Kreml odmítl 60denní příměří pro volby; Lavrov řekl, že Ukrajina si „oddechový čas“ nezaslouží

Proč je to důležité

Odmítnutí 60denního příměří ze strany Kremlu přímo reaguje na Zelenského podmíněnou nabídku uspořádat volby a jasně ukazuje, jak daleko jsou si obě strany v podmínkách pro případné hlasování. Peskovovo tvrzení, že by údery mohly být zastaveny pouze v den voleb, a Lavrovovo prohlášení, že Zelensky si oddechový čas nezaslouží, signalizují ztvrdnutí moskevské pozice. Výměna se odehrává na pozadí Trumpova naléhání na změnu vedení Ukrajiny, jeho oznámení „energetického příměří“, které Rusko zpochybnilo, a pokračujících ruských úderů na ukrajinskou energetickou a civilní infrastrukturu. Tento spor ztěžuje jakýkoli diplomatický postup a zároveň zdůrazňuje ukrajinský právní a bezpečnostní rámec, který za válečného stavu volby vylučuje.

Co se stalo

Poté, co americký prezident Donald Trump 10. října obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že válku může ukončit, ale nečiní tak, a vyzval ke zvolení nového ukrajinského prezidenta ochotného jednat o konci války, Zelensky 11. října odpověděl podmíněnou nabídkou: pokud ruský prezident Vladimir Putin souhlasí s plným 60denním příměřím, Ukrajina je připravena volby uspořádat. Zdůraznil přitom, že rozhodnutí o vůdci je na ukrajinské společnosti, a poukázal na to, že volby za války jsou v rozporu s ukrajinskou legislativou i ústavou a vyžadovaly by bezpečnostní infrastrukturu umožňující lidem hlasovat. Téhož dne Trump oznámil, že od tohoto okamžiku začíná „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem, a tvrdil, že s ním souhlasí obě strany.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně nabídku 60denního příměří odmítl s tím, že Putin by byl připraven nařídit neútočit pouze v samotný den voleb, ne po dobu 60 dní, a že Moskva chce dlouhodobý mír, nikoli příměří. Tvrdil také, že Kyjev by 60 dní využil ne k volbám, ale k přeskupení a pokračování ve válce. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 12. října prohlásil, že Rusko Ukrajině žádný oddechový čas na bojišti nedá, že Zelensky si jej nezaslouží, a že Rusko „znovu nenaletí“ na ujištění a sliby. Lavrov zároveň naznačil, že Kreml nemá v úmyslu souhlasit s Trumpovým energetickým příměřím, které podle Peskovových slov Rusko rovněž odmítlo nebo zpochybnilo. Celá výměna se odehrává na pozadí zesílených ruských úderů na ukrajinskou energetickou a jinou infrastrukturu a na obytné budovy v Kyjevě a dalších městech, které vedly k výpadkům proudu, zastavování dopravy a ztrátám zásobování vodou v hlavním městě.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média prezentují Zelenského nabídku 60denního příměří jako podmíněný, ale konstruktivní krok a zdůrazňují, že o vůdci rozhoduje ukrajinský lid, nikoli zahraniční prohlášení. Připomínají, že za válečného stavu vyhlášeného 24. února 2022 jsou volby zákonem zakázány a že by vyžadovaly bezpečnostní infrastrukturu chránící hlasující před téměř každodenním ruským ostřelováním. Zároveň upozorňují na slova ministra zahraničí Andrije Sybihy, že ukrajinský lid Zelenského podporuje a že prohlášení ze zahraničí jen potvrzují, že svou práci dělá dobře, a citují předsedu zahraničního výboru Nejvyšší rady Oleksandra Merežka, podle nějž myšlenka válečných voleb vychází spíše z Putina než z Trumpa a má za cíl Ukrajinu oslabit. Ukrajinský tisk rámcuje Lavrovovo prohlášení o „žádném oddechovém čase“ a pokračující ruské údery na energetickou a civilní infrastrukturu jako kontext celé výměny.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se neshodují v tom, zda Rusko přijalo Trumpovo navržené energetické příměří: Lavrov a Peskov jej odmítli či zpochybnili, zatímco Trump tvrdil, že obě strany s ním souhlasily a že začalo 11. října. Další rozpor se týká ochoty Ruska zastavit údery: Peskov uvedl, že Putin by nařídil neútočit pouze v samotný den voleb, Zelensky podmínil volby plným 60denním příměřím a Lavrov prohlásil, že Ukrajina nedostane žádný oddechový čas na bojišti.

Souvislosti

Válečný stav vyhlášený 24. února 2022 zakazuje konání voleb na Ukrajině; do dubna 2026 by Zelensky sloužil sedm let oproti maximálnímu pětiletému funkčnímu období. Rusko a ruští představitelé tvrdí, že Zelensky je nelegitimní, protože se v roce 2024 nekonaly prezidentské volby. Kyjev zdůrazňuje, že bezpečnost v podmínkách téměř každodenního ruského ostřelování je klíčovou podmínkou jakéhokoli hlasování. Trumpovo prohlášení z 10. října následovalo po jeho telefonátu s Putinem, po němž rovněž oznámil dohodu o dodávkách milionů tun ruské nafty na americký a světový trh.