Ukrajina žádá od partnerů dalších 27 miliard dolarů, Evropa je překvapená

Proč je to důležité

Žádost o 27 miliard dolarů vytváří naléhavý krátkodobý problém s financováním v době, kdy Ukrajina potřebuje trvalou podporu spojenců a kdy Spojené státy omezily svou finanční pomoc. Evropští činitelé nyní zjišťují, zda jde o skutečný výpadek příjmů, vyšší mandatorní výdaje či nadhodnocený požadavek, a zvažují, jakým nástrojem – zrychlením čerpání schválené půjčky, novými tranšemi nebo zapojením zmražených ruských aktiv – deficit pokrýt. Každá varianta má politické náklady: rychlejší čerpání půjčky ubere prostředky pro příští rok, konfiskace aktiv naráží na odpor Belgie a dalších zemí.

Co se stalo

Prezident Zelenskyj během jednání s evropskými partnery u příležitosti Dne nezávislosti informoval, že Ukrajina do konce roku potřebuje dodatečných 27 miliard dolarů. Část tohoto objemu již podle jeho slov vyčerpalo ministerstvo obrany na zbraně, platy vojáků a platby rodinám padlých. Podle předsedkyně parlamentního rozpočtového výboru Roksolany Pidlasové přitom na začátku roku přitom očekávaný výpadek činil pouze asi 7,5 miliardy dolarů.

Evropští činitelé rozsahem požadavku vyjádřili překvapení; podle uniklých informací čtyř evropských činitelů pro The Times někteří soukromě zpochybňují efektivitu čerpání a kladou otázku, zda nejsou potřeby Ukrajiny nadhodnoceny. Evropská komise pod vedením komisaře pro hospodářství Valdise Dombrovskise zahájila šetření – po setkání s premiérem Serhijem Koreckým mluvčí Balázs Ujváry uvedl, že Brusel nejprve potřebuje jasnou představu o ukrajinské finanční situaci.

Jako realistickou rychlou variantu osm evropských diplomatů a činitelů označilo zrychlení čerpání již schválené půjčky EU přesahující 100 miliard dolarů (polovina v roce 2026, zbytek v roce 2027), což by ale snížilo objem prostředků dostupných Kyjevu v příštím roce. Ukrajina zároveň vyzývá k využití zmražených ruských suverénních aktiv, jichž v Euroclearu v Bruselu leží přes 200 miliard dolarů. Belgie konfiskaci těchto aktiv odmítá kvůli obavám z precedentu a odlivu investorů z evropských finančních institucí; předchozí plán zálohovat půjčku těmito aktivy ztroskotal.

Kyjev požádal o pomoc také Spojené království, Kanadu a Japonsko. Ministryně financí odhaduje schodek rozpočtu pro příští rok na 16 miliard eur, Národní banka odhaduje potřebu vnějšího financování na 12,7 miliardy dolarů. Zelenskyj část výdajů, na něž nyní chybí peníze, spojil s obdobím bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova; Fedorov to odmítl a uvedl, že současný výpadek souvisí s projekty nového vedení ministerstva. Ukrajina dosud nezveřejnila úplnou strukturu svých krátkodobých rozpočtových potřeb.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média prezentují požadavek jako rozsáhlý a urgentní tlak na obranný rozpočet v situaci, kdy ruské útoky na průmysl a koridory pro vývoz obilí snížily příjmy státu. Zdůrazňují, že Kyjev souběžně oslovil více mezinárodních partnerů – vedle EU také Velkou Británii, Kanadu a Japonsko – a že zmražená ruská aktiva jsou vnímána jako potenciální rychlý zdroj financování. Citují premiéra Koreckého, který deficit vysvětluje vyššími náklady technologické války a financováním výdajů druhého pololetí z prostředků prvního pololetí, a ohlašuje přísný úsporný režim pro výdaje mimo obrany. Zároveň se objevuje vnitřní politický střet o odpovědnost mezi bývalým ministrem Fedorovem a současným vedením ministerstva obrany.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zpravodajství – v čele se zprávou The New York Times z 9. září – zdůrazňuje překvapení evropských činitelů a jejich pochybnosti o efektivitě čerpání a oprávněnosti požadavku. Evropští představitelé jsou popisováni, jak váží mezi podporou Kyjeva a domácími rozpočtovými prioritami a jak čekají na vyjasnění skutečné výše a příčin výpadku. Jako hlavní překážka je uváděn belgický odpor vůči konfiskaci zmražených ruských aktiv kvůli obavám z precedentu a finanční stability, přičemž Švédsko a další země se pokoušejí oživit méně konfliktní varianty využití těchto aktiv. Zarámováno je to celé kontextem omezení americké finanční podpory, které přesouvá břemeno financování Ukrajiny na evropské partnery.

V čem se zpravodajství liší

Ukrajinské zdroje se rozcházejí jednak v časovém vymezení ztráty příjmů způsobené ruskými útoky – ZN.UA a Forbes Ukrajina uvádějí přibližně polovinu očekávaných příjmů za rok 2025, zatímco jiné verze hovoří o ztrátě za poslední měsíc – a jednak v celkové výši požadované pomoci: Zelenskyj hovoří o 27miliardovém deficitu obrany, zatímco Pidlasová uvádí potřebu dodatečných 29,5 miliardy dolarů mezinárodní pomoci do konce roku.

Souvislosti

V dubnu 2026 schválila EU Ukrajině půjčku přesahující 100 miliard dolarů s výplatem rozloženou na dva roky – polovina v roce 2026, zbytek v roce 2027. Více než 200 miliard dolarů zmražených ruských suverénních aktiv je uloženo v depozitáři Euroclear v Bruselu; Belgie konfiskaci těchto aktiv dlouhodobě blokuje s odkazem na precedenční riziko a ohrožení finanční stability. USA finanční podporu Kyjeva v poslední době omezily, čímž se Evropa stala klíčovým partnerem pro krytí ukrajinských potřeb. Ukrajina proto vede rozhovory rovněž se Spojeným královstvím, Kanadou a Japonskem.