Віктор Орбан
Viktor Orbán je maďarský politik, který je předsedou vlády Maďarska od roku 2010, přičemž stejnou funkci zastával již v letech 1998–2002. Je předsedou strany Fidesz a je známý svým nacionalisticky konzervativním a euroskeptickým politickým postojem.
-
Zelenskyj obdržel pozvání k návštěvě Budapešti u příležitosti 70. výročí maďarské revoluce
Prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel pozvání navštívit příští týden Budapešť, kde se 23. října konají oslavy 70. výročí maďarské revoluce. Pozvání oznámil v rozhovoru pro Euronews Ihor Žovkva, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Kyjev a Budapešť se zároveň připravují na první oficiální bilaterální setkání hlav států, které se uskuteční v pátek ráno na okraj summitu EU v Bruselu. Vývoj navazuje na to, že Ukrajina nedávno otevřela dva další přístupové clustery do EU poté, co Maďarsko stáhlo své námitky.
-
Zelenskyj a Magyar se setkali v Bruselu: první bilaterální jednání od nástupu maďarského premiéra
Premiér Maďarska Péter Magyar a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se 16. října setkali tváří v tvář v Bruselu na okraj summitu EU. Šlo o jejich první oficiální bilaterální setkání od nástupu maďarského premiéra do úřadu. Jednání, které se konalo bez delegací, navazovalo na říjnové přijetí zákona o vzdělávání národnostních menšin a na odblokování dvou přístupových kapitol EU Ukrajinou ze strany Maďarska.
-
Bulharsko volí prezidenta: Yotovová vede, hlasování 25. října
První kolo bulharských prezidentských voleb se koná 25. října. Úřadující hlava státu Iliana Yotovová, bývalá zástupkyně premiéra Rumena Radeva, je považována za favoritku. Jejím hlavním soupeřem je někdejší proukrajinský premiér Andrej Gyurov. Výsledek ovlivní postoj Sofie k sankcím EU, obraně a podpoře Ukrajiny.
-
EU otevřela s Ukrajinou dva vyjednávací bloky, Maďarsko zablokování odblokovalo
Ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon o právech národnostních menšin na vzdělání v jazyce menšiny, který byl dosud překážkou v přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU. Následně EU na čtvrté mezivládní konferenci v Lucemburku oficiálně otevřela vyjednávací bloky 2 (vnitřní trh) a 3 (konkurenceschopnost a inkluzivní růst). Zákon přivítalo Maďarsko i Rumunsko.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Státy EU se dohodly na uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu pro Ukrajinu
Členské státy EU se 25. září dohodly na podmínkách uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu (EPF) na podporu Ukrajiny. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na síti X. Zhruba 900 milionů eur poputuje na vojenskou asistenční misi EUMAM Ukraine, miliarda eur na společné zadávání nových vojenských zakázek a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za dříve poskytnutou vojenskou pomoc. Konečné rozhodnutí mají formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU v pondělí.
-
EU prodloužila sankce vůči Rusku o tři roky, ale vyřadila z nich Usmanova a Fridmana; Kyjev rozhodnutí kritizuje
Rada EU 22. září prodloužila o 36 měsíců – do 22. září 2029 – sankce proti osobám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a zároveň vyřadila ruské oligarchy Alichera Usmanova a Michaila Fridmana ze sankčního seznamu. Tisk to spojoval s francouzským lobbováním za propuštění francouzských občanů zadržovaných v Ázerbájdžánu. Den poté, 23. září, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev omilostnil i francouzského občana Martina Ryana, odsouzeného k 10 letům za údajnou špionáž. Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha označil vyřazení Usmanova a Fridmana za „ostudné a neodůvodněné“; Lotyšsko se jako jediné v EU veřejně postavilo proti, Litva a Estonsko oznámily vlastní národní sankce.
-
Šéf ukrajinské diplomacie kritizoval maďarského premiéra, přirovnal jeho politiku k éře Orbána
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X ostře reagoval na prohlášení maďarského premiéra Pétera Magyaró, který odmítl účast Maďarska na ukrajinské iniciativě „Karpatská osm“ a zablokoval výstavbu ropných skladů na maďarském území pro potřeby Ukrajiny. Sybiha Magyarova slova označil za „bezdůvodně konfrontační“ a přirovnal je k politice blokování a izolace bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar i maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová toto srovnání odmítli.