Witkoff a Kushner jednali v Kyjevě, Evropa se připojila ve třetím kole – Zelensky oznámil další schůzku

Proč je to důležité

Jde o první cestu Witkoffa a Kushnera na Ukrajinu od doby, kdy se ujali vedení mírového úsilí USA, a o přímý americký diplomatický tlak po měsících ochromených jednání. Tři kola rozhovorů – z nichž ke druhému a třetímu přisedli poradci pro národní bezpečnost Británie, Francie a Německa – rozšiřují formát za rámec čistě bilaterální stopy USA–Rusko. Zelensky oznámil dohodu o dalším setkání ve formátu Ukrajina–USA–Evropa a oba američtí vyjednavači naznačili možný brzký návrat k trojstrannému jednání Ukrajina–Rusko–USA; podle médií Trump 7. září plánuje telefonáty s Putinem i Zelenskym. Na stole byl i „zimní balíček“ – protivzdušná obrana, energetická podpora a případné dodávky amerického LNG – který má Ukrajině pomoci přečkat zimu.

Co se stalo

Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donald Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner přijeli 6. září vlakem do Kyjeva. Šlo o jejich první návštěvu Ukrajiny od doby, kdy se ujali vedení amerických mírových snah. Den předtím, 5. září, strávili v Moskvě déle než tři hodiny jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem; Kreml popsal schůzku jako „věcnou, velmi otevřenou a konstruktivní“ a Putin podle svého poradce Jurije Ušakova vyjádřil důvěru v dosažení cílů války.

Na kyjevském nádraží Witkoffa a Kushnera uvítali šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, první náměstek šéfa prezidentské kanceláře Serhij Kyslycja, šéf zahraniční rozvědky Rustem Umerov a šéf frakce „Sluha lidu" Davyd Arachamija. Zelensky své hosty přivítal u Sofijského náměstí, kde jim krátce zpřístupnil i interiér katedrály Svaté Sofie.

Krátce po 14:20 Zelensky oznámil na sociálních sítích začátek rozhovorů. Jednání měla tři kola – první čistě ukrajinsko-americké, druhé a třetí rozšířené o poradce pro národní bezpečnost Velké Británie, Francie a Německa (v některých zprávách označované jako „eurotrojka"). Zelensky všechna tři kola ohodnotil jako „velmi věcná“.

Témata zahrnovala možné parametry ukončení války, bezpečnostní a ekonomické záruky, „plán obnovy a prosperity" Ukrajiny a takzvaný „zimní balíček" – protivzdušnou obranu (včetně systémů Patriot), energetickou podporu a možnost využití amerického LNG. Zelensky zmínil, že teritoriální otázka – zejména Donbas – zůstává aktuální a takto složité otázky by měly být řešeny na úrovni hlav států. Podle něj se Ukrajina za posledních 10–12 měsíců posílila na bojišti, zejména na východě.

Na tiskové konferenci po prvním kole Kushner prohlásil, že Trump je rozhodně odhodlán válku ukončit a chce vytvořit podmínky pro dlouhodobý a udržitelný mír; uzavření války do zimy podle něj zaručeno není, ale USA na tom pracují. Witkoff zdůraznil, že úkolem delegace je přibližovat pozice obou stran a že obě budou muset ustoupit. Zelensky oznámil dohodu o dalším setkání ve formátu Ukrajina–USA–Evropa v nejbližší době, jeho místo (Evropa, USA, či opět Ukrajina) však nebylo určeno. Sdělil rovněž, že Ukrajina je připravena vrátit se k trojstrannému formátu Ukrajina–Rusko–USA – „uvidíme, na co přistoupí Rusko".

Ukrajina podle Zelenského připravila svá letiště na příjem americké delegace, ale Rusko svými údery fakticky zabránilo příletu letadlem. Kyjev zároveň po dobu návštěvy pozastavil své dalekonosné údery na Rusko, aby byla zajištěna „normální funkčnost ruského vzdušného prostoru"; podle Kremlu Putin nařídil třídenní přestávku v úderech na Kyjev (od půlnoci 6. září). Witkoff a Kushner z Kyjeva odjeli speciálním vlakem „Peace-Express" Ukrzaliznycji v noci z 6. na 7. září.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média staví do centra příběhu prezidenta Zelenského a ukrajinský vyjednávací tým a zdůrazňují připravenost Kyjeva, připravené ukrajinské návrhy a ochotu pokračovat jak ve formátu bilaterálním (Ukrajina–USA), tak v trojstranném (Ukrajina–USA–Rusko) a rozšířeném (Ukrajina–USA–Evropa). Zelenského hodnocení tří kol jako „velmi věcných", diskuse o „zimním balíčku" (protivzdušná obrana, energie, LNG) a posílení ukrajinských pozic na bojišti za 10–12 měsíců jsou prezentovány jako hlavní výsledek a jako důkaz, že Ukrajina vstupuje do rozhovorů ze silnější pozice. Územná otázka je rámována tak, že Donbas je jádrem celé války, nikoli pouze regionálním problémem – a že takové otázky patří na úroveň hlav států.

Ukrajinská pokrytí zároveň vyzdvihují ruské „prvotní příčiny" (konec aspirací na NATO, odzbrojení) jako maximální požadavky v rozporu s Kyjevem, a pokračující ruské údery – včetně demonstrativních úderů na kyjevská a borispolské letiště před návštěvou – jako důkaz, že Moskva k diplomacii nepřistupuje upřímně. Velký prostor dostávají protokolární a symbolické detaily: příjezd vlakem, setkání u Sofijského náměstí, krátká prohlídka katedrály Svaté Sofie a Zelenského trička s nápisem „Kyiv regime" jako připomínka ruské propagandy.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Západní agentury a velká média (Reuters, AP, Bloomberg, FT, Axios, AFP) se soustředí na procedurální podobu mise: nejprve Moskva, poté Kyjev, tři kola rozhovorů v Kyjevě s připojením „eurotrojky“ (Británie, Francie, Německa) a vyhlídky na brzkou trojstrannou schůzku. Zároveň jsou skeptičtější k obsahové shodě: Bloomberg a Reuters s odvoláním na zdroje blízké Kremlu či zpravodajské zdroje uvádějí, že moskevská jednání nepřinesla průlom, že ruské požadavky tvrdnou a že Putin před jednáními stále počítal s dalším obsazováním ukrajinského území – podle Reuters s cílem ovládnout Donbas do konce roku 2026.

Americká strana (Witkoff, Kushner, Bílý dům, Trump) zdůrazňuje Trumpův „mírový nápad", „mírový balíček", cíl ukončit válku do zimy a potřebu kompromisů na obou stranách; mezinárodní média zároveň citují Kushnera, že ukončení do zimy není zaručeno. Speciální místo má očekávané „okno příležitosti" příští jaro a Trumpovy plánované telefonáty s Putinem i Zelenskym 7. září, na které upozornil The Kyiv Independent.

V čem se zpravodajství liší

Rok událostí 5.–6. září se v různých zdrojích liší: většina ukrajinských i západních médií popisuje návštěvu jako září 2025, ale několik materiálů (včetně titulků s datem „6. září 2026" a jednoho zdroje ve stylu AP/OCHA) ji řadí do září 2026. Rozpor se v rámci dodaných faktů nepodařilo jednoznačně urovnat.

Souvislosti

Trump po nástupu do úřadu v lednu 2025 stanovil ukončení rusko-ukrajinské války za prioritu, ale jednání uvízla na mrtvém bodě kvůli válce USA a Izraele proti Íránu. Trojstranné rozhovory Ukrajina–USA–Rusko jsou přerušeny od konce února. Plánovaná srpnová cesta Witkoffa a Kushnera do Kyjeva byla odložena kvůli intenzivnějším ruským úderům. Ukrajinský vzdušný prostor je od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 uzavřen pro civilní lety, a proto západní představitelé obvykle cestují do Kyjeva vlakem.