Marta Kosová
Marta Kos je polsko-slovinská diplomatka a politička, která v Evropské komisi pod vedením Ursuly von der Leyenové působí jako evropská komisařka pro rozšíření. Před svým jmenováním do Komise byla velvyslankyní Slovinska v Německu a zastávala dřívější posty ve slovinské diplomatické službě. Dlouhodobě prosazuje proces rozšiřování EU, včetně přistoupení Ukrajiny a západního Balkánu.
-
EU reformuje proces rozšiřování, Ukrajina otevřela čtyři ze šesti jednacích bloků
Na evropském fóru o rozšiřování EU v Bruselu se diskutovala situace Ukrajiny v přístupových jednáních, její reformy a příprava na poválečnou obnovu. Ukrajina letos otevřela čtyři ze šesti jednacích bloků, zatímco Brusel připravuje modernizaci procesu přijímání nových členských států.
-
Evropská komise navrhla Ukrajině vyplatit 8,04 miliardy eur z programu Ukraine Facility
Evropská komise navrhla přidělit Ukrajině 8 040 665 425 eur v rámci programu Ukraine Facility. Po odečtení dříve poskytnutého zálohového financování by Ukrajina měla obdržet přibližně 7,8 miliardy eur, konečné rozhodnutí však musí přijmout Rada EU do konce prosince.
-
Evropská komise vytvoří pracovní skupinu pro podporu Ukrajiny, povede ji Koretskyj
Evropská komise plánuje vytvořit novou pracovní skupinu na podporu Ukrajiny na cestě do EU. Před začátkem summitu v Bruselu 15. října to oznámila komisařka pro rozšíření Marta Kos. Skupinu povede ukrajinský premiér Serhij Koretskyj.
-
Kos: EU musí být připravena na nové členy, včetně Ukrajiny
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kos 13. října před zasedáním Rady EU pro obecné záležitosti v Lucemburku nastínila tři hlavní směry přípravy EU na rozšíření: posílení pojistek proti ústupu od demokratických norem, pružnější rozhodování a postupnou integraci kandidátských zemí ještě před vstupem. Jako příklad uvedla zapojení kandidátských zemí do Evropského centra pro demokratickou odolnost. Kos se rovněž dotkla přechodných mechanismů pro integraci ukrajinského zemědělství do společného trhu.
-
Kreml podpořil Trumpovu výzvu k výměně Zelenského, Evropa se postavila za Kyjev
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podpořil Trumpovo prohlášení, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta, který by dokázal ukončit válku. Prezident Volodymyr Zelensky naopak nabídl konání voleb výměnou za 60denní příměří. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby za války nejsou možné, a vyzvala k tlaku na Rusko. Evropští a britští představitelé vyjádřili Zelenskému solidaritu.
-
Ukrajinský parlament přijal zákon o právech národnostních menšin, Zelenskyj ho podepsal
12. října ukrajinská Nejvyšší rada schválila zákon č. 16119 o vzdělávání v jazycích národnostních menšin a původních obyvatel. Hlava státu Volodymyr Zelenskyj ho ještě téhož dne podepsal. Maďarsko tak získalo podmínku, na kterou čekalo, a EU je připravena na mezivládní konferenci 13. října otevřít přístupové rozhovory ke 2. a 3. bloku ("Vnitřní trh" a "Konkurenceschopnost a inkluzivní růst").
-
Ukrajinský ministr financí oznámil v parlamentu krizi likvidity a výpadek 29,5 miliardy dolarů ze slibované podpory
Ukrajinský ministr financů Serhij Marčenko při hodině otázek vládě v Nejvyšší radě 12. října oznámil, že rozpočet se za devět měsíců roku 2026 propadl o téměř 50 miliard hřiven oproti plánovaným příjmům a že kvůli nesplněným mezinárodním závazkům země dosud neobdržela 29,5 miliardy dolarů ze slibované partnerské podpory. Vláda odložila na konec roku platby za asi 39 miliard hřiven, zmrazila kapitálové výdaje včetně silnic a pozastavila vratky DPH ve výši 18 miliard hřiven; na jednotném účtu státní pokladny leží 46 miliard hřiven neprovedených plateb. Marčenko ujistil, že platy vojáků a sociální programy jsou hrazeny včas a v plné výši, a že Ukrajina prakticky splnila roční plán domácích výpůjček.
-
Maďarsko uvolnilo veto: EU pokročila s otevřením clusterů 2 a 3 pro Ukrajinu
Dne 7. října Maďarsko souhlasilo s dalším postupem Ukrajiny v přístupových jednáních s EU a s otevřením clusterů 2 „Vnitřní trh" a 3 „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst", které dosud blokovalo. Pracovní skupina Rady EU pro rozšíření COELA schválila výsledky screeningu a velvyslanci členských států v Coreperu odsouhlasili zaslání dopisů vládám Ukrajiny a Moldavska s výzvou k předložení vyjednávacích pozic. Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Maďarsko dalo na úrovni COREPER „zelenou". Pokud vše půjde podle plánu, mohla by se 13. října konat mezivládní konference, která by clustery formálně otevřela.
-
Evropská komise schválila balíček reforem pro rozšíření EU včetně Ukrajiny
Evropská komise 6. října ve Štrasburku schválila balíček návrhů přezkumu politik před rozšířením, které mají připravit EU na přijetí nových členů včetně Ukrajiny. Balíček představila komisařka pro rozšíření Marta Kos. Navrhuje přechod od jednomyslnosti ke kvalifikované většině v oblastech jako sankce, boj proti daňovým podvodům či otevírání přístupových kapitol, posílení záruk proti zpětnému směru v oblasti právního státu, koncept „postupné integrace" pro nejpokročilejší kandidáty a cílené mechanismy pro citlivé ukrajinské zemědělské produkty. První politická diskuse se uskuteční na summitu Evropské rady 15.–16. října.
-
Kravchenko a Reicheová v Kyisku jednali o pojištění válečných rizik a Iniciativě Industrial Ramstein
Ukrajinský ministr hospodářství Oleksandr Kravchenko se 4. října 2026 setkal v Kyjevě s německou ministryní hospodářství Katherinou Reicheovou. Hlavními tématy byl nový model pojištění válečných rizik s výplatami až 10 milionů dolarů a společná iniciativa Industrial Ramstein, na jejíž spuštění Německo vyčlenilo 30 milionů eur. Reicheová během návštěvy Kyjeva zároveň s prezidentem Zelenským probírala boj s korupcí a podmíněnost německé pomoci.
-
EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
-
Evropská komise navrhuje omezit přístup Ukrajiny k zemědělskému trhu EU i po jejím vstupu
Evropská komise dne 6. října 2025 přijala balíček dokumentů o reformě procesu rozšiřování EU, který počítá s podstatným omezením přístupu Ukrajiny k zemědělskému trhu EU a k dotacím Společné zemědělské politiky (SZP) i v případě ukrajinského členství. Návrh má reagovat na obavy Polska, Francie a Itálie z konkurence ukrajinského obilí a olejnin. Komise zároveň plánuje pro Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii představit 28. října individuální „cestovní mapy“ vstupu bez pevných dat přistoupení. Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj odmítl model trvalých omezení a prohlásil, že Kyjev je připraven pouze na přechodné období s jasným datem ukončení.
-
EU odmítla žádost Ukrajiny o předčasné čerpání finanční podpory na rok 2027
Evropská unie odmítla žádost Ukrajiny o předčasné poskytnutí části finanční podpory plánované na rok 2027 a vyzvala Kyjev, aby splnil slibované reformy, které by mohly v roce 2026 odblokovat přibližně 34 miliard eur. Ukrajina v červenci odhadla dodatečné obranné potřeby na 27 miliard dolarů a žádala o urychlení tranší z úvěru EU ve výši 90 miliard eur schváleného koncem roku 2025.
-
EU a Ukrajina oznámily dohodu o pokrytí rozpočtových a obranných potřeb 2026, Kyjev nadále hovoří o schodku 27 miliard dolarů
Dne 1. října 2026 vydaly Evropská komise a Ukrajina společné prohlášení, v němž oznámily, že našly způsoby, jak pokrýt ukrajinský rozpočet a obranu pro rok 2026, a dohodly se na postupu pro vyplacení 45 miliard eur v rámci Ukraine Support Loan v roce 2027. O den později mluvčí Komise uvedla, že pro rok 2026 neexistuje žádný vnější finanční nedostatek, a Komise současně vyplatila Ukrajině tranši 2,9 miliardy eur. Ukrajinská vláda přitom již dříve uváděla 27miliardový dolarový schodek v obraně a celkovou potřebu financování války 155 miliard dolarů; Financial Times informoval, že Brusel odmítl žádost o předčasné čerpání prostředků plánovaných na rok 2027.
-
Ukrajina žádá EU o využití zmražených ruských aktiv pro rok 2027, Brusel je skeptický
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na setkání dárců v Bruselu 29. září představil potřeby Kyjeva pro rok 2027 ve výši zhruba 69 miliard eur a vyzval EU, aby na jejich pokrytí využila zmrazená ruská státní aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. EU a několik členských států, včetně Belgie, Itálie a Francie, reagovaly skepticky a připomněly, že dosud nebyla plně vyplacena ani dříve schválená půjčka 90 miliard eur kvůli pomalu postupujícím reformám v Ukrajině.
-
Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
-
MMF odhaduje finančníváć mezeru Ukrajiny do roku 2029 na 54 miliard dolarů, dárci jednají v Bruselu
Podle předběžných odhadů MMF by se finančníváć mezera Ukrajiny mohla do roku 2029 vyšplhat na zhruba 54 miliard dolarů. Na schůzce dárců 29. září v Bruselu se řeší další finanční pomoc, přičemž se členské státy EU neshodnou, zda využít zmražené ruské aktivy, nebo emitovat nový společný dluh.
-
EU připravuje „cestovní mapy“ členství pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii
Evropská komise vyvíjí pro čtyři nejrychleji postupující kandidátské země – Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii – individuální „cestovní mapy“ přistoupení, které by jim poprvé daly záruku přijetí podmíněnou reformami a orientační harmonogram pro dokončení přístupových jednání včetně termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň Komise 6. října představí samostatnou revizi „předvstupní“ politiky, která navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřními zárukami chránícími fungování EU po rozšíření.
-
Ukrajinská vláda zmrazila neprioritní výdaje a obnovila rozpočtové priority kvůli zpožděné zahraniční pomoci
Ukrajinský kabinet 28. září rozhodl o prioritizaci státních výdajů v podmínkách složité fiskální situace: peníze poputují přednostně na obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců, zatímco nové stavby, rekonstrukce, kapitálové opravy a projekty na zvelebování měst (parky, náměstí, fontány, překládání dlažby) se odkládají do konce války. Premiér Serhij Korecký část tlaku připsal zpožděné zahraniční pomoci, která podle něj souvisí i s tím, že Ukrajina nestihla splnit část závazků vůči mezinárodním partnerům.
-
Zelenskyj jednal v New Yorku s šéfkou MMF Georgievovou o financování Ukrajiny na rok 2027
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 22. září na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou. Zelenskyj uvedl, že MMF pomůže Ukrajině najít část prostředků potřebných pro finanční stabilitu země v roce 2027. Hovořili také o nutnosti, aby Nejvyšší rada přijala zákony, jež jsou závazky Ukrajiny vůči partnerům.