Datum události: 25. září · Zveřejněno

Státy EU se dohodly na uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu pro Ukrajinu

Členské státy EU se 25. září dohodly na podmínkách uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu (EPF) na podporu Ukrajiny. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová na síti X. Zhruba 900 milionů eur poputuje na vojenskou asistenční misi EUMAM Ukraine, miliarda eur na společné zadávání nových vojenských zakázek a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za dříve poskytnutou vojenskou pomoc. Konečné rozhodnutí mají formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU v pondělí.

Hlavní body

  • Členské státy EU se dohodly na podmínkách uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu pro Ukrajinu.
  • Dohodu oznámila 25. září na síti X vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová.
  • Z částky má 900 milionů eur směřovat na vojenskou asistenční misi EUMAM Ukraine, 1 miliarda eur na nové společné zakázky na vojenské vybavení a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za dříve poskytnutou vojenskou pomoc.
  • Konečné rozhodnutí musí formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU v pondělí 28. září.
  • Peníze z EPF byly pro Ukrajinu zablokovány od jara 2023 maďarským vetem tehdejšího premiéra Viktora Orbána; veto zrušil jeho nástupce Péter Maďar jako volební slib.
  • Část členských států (mimo jiné Švédsko a Německo) již avizovala, že svůj podíl náhrad dále přesměruje na podporu Ukrajiny.

Proč je to důležité

Dohoda po více než dvou letech otevírá cestu k uvolnění velkého balíku vojenské a obranné pomoci Ukrajině. Ukončuje zároveň klíčový zdroj rozporů uvnitř EU, který souvisel s maďarskou politickou změnou. Uvolnění peněz je navázáno na aktuální potřeby ukrajinského obranného rozpočtu, včetně avizovaného schodku ministerstva obrany, a zároveň signalizuje ochotu EU vojenskou pomoc Ukrajině dál rozšiřovat navzdory ruskému hybridnímu tlaku.

Co se stalo

Členské státy EU se 25. září dohodly na podmínkách, za nichž má být z Evropského mírového fondu uvolněno 6,6 miliardy eur na podporu Ukrajiny. Dohodu na svém účtu na síti X oznámila vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Peníze jsou rozděleny do tří hlavních oblastí: 900 milionů eur pro vojenskou asistenční misi EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine), jedna miliarda eur na nové společné zadávání vojenských zakázek a 4,7 miliardy eur na náhradu členským státům za vojenskou pomoc, kterou Ukrajině poskytly ze svých vlastních zásob. Kallasová rozhodnutí popsala jako dobrou zprávu pro Ukrajinu a špatnou zprávu pro Rusko a zdůraznila, že Evropa navzdory ruským hybridním útokům pokračuje v podpoře Kyjeva. Jde o politickou dohodu – konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků musí ještě formálně přijmout ministři obrany na zasedání Rady EU, které se podle očekávání uskuteční v pondělí 28. září. Část členských států, mezi nimi Švédsko a Německo, již oznámila, že svůj podíl náhrad přesměruje zpět na další pomoc Ukrajině.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média dohodu jednotně prezentují jako průlom v unijní vojenské podpoře. V titulcích se opakují slova jako „odblokováno“, „dohodnuto“ či „vyčleněno na obranu“. Ukrajinská redakce přebírají i rétoriku Kaji Kallasové – „špatná zpráva pro Rusko“, „dobrá zpráva pro Ukrajinu“ – a zdůrazňují, že ke zrušení maďarského veta pomohla výměna vlády v Budapešti. Zároveň dávají uvolnění EPF do souvislosti s ukrajinským schodkem rozpočtu ministerstva obrany a s potřebou financovat nákup dronů a dalších zbraňových systémů.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Jediný necjazykový zdroj mimo ukrajinské prostředí – hongkongský South China Morning Post – informuje o stejném rozhodnutí, avšak v titulku uvádí částku v amerických dolarech (7,5 miliardy USD) místo 6,6 miliardy eur, s níž pracují všechny ostatní zdroje.

V čem se zpravodajství liší

Jeden článek (South China Morning Post) v titulku uvádí částku 7,5 miliardy amerických dolarů, zatímco všechny ostatní zdroje hovoří o 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu.

Německo navrhovalo, aby celých 6,6 miliardy eur šlo přímo Ukrajině; ne všechny členské státy to podpořily. V červnu proti tomuto návrhu vystoupilo Polsko, které požadovalo plnou náhradu asi 450 milionů eur, jež na pomoc Ukrajině vynaložilo prostřednictvím fondu.

Souvislosti

Evropský mírový fond je mimo rozpočtový nástroj EU v objemu 17 miliardy eur, založený v březnu 2021 pro financování vojenské a obranné pomoci partnerským zemím. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 byl poprvé použit k dodávkám smrtících zbraní třetí zemi čelící útoku. Platby z fondu vyžadují jednomyslný souhlas všech členských států. Prostředky pro Ukrajinu byly zablokovány od jara 2023 maďarským vetem premiéra Viktora Orbána; zrušil je jeho nástupce Péter Maďar, který Orbána porazil ve volbách, jako splnění předvolebního slibu. Samostatně Evropská komise 18. září vyčlenila Ukrajině 3,3 miliardy eur na nákup dronů a raket. Ukrajina čelí avizovanému schodku rozpočtu ministerstva obrany ve výši 27 miliard dolarů, který by mohl ohrozit zásobování drony; Evropská komise a MMF o možném řešení s ukrajinskou vládou jednají.