Trump: jsem připraven setkat se s Putinem, ale až bude připravena mírová dohoda
Americký prezident Donald Trump 2. září prohlásil, že je připraven okamžitě se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, chce však, aby se schůzka uskutečnila teprve tehdy, až budou Rusko a Ukrajina připraveny uzavřít mírovou dohodu. Zopakoval, že hlavní překážkou dohody je „obrovská nenávist" mezi Zelenskyj a Putinem, a uvedl, že USA chtějí dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. Jeho slova zazněla v kontextu několika dalších diplomatických kroků USA – cesty ředitele CIA Ratcliffea do Moskvy a jednání Bessenta se Siluanovem na okraj G20.
Hlavní body
- Trump 2. září v Bílém domě uvedl, že je připraven se s Putinem setkat „okamžitě", ale chce počkat, až bude připravena mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou.
- Trump označil „obrovskou nenávist" mezi prezidenty Volodymyrem Zelenskym a Vladimirem Putinem za hlavní překážku dohody.
- Ředitel CIA John Ratcliffe uskutečnil na přelomu srpna tajnou návštěvu Moskvy, během níž navrhl trojstranný summit Trump–Zelenskyj–Putin; podle ruského outletu Agentstvo Putin odmítl Ratcliffea přijmout poté, co se dozvěděl o obsahu zprávy vyzývající k rychlému ukončení války.
- Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že případná trojstranná schůzka by se mohla konat „pouze za účelem finalizace dohod".
- 31. srpna se ministr financí USA Scott Bessent sešel na okraj G20 se svým ruským protějškem Antonem Siluanovem; novináři uvedli, že prosazoval Trumpův 28bodový mírový plán.
- Trump tvrdil, že si za svého prezidentství „zastavil osm válek", a že Ukrajina a Rusko by měly „ukončit tuto hloupou válku".
- Trump opakovaně popřel, že by na summitu v Anchorage v srpnu 2025 bylo dohodnuto zmrazení konfliktu či předání celého Donbasu Rusku; Ukrajina takový požadavek odmítá.
Proč je to důležité
Trumpovo prohlášení ze 2. září nastavuje veřejnou podmínku, za které je ochoten k novému přímému summitu s Putinem – tedy že bude připravena mírová dohoda. Tím se USA formálně připoutávají ke konkrétnímu diplomatickému prahu, nikoli k pouhému „kdykoli". Zároveň ale posouvá odpovědnost za patovou situaci na osobní vztah mezi Zelenskym a Putinem a zmiňuje i ekonomické zájmy USA v Rusku, což může čtenáře vést k otázce, nakolik je Bílý dům ochoten tlačit na Moskvu. Výrok přichází v době, kdy se množí americké diplomatické iniciativy (cesta ředitele CIA Ratcliffea do Moskvy, jednání Bessenta se Siluanovem na G20, údajný 28bodový plán), a proto je v praxi lakmusovým papírkem celého amerického úsilí o dohodu.
Co se stalo
Dne 2. září 2025 promluvil americký prezident Donald Trump v Bílém domě k novinářům a řekl, že je připraven se okamžitě setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, schůzku ale chce uspořádat teprve tehdy, až budou Rusko a Ukrajina připraveny uzavřít mírovou dohodu. Uvedl, že Putin by se setkání nebránil, pokud by ho Trump chtěl. Za hlavní překážku dohody označil „obrovskou nenávist" mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a Putinem. Zdůraznil, že USA chtějí dobré vztahy s Ruskem, Ukrajinou i všemi ostatními; hovořil o rozsáhlém a cenném ruském území a prohlásil, že „spousta dobrých věcí" se tam děje. Obě strany vyzval, aby „ukončily tuto hloupou válku", a zopakoval svůj dřívější výrok, že za svého prezidentování zastavil osm válek. Věrohodnost svých slov o 25 000 úmrtích vojáků měsíčně Trump ničím nedoložil. Jeho vystoupení zapadá do série amerických diplomatických kroků koncem srpna: cesty ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy (kolem 25. srpna), během níž navrhl trojstranný summit Trump–Zelenskyj–Putin (ruský outlet Agentstvo napsal, že Putin odmítl Ratcliffea přijmout poté, co se dozvěděl o výzvě k rychlému ukončení války); setkání ministra financí USA Scotta Bessenta s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem 31. srpna na okraj G20 (první návštěva ruského ministra financí ve Spojených státech od začátku plnohodnotné války), o němž novináři uvedli, že Bessent prosazoval Trumpův 28bodový mírový plán; a předchozího summitu Trump–Putin v Anchorage na Aljašce v srpnu 2025, po němž ruští představitelé hovořili o „duchu Anchorage", jehož konkrétní obsah však zůstává nezveřejněný. Trump popřel, že by v Anchorage bylo dohodnuto zmrazení konfliktu či předání celého Donbasu Rusku, což ukrajinská strana i tak odmítá.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média chápou Trumpovo 2. září vystoupení především jako podmínečný postoj USA: summit s Putinem je odložen, dokud nebude připravena mírová dohoda, nikoli jako bezvýhradný závazek ke schůzce. Zároveň zdůrazňují překážky a pozice protistran – podmínku Kremlu, že by se trojstranné setkání mohlo konat „pouze za účelem finalizace dohod", Zelenského tvrzení, že Putin nechce válku ukončit, a odmítnutí požadavku na předání celého Donbasu. Důraz se tak přenáší na Moskvu jako na stranu, která musí udělat další krok. Některé ukrajinské materiály rovněž zmiňují, že Trump připustil, že je si vědom násilností spojených s mobilizací na Ukrajině, což odráží vnitřní politickou citlivost tohoto tématu v ukrajinském zpravodajství.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mezi mezinárodními zdroji zpráva srovnatelné rámování nenabízí; dostupné zdroje jsou primárně ukrajinské a ruské a západní rámec zde není zastoupen samostatně.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v hodnocení tajné cesty ředitele CIA Johna Ratcliffea do Moskvy přelomem srpna. Podle listu The New York Times s Ruskem sdílel pesimistický odhad vývoje války a vyzýval Moskvu, aby uzavřela dohodu, zatímco podle serveru Wall Street Journal šlo i o varování Putinovi v souvislosti s přípravami ruské mobilizace a možným testem odolnosti NATO. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov naopak 27. srpna uvedl, že válka na Ukrajině nebyla hlavním tématem Ratcliffeovy návštěvy. Ruský outlet Agentstvo navíc napsal, že Putin odmítl Ratcliffea přijmout poté, co se dozvěděl, že zpráva vyzývá k rychlému ukončení války.
Souvislosti
Předchozí summit Donalda Trumpa a Vladimira Putina se konal v srpnu 2025 v Anchorage na Aljašce. Ruští představitelé od té doby hovoří o „duchu Anchorage“ či „anchorageských dohodách", jejichž konkrétní obsah nikdy nebyl zveřejněn – komentátoři spekulovali, že mohly zahrnovat zmrazení konfliktu a předání celého Donbasu Rusku, což Trump popřel a ukrajinská strana odmítá. Na přelomu srpna 2025 podnikl ředitel CIA John Ratcliffe neohlášenou cestu do Moskvy, při níž navrhl trojstranný summit Trump–Zelenskyj–Putin; podle ruského outletu Agentstvo Putin odmítl Ratcliffea přijmout poté, co se dozvěděl, že zpráva vyzývá k rychlému ukončení války. 31. srpna se na okraj G20 setkali ministr financí USA Scott Bessent a ruský ministr financí Anton Siluanov – šlo o první návštěvu ruského ministra financí ve Spojených státech od začátku plnohodnotné války. Novináři uvedli, že Bessent prosazoval Trumpův 28bodový mírový plán a podle Reuters jasně řekl, že USA nepůjdou na ekonomické úlevy ani nové dohody s Moskvou, dokud válka neskončí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že případná třístranná schůzka by se mohla konat „pouze za účelem finalizace dohod", a Zelenskyj prohlásil, že podle zpravodajských informací Putin nechce válku ukončit.