EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje

Proč je to důležité

Rozhodnutí znamená první tříleté prodloužení sankčního režimu EU vůči osobám ohrožujícím Ukrajinu – místo dosavadního půlročního cyklu – a zároveň první vyřazení takto vysoce postavených ruských oligarchů zařazených na seznam krátce po únoru 2022. Zrušení sankcí Usmanovovi a Fridmanovi je spojováno s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a se zájmem Lucemburska kvůli Fridmanovým soudním nárokům; ilustruje to, jak bilaterální diplomatická jednání s uvězněnými mohou přetvářet unijní sankční politiku. Reakce Kyjeva a baltských států zároveň signalizují nový zdroj napětí mezi Ukrajinou a klíčovými členskými státy EU.

Co se stalo

Rada EU 22. září rozhodla o prodloužení sankcí vůči osobám odpovědným za podkopávání nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny o dalších 36 měsíců, do 22. září 2029. Současně ze seznamu vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana, kteří byli na seznam zařazeni 28. února 2022. Podle zpráv tisku usilovala Francie o vyřazení Usmanova výměnou za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu; Lucembursko zase prosazovalo vyřazení Fridmana kvůli jeho soudním nárokům na kompenzaci nejméně 16 miliard dolarů za zmrazená aktiva.

Den poté, 23. září, podepsal ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dekret o amnestii celkem 20 osob, mezi nimi i francouzského občana Martina Ryana, generálního ředitele společnosti Mercorama. Ryan byl zadržen v Ázerbájdžánu v prosinci 2023 (podle jednoho sdělení 4. prosince) a 16. března 2026 odsouzen k 10 letům vězení za špionáž, což Francie odmítá. Alijev omilostnění zdůvodnil „osobními vlastnostmi, zdravotním stavem, rodinnými okolnostmi a dalšími důvody“.

O den dříve, 22. září, označil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“. Komisi prezidenta pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk uvedl, že Ukrajina nevidí žádné změny okolností, které by vyřazení ospravedlňovaly, a oznámil, že Kyjev navrhne nové sankce proti dalším ruským oligarchům spojeným s vojensko-průmyslovým komplexem, například Vladimiru Lisinovi a Vladimiru Potaninovi.

Mezi členskými státy EU se Lotyšsko jako jediné veřejně postavilo proti vyřazení a nakonec se zdrželo hlasování o celém balíčku. Estonsko rozhodnutí kritizovalo a ministr zahraničí Margus Tsahkna vyzval Francii k podrobnému vysvětlení. Litva oznámila, že zahájí vlastní národní sankce vůči oběma oligarchům, a Estonsko rovněž přislíbilo národní opatření. Evropská komise odmítla rozhodnutí o vyřazení veřejně komentovat s odůvodněním, že diskuse o sankcích jsou důvěrné a v rukou členských států.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média a představitelé prezentovali vyřazení Usmanova a Fridmana jako „ostudné“ a neodůvodněné, přičemž zdůrazňovali, že kroky nebyly s Kyjevem koordinovány a že neexistují žádné změněné okolnosti, které by je ospravedlňovaly. Prezidentský zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk v komentáři pro Ukrinform uvedl, že ukrajinská strana nevidí důvody pro vyřazení, a naznačil, že Ukrajina navrhne nové sankce proti ruským oligarchům spojeným s vojensko-průmyslovým komplexem – konkrétně Vladimiru Lisinovi (NLMK) a Vladimiru Potaninovi (Norilsk Nickel), kteří dosud na seznamu nejsou. Ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí rovněž odsoudil a vyzval členské státy k zavedení národních sankcí. Ukrajinský tisk zároveň zdůraznil veřejnou obranu ukrajinských zájmů ze strany Lotyšska jako kontrast k postoji Francie, Lucemburska a Slovenska.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezi klíčové motivace, které mezinárodní zpravodajství zmiňuje, patřila snaha Francie „směnit“ vyřazení Usmanova za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu a tlak Lucemburska kvůli Fridmanovým soudním nárokům na nejméně 16 miliard dolarů za zmrazená aktiva. Tři evropští diplomaté agentuře Reuters řekli, že se Baku „snaží“ Usmanovem vydírat Paříž kvůli francouzským zadržovaným; Ázerbájdžán toto obvinění odmítl. Podle zpráv RFE/RL se za vyloučením Usmanova prostřednictvím Slovenska angažoval také turecký prezident Erdogan, Ázerbájdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Francouzská diplomacie Alijevovo omilostnění Martina Ryana uvítala jako „humanitární gesto“ a výsledek trpělivého dialogu s Baku. Estonsko a Lotyšsko rozhodnutí kritizovaly a baltské státy oznámily vlastní národní sankce.

V čem se zpravodajství liší

Dvě zásadní neshody mezi zdroji se týkají jednak odpovědnosti za vyřazení: podle diplomatických zdrojů citovaných agenturou Reuters se Baku „snažilo“ Usmanovem vydírat Paříž ohledně francouzských zadržovaných, což Ázerbájdžán veřejně odmítl – ukrajinská média (НВ, Українська правда, Європейська правда) nicméně tento rámec převážně přejala. Jednak se liší pohled na míru opozice v EU: lotyšský premiér Andris Kulbergs tvrdil, že Lotyšsko jako jediné v EU vystoupilo proti vyřazení, protože Estonsko a Litva s krokem podle něj již souhlasily; přitom estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna rozhodnutí přesto ostře kritizoval a Estonsko následně zavedlo vlastní národní sankce, což naznačuje, že souhlas a veřejná kritika šly vedle sebe.

Souvislosti

Sankční režim EU vůči osobám ohrožujícím územní celistvost Ukrajiny byl zřízen v březnu 2014 a v současnosti pokrývá více než 3000 osob a právnických subjektů. Usmanov a Fridman byli na seznam zařazeni 28. února 2022, Vladimír Putin a Sergej Lavrov 25. února 2022. Martin Ryan, generální ředitel společnosti Mercorama, byl v Ázerbájdžánu zadržen v prosinci 2023 (podle jednoho sdělení 4. prosince) a 16. března 2026 odsouzen k 10 letům za špionáž, což Francie odmítá. Podle zpráv RFE/RL lobbovaly za vyřazení Usmanova turecký prezident Erdogan, Ázerbájdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán prostřednictvím Slovenska. Usmanov se v roce 2022 přestěhoval do rodného Uzbekistánu; v říjnu 2024 Ukrajina zabavila jeho ukrajinská aktiva. Fridmana ukrajinská SBU hledá od prosince 2023 a jeho ukrajinská aktiva, včetně Alfa-Bank (nyní Sense Bank), byla znárodněna. EU údajně promeškala lhůtu pro prodloužení a musela použít právní „berličku“, aby zabránila rozpadu celého sankčního balíčku.