Kallasová: Návrat Usmanova a Fridmana na unijní sankční seznam se v dohledné době neplánuje
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla 5. října po zasedání Rady přidružení EU–Moldavsko, že Evropská unie nezamýšlí v dohledné době vrátit ruské oligarchy Alischera Usmanova a Michaila Fridmana na svůj sankční seznam. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přitom dříve oznámil, že Kyjev bude usilovat o obnovení sankcí vůči oběma podnikatelům.
Hlavní body
- Kallasová 5. října: „V dohledné době to v případě těchto dvou osob nevidím," uvedla k možnému návratu Fridmana a Usmanova na sankční seznam.
- EU nyní pracuje zhruba na 1 600 nových zápisech na sankčních seznamech.
- 2 998 stávajících zápisů zůstane v platnosti tři roky – rozhodnutí přijaté 22. září nahradilo dosavadní obnovování každých šest měsíců.
- O vyloučení Usmanova ze seznamu usilovaly Slovensko a Francie; o vyřazení Fridmana lobbovalo Lucembursko, kde oligarcha žaluje zemi v mezinárodní arbitráži o 16 miliard dolarů.
- Litva a Estonsko zavedly vlastní národní sankce vůči Usmanovovi a Fridmanovi.
- Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil, že Ukrajina bude usilovat o obnovení unijních sankcí proti oběma oligarchům.
Proč je to důležité
Postoj Kallasové signalizuje, že EU nehodlá v dohledné době zvrátit zářijové vyřazení dvou významných ruských oligarchů ze sankčního seznamu, a to navzdory ukrajinským protestům. Případ zároveň ukazuje, jak jednotlivé členské státy – Francie, Slovensko, Lucembursko – dokážou prostřednictvím zákulisního lobbování ovlivnit podobu unijních sankcí. Některé státy (Litva, Estonsko) na to reagovaly zavedením vlastních národních sankcí.
Co se stalo
Po zasedání Rady přidružení EU–Moldavsko, které se konalo 5. října v Bruselu, novináři položili šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové dotaz na možný návrat ruských oligarchů Alischera Usmanova a Michaila Fridmana na unijní sankční seznam. Kallasová odpověděla, že takový krok v dohledné době neočekává. Zároveň připomněla, že EU aktuálně připravuje zhruba 1 600 nových zápisů na sankčních seznamech a že 2 998 stávajících položek zůstane v platnosti tři roky – na základě rozhodnutí přijatého 22. září, které nahradilo dosavadní půlroční obnovování. Kallasová zdůraznila, že členské státy mohou navrhovat nová jména a konečné rozhodnutí je na nich. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve oznámil, že Ukrajina bude usilovat o obnovení sankcí vůči oběma oligarchům.
V čem se zpravodajství liší
Zprávy se rozcházejí v otázce, proč Francie prosazovala vyřazení Usmanova ze sankčního seznamu. Podle některých médií tak Francie činila pod tlakem Ázerbájdžánu poté, co byli na jeho území zadrženi nejméně dva francouzští občané. Ázerbájdžánští diplomaté tuto verzi podle Reuters popřeli.
Souvislosti
Dne 22. září prodloužili velvyslanci EU individuální sankce na tři roky vůči zhruba 3 000 fyzickým a právnickým osobám odpovědným za ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny; opatření tak platí do 22. září 2029. Ze seznamu byli současně vyřazeni Usmanov a Fridman. Vyřazení Usmanova prosadily Slovensko a Francie; podle médií Francie údajně jednala pod ázerbájdžánským tlakem, což ázerbájdžánští diplomaté popřeli. Krátce poté ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil francouzského občana odsouzeného v prosinci 2023 za špionáž. O vyřazení Fridmana usilovalo rovněž Lucembursko – Fridman totiž vede mezinárodní arbitráž proti Lucembursku, v níž požaduje 16 miliard dolarů za zmrazená aktiva. Litva a Estonsko na vyřazení obou oligarchů z unijního seznamu reagovaly zavedením vlastních národních sankcí.