Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
Hlavní body
- 29. září se v Bruselu sešli zástupci EU, skupiny G7, Norska, Jižní Koreje a MMF s ukrajinskou delegací, aby posoudili finanční potřeby Kyjeva.
- Ministr financí Serhij Marčenko uvedl, že Ukrajina potřebuje na rok 2027 asi 69 miliard eur navíc – z toho 40 miliard na vojenské výdaje a 29 miliard na chod státu.
- Ministerstvo financí odhaduje neuspokojenou finanční mezeru pro rok 2027 na zhruba 78 miliard dolarů (přibližně 68,77 miliardy eur), tedy 32,6 miliardy na rozpočet a 45 miliard na obranu.
- V Evropě je zmraženo asi 210 miliard eur ruských státních aktiv, z toho přibližně 180 miliard eur drží belgická instituce Euroclear; Kyprva volá vkládá po jejich využití, Belgie to kvůli právním rizikům odmítá.
- EU již dříve schválila společný úvěr 90 miliard eur na roky 2026–2027, ale 15 miliard eur rozpočtové podpory dosud nebylo uvolněno, protože Ukrajina neplní dohodnuté reformy včetně protikorupčních opatření.
- Čtyři země – Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko – spolu s pobaltskými státy a 123 europoslanci vyzvaly k obnovení diskuse o využití zmrazených ruských aktiv; další diskuse se očekává 9. října nebo na summitu Evropské rady v polovině října.
Proč je to důležité
Žádost přichází v době, kdy již schválená finanční pomoc EU 90 miliard eur pro roky 2026–2027 není zcela vyplácena kvůli pomalým reformám v ukrajinském parlamentu. Kyjev proto tlačí na Brusel, aby znovu otevřel otázku využití asi 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv, kterou Belgie dříve zablokovala. Kvůli politické citlivosti v roce 2027, kdy se konají volby ve Francii, Španělsku, Polsku a Itálii, a kvůli tomu, že USA od začátku roku 2025 údajně neposkytly Ukrajině žádnou finanční pomoc, leží hlavní břemeno na evropských dárcích.
Co se stalo
Na setkání hlavních dárců Ukrajiny 29. září v Bruselu ministr financí Serhij Marčenko představil výši úhrady půjček pro rok 2027: podle jeho prezentace asi 69 miliard eur (40 miliard na obranu a 29 miliard na chod státu), podle materiálu ministerstva financí přibližně 78 miliard dolarů, tedy asi 32,6 miliardy dolarů na rozpočtové potřeby a 45 miliard dolarů na obranné výdaje. Vyzval EU, aby na pokrytí této potřeby využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě asi 210 miliard eur, z nichž zhruba 180 miliard eur drží Euroclear v Belgii. Marčenko argumentoval, že jde o praktický a spravedlivý způsob, jak financovat mimořádné válečné výdaje, a vyzval k vytvoření centralizovaného mechanismu EU s řádným právním odůvodněním. EU o tom jedná 9. října nebo na summitu Evropské rady v polovině října.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují žádost Kyjeva jako nutné řešení rostoucího finančního deficitu způsobeného ruskými údery a blokádou vývozu obilí přes Černé moře. Zdůrazňují Marčenkův argument, že využití zmrazených ruských aktiv je „praktické a spravedlivé" a že by mohlo nést Moskvu odpovědnost za agresi. Podpůrné hlasy v EU – Švédska, Nizozemska, Španělska, Polska, pobaltských států a 123 europoslanců – jsou v ukrajinském zpravodajství vyzdvihovány jako politický moment pro obnovení diskuse.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Le Monde a další zahraniční zdroje zdůrazňují opozici Belgie kvůli právním rizikům kolem Euroclear a rostoucí skepsi Itálie a Francie, jejichž postoje mohou být rozhodující. Evropská komise se podle nich chce vyhnout dalšímu nezdaru a trvá na tom, že hlavním úkolem je nyní vyplacení již schválené půjčky 90 miliard eur; komisařka pro rozšíření Marta Kos zároveň opakuje, že Ukrajina musí dokončit dohodnuté reformy. Mezi probírané alternativy patří Evropský mírový fond (6,6 miliardy eur), návrh Ursuly von der Leyenové na využití asi 20 miliard eur ze zbylých prostředků úvěru 150 miliard eur na přezbrojení EU a řádek 100 miliard eur pro Ukrajinu v návrhu víceletého finančního rámce 2028–2034, přičemž Německo a „frugální" spojenci tlačí na škrty v celkovém rozpočtu EU.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se liší v tom, jak je strukturována potřeba financování pro rok 2027 – ministerstvo financí (podle Euronews a Le Monde) uvádí 32,6 miliardy dolarů na rozpočet a 45 miliard dolarů na obranu, tedy asi 78 miliard dolarů (≈68,77 miliardy eur), zatímco Marčenkova prezentace v Bruselu rámcovala tutéž žádost jako 40 miliard eur na obranu a 29 miliard eur na chod státu, tedy asi 69 miliard eur. Další rozpor se týká podílu zmrazených ruských aktiv držených v Euroclearu: většina zdrojů uvádí „většinu" z celkových asi 210 miliard eur, některé specifikují asi 180 miliard eur a výzva 123 europoslanců ze září 2025 hovoří o „více než 200 miliardách eur".
Souvislosti
Ruská aktiva centrální banky jsou v EU zmražena od února 2022, většina z nich drží Euroclear v Belgii; do srpna z nich EU získala přibližně 8 miliard eur mimořádných výnosů, v srpnu další 1,4 miliardy eur. V prosinci 2024 Belgie na summitu EU vytvořila většinu, která zablokovala návrh Evropské komise využít tato aktiva jako základ bezúročné úvěrové linky pro Ukrajinu. Jako alternativu schválila EU společný úvěr 90 miliard eur na roky 2026–2027 (45 miliard ročně, z toho 30 miliard na obranu a 15 miliard na rozpočet); do poloviny září Brusel uvolnil 15 miliard eur na nákup zbraní, ale 15 miliard eur rozpočtové podpory čeká na reformy v ukrajinském parlamentu včetně protikorupčních opatření.