Sergej Lavrov
Sergej Lavrov je ruský diplomat, který zastává funkci ministra zahraničních věcí Ruské federace od roku 2004. Předtím byl v letech 1994 až 2004 stálým představitelem Ruska při Organizaci spojených národů. Je členem Bezpečnostní rady Ruska a jedním z nejdéle sloužících ministrů zahraničí v novodobé historii země, známý svou nekompromisní linií v zahraniční politice Kremlu.
-
Příměří v Oleškách umožnilo humanitární operaci a odchod civilistů
Dočasné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou umožnilo v okupovaných Oleškách rozminovat trasy, připravit humanitární konvoj a začít evakuaci obyvatelů, kteří заžádají o odchod. Mise probíhá společně s ruskou ombudsmankou Janou Lantratovou za zprostředkování a koordinace první lady USA Melanyi Trumpové. Podle ukrajinských úřadů po 54 hodinách nebyly zaznamenány žádné porušení režimu ticha.
-
Witkoff jednal s Putinem, Moskva je v zájmu pokračovat v přímých mírových jednáních
Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff se 21. října setkal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předal mu podklady o možném ukončení války na Ukrajině. Po jednání uvedl, že Moskva je v zásadě připravena obnovit trojstranné rozhovory USA–Rusko–Ukrajina v druhé dekádě listopadu, zatímco přesné datum ani místo nebyly dohodnuty.
-
V Oslu jednala Ukrajina s USA a evropskými partnery o bezpečnostních zárukách
V Oslu se 20. října 2026 uskutečnil nový round jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. Zúčastnili se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, američtí speciální vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb. Diskuse se týkala bezpečnostních záruk, území, pováležné obnovy, sankcí a evropské bezpečnosti; Witkoff měl následně odvézt návrhy do Ruska.
-
Putin navrhl Trumpovi a Si Ťin-pchingovi třístranný summit o Ukrajině bez Kyjeva
The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje informoval, že Vladimir Putin během telefonátu s Donaldem Trumpem 9. října navrhl setkání s Trumpem a Si Ťin-pchingem na okraj summitu APEC v Šen-čenu 18.–19. listopadu, jehož cílem by bylo ukončení války na Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že se o možnosti takové schůzky diskutuje, avšak neexistuje „žádná jasná představa" o její podobě ani programu. Trump podle amerického činitele zatím účast nepřislíbil, ale podle ministra zahraničí Marca Rubia je otevřený diskusi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do formátu zahrnut není, což ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře kritizoval.
-
Rusko podniklo rozsáhlý noční úder na Ukrajinu, 39 balistických raket a 128 dronů zasáhlo energetickou infrastrukturu
V noci na 14. října Rusko provedlo masivní kombinovaný úder proti Ukrajině s využitím 39 balistických raket a 128 útočných dronů, který cílil na energetickou a kritickou infrastrukturu v Kyjevě, Kyjevské a Charkovské oblasti. Podle prezidenta Zelenského zůstalo bez proudu nejméně 600 000 lidí, bylo poškozeno 26 prvků elektrické soustavy a čtyři objekty ropného a plynového hospodářství. V Kyjevě si útoky vyžádaly tři mrtvé a více než dvacet zraněných; zasažena byla mimo jiné tepelná elektrárna TEC-4 a obytná budova v Desňanském obvodu. Útok přišel dva dny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil „energetické příměří“.
-
Miamiské rozhovory: USA a Evropa pracují na čtyřbodovém mírovém plánu, Trump sjednal dohodu o ruském naftovém palivu
Devátého října se na Floridě konalo šestihodinové setkání, při kterém zvláštní vyslanci USA Steve Witkoff a Jared Kushner jednali s ukrajinskou delegací a zástupci Británie, Francie, Německa, EU a NATO. Stejného dne Donald Trump oznámil dohodu s Vladimirem Putinem o dodávkách ruského naftového paliva na americký a světový trh. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky tuto dohodu, která fakticky uvolnila část amerických sankcí vůči Rusku, označil za „nepřiměřenou a nečestnou" a odmítl zastavit údery na ruské rafinérie. Washington Post mezitím zveřejnil návrh společného americko-evropského mírového plánu se čtyřmi složkami: financování obnovy Ukrajiny, bezpečnostní záruky, hospodářská integrace a příměří podél současné linie kontaktu. Rozhovory v Miami skončily dříve, než bylo plánováno.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Berlínští prokurátoři vyšetřují nájemníky "Ruského domu" kvůli možnému porušení sankcí
Berlínská prokuratura vede vyšetřování možných sankčních porušení ze strany nájemníků "Ruského domu" v Berlíně. Vyšetřování směřuje proti dosud nezjištěným osobám nebo nájemcům prostor kvůli podezření z porušení zákona o zahraničním obchodu. Přestože německá vláda rozhodla o ukončení dohody o "Ruském domu" a jeho uzavření, část zařízení v budově – knihkupectví MnogoKnig, jídelna a vízové centrum – zůstává otevřená. "Ruský dům" je součástí struktury "Rossotrudničestva", které je na sankčním seznamu EU od roku 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
-
Merkz obvinil Rusko z podpory AfD a z pokusů oslabit podporu Ukrajiny
Německý kancléř Friedrich Merz při projevu na slavnosti Westfálské mírové ceny v Münsteru obvinil Rusko, že podporuje krajně pravicovou stranu AfD a snaží se rozdělit německou společnost, oslabit pomoc Ukrajině a zastavit investice do obrany. AfD podle svých deklarovaných postojů usiluje o ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině a obnovení dovozu ruského plynu.
-
Turecko a OSN organizují nová jednání o příměří v Černém moři na ochranu exportu obilí
Turecko a OSN připravují na začátek října jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři, jehož cílem je ochrana obchodní plavby a exportu obilí. Mediátorem má být švýcarská nevládní organizace Center for Humanitarian Dialogue. Podle Bloombergu účastníci dosavadních konzultací diskutovali o "úzce vymezené a vzájemné dohodě" zahrnující svobodnou obchodní plavbu a ochranu přístavní a energetické infrastruktury.
-
Putinův vyslanec Dmitrijev jednal ve Washingtonu o Ukrajině a energetice
Zvláštní vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev jednal 28. září ve Washingtonu s americkými představiteli o ukončení války na Ukrajině a o možných energetických projektech USA a Ruska po jejím skončení. Americký úředník popsal rozhovory jako „konstruktivní". Dmitrijev, který je zároveň šéfem ruského investičního fondu RDIF, se ve Washingtonu setkal se zástupci ministerstev financí a energetiky USA.
-
Kyev je připraven na třístranné rozhovory USA–Ukrajina–Rusko, USA navrhly Spojené arabské emiráty jako místo setkání
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americká strana navrhla uspořádat třístranné setkání ve formátu Ukrajina–USA–Rusko na technické úrovni, přičemž jako místo jednání byly navrženy Spojené arabské emiráty. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že Ukrajina je na takové rozhovory připravena, zároveň ale vyjádřil pochybnosti o ruské ochotě k míru a citoval výroky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Radě bezpečnosti OSN. Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že probíhají příslušné kontakty, a uvedl, že třístranné setkání se může konat v blízké době.
-
Zelenskyj a Trump jednali v New Yorku o příměří; Kyjev nabídl omezené zastavení bojů, Moskva je podle ISW odmítla
Na okraj Valného shromáždění OSN se 22. září setkali prezidenti Zelenskyj a Trump a jednali o možných cestách k deeskalaci rusko-ukrajinské války. Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena na jakýkoli formát omezeného příměří v energetice, na moři a v oblasti obilí, pokud bude reciproční. Po setkání Rubia s Lavrovem 23. září americký ministr zahraničí uvedl, že obě strany mají zájem o takové příměří, zatímco mluvčí Kremlu Peskov a podle ISW i samotný Putin návrh energetického příměří fakticky odmítli. Spojené státy oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami 14.–15. prosince; účast ruského vůdce zůstává nejistá.
-
Rusko podniklo rozsáhlý raketový útok na Kyjev, dvě osoby zemřely
Rusko v noci na 24. září 2025 podniklo rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev balistickými raketami, protilodními střelami Zirkon a drony. Podle ukrajinských úřadů byli zabiti dva lidé a nejméně osm dalších utrpělo zranění v několika městských obvodech. Prezident Zelenskyj uvedl, že přibližně 60 % balistických raket zaměřených na Kyjev bylo sestřeleno, a že útok přišel v době, kdy se v New Yorku setkával s americkými kongresmany o sankcích proti Rusku.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
Rubio se setká s Lavrovem v New Yorku během zasedání Valného shromáždění OSN
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se 23. září setká v New Yorku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Schůzka se koná při zasedání Valného shromáždění OSN a navazuje na úterní jednání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského. Kyjev i Washington podle Zelenského chtějí ukončit válku do zimy; Rusko podle Lavrova boj nezastaví, dokud budou možné rozhovory.
-
Zelenskyj na Valném shromáždění OSN označil Putina za „nultého pacienta" války
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj 23. září v New Yorku na 81. zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Vladimir Putin je „nultý pacient", od něhož se šíří myšlenka války. Oznámil, že Ukrajina předala dva severokorejské zajatce Jižní Koreji, a uvedl, že Rusko ve válce proti Ukrajině využívá občany 47 zemí. Zelenskyj varoval, že pokud Moskva bude dál útočit na ukrajinskou energetiku, Ukrajina učiní nadcházející zimu bolestivou i pro Rusko. Prezident rovněž představil protiraketový program FREYJA s dosavadní účastí deseti zemí a varoval, že již v příštím roce hrozí, že o průběhu bojů budou rozhodovat systémy umělé inteligence.
-
Rubio: Energetické příměří mezi Ukrajinou a Ruskem zatím neexistuje, obě strany ale mají zájem o omezené příměří
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že mezi Ukrajinou a Ruskem v současnosti neexistuje žádná dohoda o energetickém příměří. Zároveň uvedl, že obě strany projevily zájem o omezené příměří v oblasti energetiky a obilí a že válka skončí jednáním, nikoli vojenským vítězstvím jedné strany. Rubio po setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na okraj Valného shromáždění OSN hovořil o šanci vytvořit v příštích týdnech cestu k obnovení mírových rozhovorů.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
-
EU se ani 22. září nedohodla na prodloužení sankcí proti Rusku; hrozí konec režimu
Výbor stálých zástupců EU (Coreper) se 21. září opakovaně nedokázal shodnout na prodloužení individuálních sankcí vůči Rusku za porušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny. Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí oligarchů Alishera Usmanova a Michaila Fridmana, kompromisní návrh irského předsednictví prodloužit režim o 36 měsíců výměnou za jejich vyřazení zablokovala Lotyšsko. Pokud se 27 členských států do půlnoci 22. září neshodne, celý sankční režim vztahující se zhruba na 3 000 osob a subjektů – včetně Vladimira Putina – vyprší.