Davyd Arachamia
Davyd Arakhamia je ukrajinský politik a podnikatel, který předsedá straně Sluha národa a je poslancem Nejvyšší rady. Od roku 2019 vede parlamentní frakci Sluhy národa a je ústřední postavou vládní většiny podporující agendu prezidenta Volodymyra Zelenského.
-
V Abú Zabí skončily dva dny jednání Ukrajiny, USA a Ruska, mírové dohody ale nebyly dosaženy
V Abú Zabí se 10. a 11. listopadu 2026 uskutečnila dvě kola jednání Ukrajiny, USA a Ruska. Delegace vedly za Ukrajinu Rustem Uměrov a za Rusko Vladimir Medinskij. Probíralo se ukončení války, bezpečnostní záruky, výměna zajatců a budoucí evropský bezpečnostní systém. Američtí vyjednavači následně ohlásili cestu do Moskvy a Dublinu.
-
Melania Trumpová přivítala v Bílém domě představitele Ukrajiny a Ruska
První dáma USA Melania Trumpová uspořádala v Bílém domě setkání představitelů Ukrajiny a Ruska po lokálním příměří v Oleškách, které umožnilo dodat pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Bílý dům nazval akci bezprecedentní diplomatickou iniciativou, zatímco Kreml tvrdil, že o chystané schůzce nevěděl. Zda při setkání proběhly oficiální ukrajinsko-ruské rozhovory, nebylo potvrzeno.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Trump se dohodl s Putinem na obnovení dodávek ruského dieslu; Ukrajina a Evropa kritizují
Donald Trump oznámil 9. října telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem, podle níž USA dočasně povolí dovoz ruské nafty na světový trh – s celkovým objemem přesahujícím 4,8 milionu tun. Minist financí USA vydal generální licenci, platnou do 7. dubna 2027. Ukrajinský prezident Zelenskyj dohodu označil za „nespravedlivou a nečestnou“ a „dar k narozeninám pro Putina". Šéfka evropské diplomacie Kallasová oznámila, že ministři zahraničí EU 12. října schválí „největší sankční balík proti ruské válečné mašinérii od začátku války“. Představitelé Německa, Británie, Estonska, Finska, Švédska a Austrálie uvedli, že podpora Ukrajiny a sankce vůči Rusku zůstávají nezměněny.
-
Miami rozhovory o Ukrajině skončily po jednom dni; Kyjev ostře kritizoval Trumpovu dohodu o ruském naftě
Zatímco se 9. října v Miami setkali zástupci USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO, aby jednali o ukončení války před zimou, americký prezident Donald Trump oznámil telefonickou dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Ukrajinská delegace zkrátila pobyt a odcestovala domů; rozhovory trvaly místo plánovaných dvou dnů pouze jeden. Prezident Zelenskyj Trumpovo rozhodnutí ostře napadl a označil ho za slabé a za „dar k narozeninám pro Putina".
-
Ukrajinská delegace míří do USA; Rubio mluví o „strategické slepé uličce“, Kyjev to odmítá
Prezident Zelenskyy 8. října oznámil, že ukrajinská delegace pojede 9.–10. října do Spojených států na jednání se speciálními vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem. Ve stejný den americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro řecký list Kathimerini prohlásil, že diplomatické řešení rusko-ukrajinské války je momentálně „nedosažitelné“ a že konflikt je ve „strategické slepé uličce“, protože Rusko požaduje plnou kontrolu nad Donbasem. Zelenskyy z Pryluk, kde 7. října zasáhla ruská raketa obytný dům, Rubiovo hodnocení odmítl a vyzval Washington k tvrdším sankcím a tlaku na Moskvu.
-
Rubio: Energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zatím neexistuje, obě strany ale mají zájem o omezené příměří
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že mezi Ukrajinou a Ruskem v současnosti neexistuje žádná dohoda o energetickém příměří. Zároveň uvedl, že obě strany projevily zájem o omezené příměří v oblasti energetiky a obilí a že válka skončí jednáním, nikoli vojenským vítězstvím jedné strany. Rubio po setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na okraj Valného shromáždění OSN hovořil o šanci vytvořit v příštích týdnech cestu k obnovení mírových rozhovorů.
-
Rubio se setká s Lavrovem v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se 23. září setká v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Schůzka se koná při zasedání Valného shromáždění OSN a navazuje na úterní jednání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. Kyjev i Washington podle Zelenského chtějí ukončit válku do zimy; Rusko podle Lavrova boj nezastaví, dokud budou možné rozhovory.
-
Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina na jednání předložila návrh na vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu, diskutovala o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině a Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s Putinem kdykoli. Trump na shromáždění prohlásil, že válka skončí „dříve, než si lidé uvědomí", a pohrozil použitím nového sankčního „Grahamova zákona“.
-
Ukrajinský generální prokurátor Kravčenko oznámil podezření šéfovi NABU, opustil zemi a byl odvolán
Bývalý ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko 14. září 2026 oznámil podezření pro ředitele NABU Semena Kryvonose a osobu blízkou vedení SAP. Ještě týž večer opustil Ukrajinu služebním autem údajně kvůli slyšení v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Prezident Zelenskyj ho téhož dne svým dekretem odvolal z funkce a 15. září Nejvyšší rada jeho odvolání podpořila 317 hlasy. Pozastavení podezření, odchod prokurátora i pozadí celého případu analyzují politolog Volodymyr Fesenko a šéfka Centra proti korupci Darija Kalenjuk.
-
Ukrajinský parlament odvolal generálního prokurátora Kravčenka, Zelenskyj podepsal dekret o jeho propuštění
Nejvyšší rada Ukrajiny 15. září 2026 hlasovala 317 ku 0 pro odvolání generálního prokurátora Ruslana Kravčenka. Téhož dne prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret č. 932/2026 o jeho propuštění. Odvolání následovalo po konfrontaci mezi Úřadem generálního prokurátora a protikorupčními orgány NABU a SAP poté, co Kravčenko v noci ze 13. na 14. září opustil Ukrajinu v rámci vlastnoručně vyřízené služební cesty.
-
Ukrajinský generální prokurátor podepsal obvinění šéfa NABU a odjel ze země; prezident žádá jeho odvolání
Generální prokurátor Ruslan Kravčenko, který 7. září podal rezignaci v souvislosti s vyšetřováním operace „Kartágo“ namířeným proti jeho úřadu, oznámil 14. září ráno ve videovzkazu, že podepsal oznámení o podezření pro šéfa NABU Semena Kryvonose. Ještě téže noci podle zdrojů Ukrajinské pravdy překročil hranice služebním autem. Prezident Zelenskyj reagoval do hodiny prohlášením, že prokurátor má „jedinou cestu – odvolání z funkce“, a podal do Nejvyšší rady formální návrh na Kravčenkovo odvolání, které má být projednáno 15. září. Večer 14. září Zelenskyj podepsal dekret č. 905/2026 o dočasném odvolání Kravčenka z funkce. Evropská komise prostřednictvím mluvčího Guillauma Merciera uvedla, že o vývoji ví, jednotlivé případy nekomentuje a zdůraznila, že nezávislé protikorupční orgány jsou „základním kamenem“ právního státu na Ukrajině.
-
Generální prokurátor Ukrajiny Kravčenko rezignoval kvůli kauze "Kartágo"
Generální prokurátor Ukrajiny Ruslan Kravčenko podal večer 7. září rezignaci v souvislosti s vyšetřováním operace "Kartágo" Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAPO), která odhalila údajnou zločinnou organizaci vedenou úředníkem Kanceláře generálního prokurátora. Krátce poté rezignovala i první náměstkyně prokurátora Maria Vdovyčenko. Hlavním podezřelým z kauzy je Serhij Kropyva, zástupce vedoucího odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře generálního prokurátora, který byl 6. září vzat Vysoce protikorupčním soudem (VAKS) do vazby s možností propuštění na kauci 120 milionů UAH.
-
Kravčenko rezignoval na post generálního prokurátora Ukrajiny kvůli kauze ‚Kartágo‘
Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko podal 7. září rezignaci v souvislosti s operací NABU a SAP ‚Kartágo‘, která odhalila údajné krytí sítě podvodných call center v jeho úřadu. Jeho rezignační dopis bude předložen Nejvyšší radě. Prezident Zelenskyj setkání s Kravčenkem a s vedením protikorupčních orgánů potvrdil.
-
Ukrajinský generální prokurátor Kravčenko rezignoval kvůli kauze „Kartágo“
Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko podal večer 7. září rezignaci na svou funkci. Ještě tentýž den přitom novinářům řekl, že sám odstoupit nehodlá, a je připraven odejít pouze na žádost prezidenta či Nejvyšší rady. Odstoupení přichází v souvislosti s operací NABU a SAP „Kartágo“, která se týká údajné zločinné organizace v Úřadu generálního prokurátora napojené na podvodná call centra.
-
Soud poslal do vazby řidiče z kanceláře ukrajinského generálního prokurátora v kauze „Kartágo"
Nejvyšší protikorupční soud Ukrajiny (ВАКС) poslal 7. září do vazby do 3. listopadu Serhije Kuciho, osobního řidiče náměstka vedoucího odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře generálního prokurátora Serhije Kropyvy, s možností propuštění na kauci 3 miliony hřiven. Kucij figuruje v materiálech NABU pod přezdívkou „Kámoš" (Камрад) a je podezřelý z účasti na zločinné organizaci a legalizace majetku získaného trestnou činností v rámci operace „Kartágo". Tu 4. září oznámily NABU a SAP a týká se údajného „krytí" sítě podvodných call center. Prokurátor žádal pro Kuciho vazbu nebo kauci 20 milionů hřiven; obhajoba tvrdí, že důkazy o krytí call center či přijetí neoprávněné výhody chybí, a hodlá podat odvolání se žádostí o domácí vazbu.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.