EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, výměnou vyškrtla Usmanova a Fridmana
Velvyslanci EU se 22. září dohodli na prodloužení individuálních sankcí souvisejících s územní celistvostí Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Jako součást kompromisu byli ze seznamu vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman. Lotyšsko, jediný členský stát, který jejich vyškrtnutí do konce odmítal, nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě EU se zdrželo; oznámilo zároveň, že oběma uloží vlastní národní sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“ a vyzval všechny státy EU, aby zavedlily vlastní národní sankce. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí oligarchů nepodpořilo.
Hlavní body
- Rada EU prodloužila sankce za porušování územní celistvosti Ukrajiny o 36 měsíců, do 22. září 2029 – poprvé na tři roky místo obvyklých šesti měsíců.
- Ze seznamu byli vyňati ruští oligarchové Alicher Usmanov a Michail Fridman; režim se nadále vztahuje přibližně na 3 000 osob a subjektů.
- Za vyškrtnutí obou lobbovalo Slovensko; za Usmanova samostatně Francie, za Fridmana Lucembursko.
- Lotyšsko, které jako jediný stát EU do konce odmítalo vyškrtnutí, zvedlo veto a při hlasování v Radě se zdrželo; oznámilo, že oběma uloží národní sankce a zabrání uvolnění jejich prostředků.
- Ministra zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha rozhodnutí EU označil za „ostudné a neodůvodněné“; prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Lotyšsku, že vyškrtnutí nepodpořilo.
- Litevský náměstek ministra zahraničí Sigitas Mitkus uvedl, že vyjímání osob ze seznamů je „špatný nápad" a Litva je proti.
Proč je to důležité
Sankční režim vůči přibližně 3 000 osobám a subjektům měl vypršet o půlnoci 22. září; bez prodloužení by automaticky zanikl. Prodloužení o tři roky místo obvyklých šesti měsíců poprvé výrazně zvyšuje práh pro případné další snahy o jeho rozbití. Vyškrtnutí dvou vysoce postavených oligarchů na základě požadavků jednotlivých členských států ale zároveň vytváří precedens pro politicky motivované výjimky a odhaluje rozpory uvnitř EU – Lotyšsko a Litva se vyškrtnutí otevřeně postavily, Kyjev rozhodnutí kritizoval jako poskytující Moskvě pocit beztrestnosti.
Co se stalo
Velvyslanci EU se 22. září v Bruselu dohodli na prodloužení individuálních sankcí za porušování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny o 36 měsíců, tedy do 22. září 2029. Poprvé tak režim nebyl obnoven na standardních šest měsíců, ale rovnou na tři roky. Součástí kompromisu, který 21. září navrhlo irské předsednictví v Radě EU, bylo vyškrtnutí ruských oligarchů Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze seznamu. Za vyškrtnutí obou lobbovalo Slovensko; samostatně za Usmanova Francie, za Fridmana Lucembursko. Hlasování 21. září se kvůli lotyšskému odporu nepodařilo dokončit. Dopoledne 22. září se znovu sešel Coreper (Výbor stálých zástupců EU) a rovněž nerozhodl; irské předsednictví následně spustilo písemný postup a prodloužilo lhůtu pro hlasování do 15:00 kyjevského času. Lotyšsko nakonec zvedlo veto a při hlasování v Radě se zdrželo, čímž umožnilo přijetí rozhodnutí, a zároveň oznámilo, že oběma uloží vlastní národní sankce – kabinet lotyšské vlády uložil ministerstvu zahraničí připravit příslušné návrhy, právní odůvodnění a legislativu. Předcházející krátkodobé prodloužení režimu o sedm dní schválila Rada již 14. září, protože Slovensko a Francie trvaly na vyškrtnutí obou oligarchů. Rada EU současně rozhodla neobnovit sankce vůči třem fyzickým osobám a jedné organizaci a ze seznamu odstranit tři zemřelé osoby.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média a představitelé prezentují rozhodnutí jako politickou prohru. Prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v New Yorku uvedl, že signály o uvolňování sankcí vůči jednotlivým ruským oligarchům jsou kontraproduktivní a „sebevražedné“ a že tato epizoda ukazuje, jak obtížné je udržet jednotu EU vůči Rusku. Poděkoval Lotyšsku – prezidentu Edgarsovi Rinkēvičsovi a premiérovi Andrisovi Kulbergsovi – za to, že vyškrtnutí nepodpořili. Ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X rozhodnutí označil za „ostudné a neodůvodněné“, prohlásil, že Moskva slaví, protože získala pocit beztrestnosti, ponížení EU a rozbroje mezi Evropany, a vyzval všechny členské státy EU, aby okamžitě zavedly vlastní národní sankce vůči Usmanovovi a Fridmanovi.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se neshodují v rozsahu prodlouženého sankčního režimu: většina uvádí, že se vztahuje přibližně na 3 000 osob a subjektů, zatímco prohlášení lotyšské vlády hovoří o „více než 2 600" osobách. Liší se i popis toho, které státy tlačily na vyškrtnutí – Slovensko je uváděno u obou oligarchů konzistentně, ale popis rolí Francie a Lucemburska se různí; některé zdroje rámují Francii jako hlavního lobbistu pouze za Usmanova, jiné líčí kombinované slovensko-francouzsko-lucemburské úsilí zahrnující i Fridmana.
Souvislosti
Sankční režim EU za porušování územní celistvosti Ukrajiny existuje od roku 2014; po roce 2022 byl rozšířen o Vladimira Putina, ruské vedení, přední oligarchy a bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Individuální sankce zahrnují zmrazení aktiv a zákaz vstupu do EU a k jejich prodloužení je třeba jednomyslnosti všech 27 členských států; bez dohody režim automaticky zaniká a zpřístupní zmrazená aktiva. Dosud se režim obnovoval každých šest měsíců – předcházející řádné prodloužení proběhlo 14. března 2026, kdy se Slovensko rovněž do poslední chvíle snažilo prosadit vyškrtnutí Usmanova a Fridmana. Podle citovaných zdrojů souvisel francouzský tlak na vyškrtnutí Usmanova se snahou zajistit propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu; lucemburský tlak na vyškrtnutí Fridmana souvisel s přibližně 16miliardovou arbitrážní žalobou, kterou Fridman podal proti Lucembursku kvůli zmrazeným aktivům.