Soud EU zamítl žalobu Maďarska ohledně výnosů ze zmrazených ruských aktiv
Tribunál EU (druhá nejvyšší soudní instance) zamítl žalobu Maďarska proti využívání výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky pro vojenskou pomoc Ukrajině. Soud rozhodl, že případ nespadá do jeho jurisdikce, protože se týká společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Žalobu podala v červenci 2025 předchozí vláda Viktora Orbána; nová vláda Pétera Magyara mezitím přehodnotila postoj k Rusku a Ukrajině.
Hlavní body
- Tribunál EU (druhá nejvyšší soudní instance) rozhodl, že nemá jurisdikci k projednání maďarské žaloby.
- Maďarsko podalo žalobu v červenci 2025 proti rozhodnutím Rady EU a Výboru Evropského mírového nástroje.
- Soud konstatoval, že případ spadá do společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, oblasti vyňaté ze soudního přezkumu.
- Žalobu podala předchozí vláda Viktora Orbána; nová vláda Pétera Magyara změnila kurz vůči Rusku a Ukrajině.
- Celkový objem zmrazených aktiv ruské centrální banky v EU a G7 se odhaduje na více než 200 miliard eur.
- Západní země diskutují o možnosti plné konfiskace ruských aktiv nebo jejich využití v rámci mechanismu Ukraine Loan Cooperation Mechanism až do výše 45 miliard eur.
Proč je to důležité
Rozhodnutí odstraňuje maďarskou právní překážku pro směrování výnosů ze zmrazených ruských státních aktiv do Evropského mírového nástroje (European Peace Facility) a tím k vojenské podpoře Ukrajiny. Zároveň potvrzuje, že rozhodnutí o nasměrování těchto výnosů patří do společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, což výrazně omezuje možnosti jejich soudního přezkumu. Případ byl podán ještě před změnou vlády v Budapešti, která deklarovala ochotu přehodnotit vztah k Rusku i k Ukrajině.
Co se stalo
Tribunál Evropské unie zamítl žalobu, kterou Maďarsko podalo v červenci 2025 proti rozhodnutí Rady EU z 21. května 2024 o směrování mimořádných výnosů ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, a proti rozhodnutí Výboru Evropského mírového nástroje (European Peace Facility) z března 2025, které umožnilo využít tyto výnosy k financování vojenské podpory. Žaloba byla u Tribunálu zaregistrována 25. srpna 2025. Soud rozhodl, že případ nelze přezkoumávat, protože se týká strategických rozhodnutí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU – oblasti, na niž se soudní pravomoc Soudního dvora vztahuje jen ve výjimečných případech. Tribunál se tedy nezabýval samotnou legalitou mechanismu, nýbrž případ odmítl pro nedostatek jurisdikce. Maďarsko v žalobě tvrdilo, že jeho dřívější zdržení se při hlasování neznamená souhlas s pozdějšími rozhodnutími o směrování prostředků přes Evropský mírový nástroj bez jeho podpory; EU naopak argumentovala, že zdržení se nikoliv hlasování proti neumožňuje Budapešti tyto výnosy blokovat.
Souvislosti
Žalobu podala v červenci 2025 vláda Viktora Orbána, která udržovala blízké vazby na Moskvu a blokovala unijní podporu Kyjeva. V dubnu se v Maďarsku konaly parlamentní volby, po nichž nová vláda Pétera Magyara přehodnotila zahraničněpolitickou doktrínu země – Rusko nyní označuje za hrozbu a deklaruje podporu územní celistvosti Ukrajiny; 8. září Budapešť vypověděla deset ruských diplomatů. Evropský mírový nástroj (European Peace Facility, EPF) zřídila Rada EU v roce 2021 pro financování akcí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V letech 2022–2024 jím EU mobilizovala 6,1 miliardy eur na naléhavé vojenské a obranné potřeby Ukrajiny; v roce 2024 se strop zvýšil o 5 miliard eur na celkem 11,1 miliardy eur. Celkový objem zmrazených aktiv Banky Ruska v EU a zemích G7 se odhaduje na více než 200 miliard eur, přičemž hlavní část leží v evropské jurisdikci a významný podíl je uložen v belgickém depozitáři Euroclear. Západní země zároveň diskutují o možnosti plné konfiskace těchto aktiv nebo jejich využití v rámci mechanismu Ukraine Loan Cooperation Mechanism, který by mohl Ukrajinu financovat až do výše 45 miliard eur.