Kreml šíří Trumpovu výzvu ke změně vedení Ukrajiny, Kallasová tlačí na Rusko
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že mu americký prezident Donald Trump řekl, že je čas, aby Ukrajina měla nového prezidenta, protože Volodymyr Zelenskyj neprojevuje politickou vůli k ukončení války. Zelenskyj odpověděl, že si prezidenta volí Ukrajinci sami a že volby jsou podmíněny 60denním příměřím ze strany Ruska. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že volby nelze pořádat za války a že tlak má směřovat na Rusko.
Hlavní body
- Peskov: Trump mu řekl, že „je čas na nového prezidenta“, protože ukrajinský prezident musí učinit „velmi odpovědná a velmi obtížná rozhodnutí“ pro ukončení války.
- 10. října Trump veřejně prohlásil, že je čas, aby Ukrajina dostala nového prezidenta schopného dohodnout se s Ruskem, a Zelenského obvinil z nedostatečného úsilí o mír.
- Zelenskyj uvedl, že prezidenta si volí Ukrajinci sami; volby jsou podmíněny tím, že Rusko přijme 60denní příměří.
- 9. října Trump oznámil dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh – údajně po asi šesti nevyřízených žádostech, aby Ukrajina zastavila údery na ruské rafinerie.
- Zelenskyj vysvětlil údery na ruská energetická zařízení jako reakci na roky ruských útoků na ukrajinskou energetiku a nabídl jejich zastavení výměnou za to, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou infrastrukturu.
- 12. října šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před jednáním Rady EU pro zahraniční věci v Lucemburku uvedla, že volby nelze za války konat a že tlak má směřovat na Rusko.
- Po Trumpově tvrzení o energetickém příměří 11. října Rusko podle Zelenského udeřilo na tepelnou elektrárnu CHP-5 v Charkově a na elektrickou stanici v Kyjevě.
Proč je to důležité
Kreml poprvé takto otevřeně převzal a zesílil Trumpovu výzvu ke změně vedení Ukrajiny a spojil ji s paralelní dohodou Washingtonu s Moskvou o dodávkách ruské nafty – což signalizuje koordinovaný diplomatický a ekonomický tlak na Kyjev. Zároveň se tím otevřeně rozcházely pozice Washingtonu a EU: Kallasová jasně odmítla, že by volby za války byly reálné, a tlak přesměrovala na Moskvu. Zelenskyj mezitím podmínil případné volby 60denním příměřím a nabídl zastavení úderů na ruskou energetiku výměnou za to, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou infrastrukturu – což Moskva podle něj odmítá slovy i činy.
Co se stalo
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 12. října uvedl, že mu americký prezident Donald Trump sdělil, že je čas, aby Ukrajina měla nového prezidenta. Podle Peskova Trump zdůvodnil tento postoj tím, že ukrajinský prezident musí učinit „velmi odpovědná a velmi obtížná rozhodnutí“ pro ukončení války, a že Zelenskyj takovou politickou vůli dosud neprojevil. Tato slova navazovala na Trumpovo veřejné prohlášení z 10. října, v němž prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta schopného dohodnout se s Ruskem, a Zelenského obvinil z nedostatečného úsilí o mír, které podle něj zvyšuje ceny nafty v USA.
Prezident Zelenskyj reagoval slovy, že si prezidenta volí Ukrajinci sami, a dodal, že Ukrajina uspořádá volby, pokud Rusko přijme 60denní příměří. Zároveň vysvětlil, že údery ukrajinské armády na ruské rafinerie a další energetická zařízení jsou odpovědí na roky ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, a nabídl, že je Ukrajina připravena zastavit, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku.
Pozadí celé epizody tvoří dohoda z 9. října, kdy Trump oznámil, že hovořil s Putinem a dohodl dodávky ruské nafty na americký a světový trh (podle médií šlo o více než 300 000 tun, dalších 500 000 tun v listopadu a následně milion tun). Média uvedla, že Trump přistoupil na tuto dohodu poté, co Zelenskyj údajně nereagoval asi na šest amerických žádostí, aby Ukrajina zastavila údery na ruské rafinerie. 11. října Trump tvrdil, že Ukrajina a Rusko údajně souhlasily s okamžitým energetickým příměřím; Zelenskyj následně oznámil, že Rusko krátce poté udeřilo na tepelnou elektrárnu CHP-5 v Charkově a na elektrickou stanici v Kyjevě.
12. října, před zasedáním Rady EU pro zahraniční věci v Lucemburku, vystoupila vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Uvedla, že volby na Ukrajině nelze za pokračující války konat, že téměř každá ústava to zakazuje a že tlak mezinárodního společenství by měl směřovat primárně na Rusko, aby válku ukončilo.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média prezentují Peskovova slova a Trumpovu výzvu ke změně vedení jako koordinovaný tlak na Zelenského. Zdůrazňují Zelenského odpověď, že si prezidenta volí Ukrajinci sami a že volby jsou podmíněny 60denním příměřím z ruské strany. Do popředí stavějí pokračující ruské údery na ukrajinskou energetiku – konkrétně CHP-5 v Charkově a elektrickou stanici v Kyjevě – jako důkaz, že Kreml svými slovy o příměří nejedná v souladu se skutečností. Výrazně prostor dostává i Kallasové stanovisko, včetně ústavního argumentu, že volby za války nelze konat, a výzvy, aby mezinárodní tlak směřoval na Rusko.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Jediný neukrajinský zdroj, anglickojazyčná zpráva ázerbájdžánské agentury APA, se soustředí na kremelský komentář k Trumpovým výrokům o změně vedení Ukrajiny a sleduje především Peskovovu interpretaci. Reakci Kallasové ani zprávy o ruských úderech na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nezdůrazňuje.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se liší v tom, zda Peskov popisuje Trumpův osobní postoj, který mu Trump svěřil, nebo zda tlumočí veřejnou výzvu k volbě nové hlavy státu – v jednom pojetí jde o Trumpův soukromý názor sdělený Peskovovi, v druhém o přímý požadavek změny vedení. Dále se zdroje různí v časovém zařazení ruského úderu na ukrajinskou energetiku vůči Trumpovu prohlášení o energetickém příměří: část zdrojů jej klade bezprostředně po Trumpově tvrzení z 11. října, jiné jej vážou k dřívějšímu Trumpovu vyjádření; identifikované cíle (CHP-5 v Charkově a elektrická stanice v Kyjevě) se shodují.
Souvislosti
Epizoda navazuje na sérii kroků z první poloviny října: 9. října Trump oznámil dohodu s Putinem o dodávkách ruské nafty, 10. října veřejně vyzval ke změně ukrajinského vedení, 11. října tvrdil, že Kyjev a Moskva souhlasily s okamžitým energetickým příměřím, a 12. října Kallasová na půdě EU odmítla možnost voleb za války. Zelenskyj dlouhodobě zdůvodňuje údery na ruskou energetiku jako reakci na ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu a nabízí jejich zastavení výměnou za reciprocalitu.