h.ua

Zveřejněno · Aktualizováno

Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu

Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.

Hlavní body

  • 5. září Witkoff a Kushner jednali v Moskvě s Putinem déle než tři hodiny; 6. září dorazili vlakem do Kyjeva, poprvé od zahájení jednání v únoru 2025.
  • V Kyjevě proběhla tři kola rozhovorů; ke druhému se připojili poradci pro národní bezpečnost Francie (Bonne), Německa (Sautter) a Británie (Powell).
  • Zelenskyj i Witkoff označili jednání za „velmi podstatná“; detaily o nových návrzích zveřejněny nebyly.
  • USA podpoří samostatný „zimní balíček“ – posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, energetická pomoc včetně zkapalněného zemního plynu a opatření k dezeskalaci.
  • Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko; místo a termín nového kola zatím nebyly oznámeny.
  • Podle vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Rusko nevylučuje obnovení trojstranných rozhovorů, ale o konkrétním místě a datu je předčasné hovořit.
  • ISW a Bloomberg hodnotí, že Putin na schůzce svůj postoj nezměnil a trvá na maximalistických požadavcích sahajících daleko za celou Doněckou oblast.

Proč je to důležité

Schůzka v Kyjevě znamenala první přímou návštěvu hlavních amerických vyjednavačů na Ukrajině od zahájení rozhovorů v únoru 2025 – do té doby se jednalo téměř výhradně v Moskvě. Zároveň se vedle stávající americko-ruské linky otevřel nový koordinační formát USA–Ukrajina–Evropa (E3), což mění dosavadní architekturu mírového procesu. USA přislíbily „zimní balíček“ pomoci v oblasti protivzdušné obrany a energetiky – tedy v období, kdy Rusko v předchozích letech masivně útočilo na ukrajinskou infrastrukturu. Obě strany deklarovaly ochotu vrátit se k trojstrannému formátu, avšak hodnocení ISW i Bloombergu naznačují, že Putin své maximalistické požadavky nezměnil.

Co se stalo

Nejprve 5. září absolvovali Witkoff a Kushner v Moskvě schůzku s Putinem trvající přes tři hodiny. O den později, 6. září, dorazili vlakem do Kyjeva, kde se na Sofijivské ploši setkali se Zelenským. Jednání proběhla ve třech kolech – dvě dvoustranná kola Ukrajina–USA a třetí kolo za účasti poradců pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie (formát E3). Zelenskyj i Witkoff hovořili o „podstatných“ výsledcích, USA přislíbily „zimní balíček“ pomoci v oblasti protivzdušné obrany a energetiky včetně dodávek LNG. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko, avšak termín ani místo nového kola nezveřejnily. Speciální vyslanci po jednáních odcestovali zpět vlakem – Ukrzaliznycja na tabuli odjezdu zobrazila název „Peace Express“.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média kladla důraz na symboliku první návštěvy Witkoffa a Kushnera na Ukrajině – na vlak „Peace Express“, setkání u Sofijského chrámu či „vtipné“ tričko „Kyiv Regime“, které Zelenskyj hostům daroval. Zároveň ale upozornila, že američtí vyslanci odmítli položit květiny u pamětní zdi padlých obránců na Mychajlivské ploši i navštívit místa ruských úderů. Podrobně popsala i složení ukrajinské delegace (Budanov, Umerov, Arakhamia, Kyslycja) a následnou Zelenského poradu o protivzdušné obraně, technologické spolupráci a „zimním balíčku“. Zelenskyj připomněl, že Kyjev „již učinil všechny možné ústupky“ a že jakýkoli diplomatický proces musí zahrnovat bezpečnostní záruky a hospodářskou podporu. Ukrajinští analytici (Krajev, Džigun, Horodnyckyj, Denysenko) hodnotili americkou taktiku jako „kyvadlovou diplomatii“ či „více formu než obsah“.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Západní zpravodajství (Le Monde, Financial Times, Bloomberg) se shodlo na tom, že schůzka nepřinesla průlom a že nové americké dokumenty byly v zásadě aktualizacemi dřívějších plánů. Zdroje z Elysejského paláce popsaly setkání jako vlastně první formát USA–Ukrajina–Evropa (E3) svého druhu a uvedly, že „anchorageská formule“ ani předchozí dvacetibodový plán již nejsou pro Američany základem procesu. EU – konkrétně šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas a mluvčí Komise Christian Wigand – diplomatické signály uvítaly, zároveň však zdůraznily pokračující ruskou eskalaci úderů proti civilistům, infrastruktuře i ukrajinským vývozům obilí a připravenost EU tlak na Moskvu udržet. ISW a Bloomberg hodnotily, že Putin svůj postoj nezměnil a jeho požadavky sahají daleko za celou Doněckou oblast; podle ISW by ruské síly při současném tempu nemohly Doněckou oblast ovládnout dříve než v roce 2032.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí především v otázce, zda Putin projevil ochotu ke kompromisu. Zelenskyj uvedl, že od amerických vyslanců dostal zprávu, že „Rusové jsou připraveni jednat“, a že Putin je „připraven diskutovat“ o návrzích. Naproti tomu Bloomberg, ISW, Kallas i zdroje z Elysejského paláce hodnotí, že kremelský výstup ze schůzky nepřinesl žádné podstatné ústupky kromě pauzy úderů na Kyjev a že Putin zopakoval maximalistické požadavky a „kořenové příčiny“. Další rozpor panuje v otázce novosti předložených návrhů: Zelenskyj i Witkoff hovořili o „několika nových myšlenkách“, zatímco Financial Times a Le Monde psaly o aktualizovaných verzích dřívějších dokumentů bez zásadně nových prvků. Rozdílný je i údaj o počtu předchozích Witkoffových cest do Moskvy – on sám a většina médií uvádějí osm, zatímco jeden zdroj UP hovoří o šesti.

Souvislosti

Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Administrativa Donalda Trumpa otevřela samostatné vyjednávací koleje s Ruskem v únoru 2025; do 6. září 2026 Witkof navštívil Moskvu osmkrát, ale nikdy Ukrajinu. Američtí představitelé dříve předložili dvacetibodový mírový plán, přeformulovaný z původního osmnáctibodového návrhu, na jehož podobě se podílely Ukrajina i evropští partneři. Ruské volby do Státní dumy byly naplánovány na 18.–20. září; američtí vyslanci Kyjevu i E3 sdělili, že nová „ruská připravenost“ k jednání by mohla nastat právě po nich. Podle zdrojů z Elysejského paláce již „anchorageská formule“ (3+2) spojovaná se summitem Trump–Putin na Aljašce v srpnu 2025 není pro Američany relevantní.