové setkání zástupců USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Dhabí, které by se mělo zabývat částečným příměřím včetně vzájemného neútočení na energetickou infrastrukturu. Ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina obdržela čtyři návrhy příměří – od Indie, Turecka, Egypta a USA – a je otevřena různým formátům. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov výzvy k energetickému příměří odmítl jako převážně rétorické a prohlásil, že Rusko usiluje o „komplexní urovnání". Cesta ukrajinské delegace následuje těsně po ruském raketovém úderu na pětipodlažní obytný dům v Prylukách na Černihivsku 7. října, při kterém zahynuli – podle různých zdrojů – nejméně 19 civilistů včetně pěti dětí.