Litva zmrazila aktiva ruských oligarchů Fridmana a Usmanova
Litva zmrazila aktiva ruských oligarchů Michaila Fridmana a Alishera Usmanova v rámci svého vnitrostátního sankčního režimu poté, co byli 22. září vyškrtnuti ze seznamu sankcí EU. Ministr zahraničí Kęstutis Budrys oznámil rozhodnutí 14. října na síti X a prohlásil, že vyškrtnutí vyslalo „špatný signál".
Hlavní body
- Litva zmrazila aktiva Fridmana a Usmanova v rámci vnitrostátního sankčního režimu 14. října.
- Ministra zahraničí Kęstutis Budrys oznámil rozhodnutí na síti X a vyškrtnutí označil za „špatný signál".
- EU vyškrtla Fridmana a Usmanova ze seznamu sankcí 22. září při prodloužení omezení do 22. září 2029.
- Za vyškrtnutím Usmanova stálo Slovensko a Francie, za vyškrtnutím Fridmana Lucembursko; Fridman žaluje Lucembursko v arbitráži o 16 miliard dolarů.
- Estonsko rovněž zavedlo vlastní sankce vůči oběma oligarchům; Lotyšsko se staví proti jejich vyškrtnutí.
- Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil zmírnění sankcí za nepřijatelné a Ukrajina navrhla nahradit vyškrtnuté oligarchy Vladimirem Lisinem a Vladimirem Potaninem.
Proč je to důležité
Litva jednostranně udržela sankce vůči dvěma ruským oligarchům, kteří byli právě vyňati ze seznamu EU, čímž signalizovala, že některé členské státy nebudou akceptovat oslabování omezujících opatření vůči osobám spojeným s Kremlem. Případ odhaluje vnitřní rozpory v EU – Slovensko, Francie a Lucembursko prosazovaly vyškrtnutí, zatímco Litva, Lotyšsko a Estonsko reagovaly vnitrostátními opatřeními. Ukrajinští představitelé označili zmírnění sankcí za nepřijatelné, což zdůrazňuje dopad těchto rozhodnutí na zájmy Ukrajiny a její prosazování sankční politiky.
Co se stalo
Litva 14. října zmrazila aktiva ruských oligarchů Michaila Fridmana a Alishera Usmanova v rámci svého vnitrostátního sankčního režimu. Ministr zahraničí Kęstutis Budrys oznámil krok na síti X a uvedl, že vyškrtnutí obou ze seznamu sankcí EU vyslalo „špatný signál". Budrys rovněž prohlásil, že tlak sankcí na Rusko a na osoby, které umožňují jeho válku, musí být posílen a trvale udržován. Litva již dříve zakázala oběma vstup do země v rámci vnitrostátních sankcí a od 25. září tyto sankce uplatňuje, včetně pětiletého zákazu vstupu. Rozhodnutí přichází poté, co EU 22. září prodloužila individuální sankce vůči přibližně 3 000 osobám a subjektům do 22. září 2029, ale současně Fridmana a Usmanova ze seznamu vyňala. Za vyškrtnutím Usmanova stálo Slovensko a následně Francie; za vyškrtnutím Fridmana Lucembursko, které čelí jeho mezinárodní arbitráži o 16 miliard dolarů kvůli zmrazeným aktivům. Estonsko rovněž zavedlo vlastní sankce vůči oběma oligarchům a Lotyšsko se postavilo proti jejich vyškrtnutí a oznámilo plány na vnitrostátní omezení. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil zmírnění sankcí za nepřijatelné a ukrajinský zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasiuk uvedl, že Ukrajina navrhla nahradit vyškrtnuté oligarchy Vladimirem Lisinem (spjatým s NLMK) a Vladimirem Potaninem (spjatým s Nornickel).
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média jednotně chápanou zmrazení aktiv Litvou jako přímou reakci na rozhodnutí EU vyškrtnout oba oligarchy a jako kritiku Bruselu. Zdůrazňují vnitrostátní sankce Litvy jako kompenzaci vnímaného oslabení unijní politiky a vyzdvihují slova Kęstutise Budryse o „špatném signálu". Ukrajinské zdroje rovněž připomínají kontext ruské agrese proti Ukrajině a citují vyjádření ukrajinských představitelů – ministra Andrije Sybihy, který zmírnění sankcí označil za nepřijatelné.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se rozcházejí v otázce, zda Francii k prosazení vyškrtnutí Usmanova vedl tlak ze strany Ázerbájdžánu. Řada zpráv uvádí, že Francie ustoupila poté, co Ázerbájdžán zadržel nejméně dva francouzské státní příslušníky, přičemž bezprostředně po zrušení sankcí ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil francouzského občana odsouzeného v prosinci 2023 za špionáž. Ázerbájdžánští diplomaté tuto interpretaci odmítli, jak uvedla agentura Reuters.
Souvislosti
Dne 22. září Rada EU prodloužila individuální sankce vůči přibližně 3 000 osobám a subjektům odpovědným za ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny o 36 měsíců, do 22. září 2029, a současně Fridmana a Usmanova ze seznamu vyňala. Slovensko prosazovalo vyškrtnutí Usmanova, později podpořené Francií, údajně pod tlakem Ázerbájdžánu po zadržení nejméně dvou francouzských občanů; ázerbájdžánští diplomaté toto odmítli. Lucembursko prosazovalo vyškrtnutí Fridmana, který vede proti Lucembursku mezinárodní arbitráž o zhruba 16 miliard dolarů kvůli zmrazeným aktivům. Litva již dříve uložila oběma oligarchům vnitrostátní zákaz vstupu a od 25. září tyto sankce uplatňuje, včetně pětiletého zákazu vstupu. Estonsko rovněž zavedlo vlastní sankce a Lotyšsko se postavilo proti vyškrtnutí s plány na vnitrostátní omezení. Individuální sankce EU vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států a obnovují se každých šest měsíců; bez dohody by sankce automaticky pozbývaly platnosti. Ukrajina navrhla nahradit vyškrtnuté oligarchy Vladimirem Lisinem (spjatým s NLMK) a Vladimirem Potaninem (spjatým s Nornickel).