Zelenskyj se v New Yorku setkal s Trumpem. Kyjev navrhuje energetické příměří a chce licence na výrobu raket Patriot

Proč je to důležité

Setkání patřilo k nejvýraznějším bilaterálním kontaktům ukrajinského a amerického prezidenta během týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN a formovalo krátkodobou diplomatickou trajektorii kolem ukončení války. Ukrajina poprvé formálně předložila návrh na vzájemné energetické příměří s tím, že USA slíbily návrh předat Moskvě – potenciální první krok k omezení vzájemného ostřelování kritické infrastruktury. Rozhovory o licencích na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině by znamenaly významný posun v západní obranně-průmyslové spolupráci s Kyjevem. Zelenskyj zároveň veřejně potvrdil ochotu setkat se s Putinem a Trump připomněl své pohrozby novým „Grahamovým zákonem“ – což signalizuje, že Washington je připraven eskalovat ekonomický tlak, pokud Moskva nebude spolupracovat.

Co se stalo

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN, jehož vysoký týden se konal 22.–28. září za účasti více než 130 hlav států a vlád. Návštěvu zahájil 21. září schůzkou s americkými senátory, jimž poděkoval za podporu sankčního „Grahamova zákona“ (HR 5334) a projednal s nimi deeskalační návrhy, potřeby přeháňovačů balistických raket a výzvy nadcházející zimy. Na tiskovém brífinku zdůraznil, že americké systémy Patriot nelze v současnosti nahradit a že čím více protiraketové obrany Ukrajina má, tím méně bude mít Rusko odvahu pokračovat v úderech.

Hlavní bilaterální jednání s Donaldem Trumpem se konalo 22. září večer newyorského času (20:15 kyjevského času). Americkou delegaci tvořili ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner; ukrajinskou delegaci vedli náčelník kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, šéf zahraniční rozvědky Rustem Umerov, ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf frakce „Sluha lidu" Davyd Arakhamia a náměstek náčelníka kanceláře prezidenta Pavlo Palisa. Otevřená část jednání trvala zhruba sedm minut, za zavřenými dveřmi poté obě strany jednaly asi 40 minut.

Zelenskyj po jednání oznámil, že Ukrajina je připravena na jakoukoli formu energetického příměří, pokud bude reciproční: jestliže Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, teplárenství a vodní hospodářství, Ukrajina přestane útočit na ruské rafinérie a energetické objekty. Americká strana podle něj slíbila, že tento návrh předá Moskvě. Zelenskyj rovněž uvedl, že Trump je nakloněn udělení licencí na výrobu raket k systémům Patriot v Ukrajině, a požádal ho o urychlení licenčního procesu; s americkou firmou Raytheon (RTX) o tom podle něj už jednal ukrajinský poradce Pavlo Palisa. Zelenskyj dodal, že konkrétní odpověď na „zimní balíček" dalších raket k Patriotům zatím nedostal, ale ani nezaznělo jasné „ne".

Zelenskyj na tiskovém brífinku rovněž prohlásil, že je připraven kdykoli se osobně setkat s Vladimirem Putinem, a označil za nejdůležitější krok organizaci trojstranného summitu za účasti Ukrajiny, USA a Ruska. Podle něj se během schůzky neobjevil žádný požadavek, aby Ukrajina jednostranně zastavila údery na ruská území. Naopak – Reuters poznamenal, že právě Zelenskyj bude na jednání tlačit na energetické příměří, zatímco list The Guardian očekával, že naopak Trump bude tlačit na Kyjev kvůli dopadu úderů na ruské rafinérie na světové ceny nafty.

Trump na Valném shromáždění prohlásil, že konec rusko-ukrajinské války „přijde dříve, než si lidé uvědomí", a že USA „velmi úzce spolupracují" s vedením obou zemí. Připomněl, že 18.–19. září podepsal „Grahamův zákon" (HR 5334) – tedy „zákon Lindseyho O. Grahama o uvalení sankcí na Rusko a Írán 2026" – který mu dává pravomoc uvalit cla až 100 % na země nakupující ruské energetické suroviny. Řekl, že je v případě potřeby připraven tyto pravomoci použít. Na tiskovém brífinku při příjezdu na Valné shromáždění Trump na otázku, jaké poselství má pro Putina, odpověděl: „Ukonči válku!". Poznamenal také, že Putin je podle něj připraven se setkat, zatímco Zelenskyj po jednání naopak uvedl, že Putin na trojstranné jednání ani na ukončení války připraven není.

Schůzce předcházel 20. září telefonát obou prezidentů, během něhož Trump podle Axios opakovaně vyzýval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinérie; podle médií kvůli dopadu na světové ceny nafty. V předvečer newyorské schůzky se Zelenskyj setkal v irském letišti neformálně s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem; obsah rozhovoru zdroje neoznámily. Večer 21. září se Zelenskyj setkal také s americkými kongresmany a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, s nímž projednal iniciativy k moratoriu na údery mezi Ukrajinou a Ruskem v energetickém sektoru. Celkem měl Zelenskyj v New Yorku naplánováno zhruba 20 bilaterálních jednání – mimo jiné s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, šéfkou MMF Kristalinou Georgievovou, britským premiérem Keirem Starmerem a japonskou premiérkou Sanae Takaičiovou. Na programu bylo i podepsání nové dohody o dronech s USA („Drone Deal") a posílení protivzdušné obrany.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média zdůrazňují, že Zelenskyj přicházel na jednání připravený s konkrétními návrhy – symetrické energetické příměří, licence na výrobu raket Patriot a žádost, aby Trump zapojil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga – a že během schůzky nezazněl žádný požadavek na jednostranné zastavení úderů Ukrajiny na ruská území. Domácí zpravodajství rovněž vyzdvihuje Zelenskyho slova, že Putin „není připraven" na trojstranné rozhovory ani na ukončení války, čímž zpochybňuje upřímnost Moskvy. Ukrajinské zdroje kladou důraz na signál dvoustranné podpory, který vzešel ze schůzky se senátory, a na ochotu Ukrajiny přistoupit na jakoukoli formu energetického příměří pod americkou mediací. Značná pozornost je věnována i potřebám protivzdušné obrany – jak „zimnímu balíčku" raket k Patriotům, tak dlouhodobému projektu licenční výroby v Ukrajině – a Zelenskyho varování, že riziko ruských útoků na evropské země je „velmi vysoké".

Jak to popisují zahraniční zdroje

Anglicky psaná a mezinárodní média se soustředí především na Trumpův projev na Valném shromáždění („Ukonči válku!", „dříve, než si lidé uvědomí") a na jeho připomínku „Grahamova zákona" jako páky. Zpravodajství zvýrazňuje Trumpovo tvrzení, že Putin i Zelenskyj chtějí válku ukončit a že Putin je připraven se setkat, a staví je do kontrastu se Zelenskyho skepsí. Před schůzkou list The Guardian i Reuters rámovaly jednání jako střet o energetické příměří a ceny nafty, přičemž The Guardian očekával tlak Trumpa na Ukrajinu kvůli úderům na ruské rafinérie. Mezinárodní zdroje zároveň věnují značnou pozornost úhlu trojstranného setkání (Zelenskyj je připraven potkat Putina, Trump může zorganizovat summit G20 v Miami) i širší dynamice Valného shromáždění, včetně Trumpova projevu o Íránu, Kubě a Venezuele.

V čem se zpravodajství liší

Zatímco Trump na Valném shromáždění prohlásil, že „Putin je připraven se setkat" a chce válku ukončit, Zelenskyj po jednání naopak uvedl, že Putin „není připraven" na trojstranné jednání ani na ukončení války. Média se rovněž rozcházejí v tom, kdo bude na schůzce v otázce energetického příměří tlačit na druhou stranu: Reuters psal, že energetické příměří bude prosazovat Zelenskyj, kdežto The Guardian očekával, že naopak Trump bude tlačit na Kyjev kvůli růstu světových cen nafty v souvislosti s údery na ruské rafinérie. Drobné rozdíly panují i v odhadu délky jednání (zhruba 40 minut dle závěrečných zpráv, zhruba 45 minut dle předjednaného programu).

Souvislosti

Jednání se konalo na okraj vysokého týdne 81. zasedání Valného shromáždění OSN (22.–28. září), kterého se zúčastnilo více než 130 hlav států a vlád. Zelenskyj svůj newyorský program zahájil 21. září schůzkou s americkými senátory, kde poděkoval za podporu „Grahamova zákona" a projednal deeskalační návrhy, potřeby protiraketové obrany a zimní výzvy. Sněmovna reprezentantů schválila sankční balík HR 5334 16. září po jeho přijetí v Senátu 7. srpna; Trump jej podepsal 18.–19. září jako „zákon Lindseyho O. Grahama o uvalení sankcí na Rusko a Írán 2026", který mu dává pravomoc uvalit cla až 100 % na země nakupující ruské energetické suroviny. Předchozí bilaterální setkání Trumpa a Zelenského se uskutečnilo 28. července v Bílém domě; Trump s Putinem se naposledy osobně setkali na Aljašce v srpnu. V předvečer newyorských rozhovorů Trump 20. září telefonicky vyzýval Zelenského, aby Ukrajina přestala útočit na ruské rafinérie, s odůvodněním dopadu na světové ceny nafty.