Ukrajinská vláda zmrazila neprioritní výdaje a obnovila rozpočtové priority kvůli zpožděné zahraniční pomoci
Ukrajinský kabinet 28. září rozhodl o prioritizaci státních výdajů v podmínkách složité fiskální situace: peníze poputují přednostně na obranu, důchody, sociální dávky a platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců, zatímco nové stavby, rekonstrukce, kapitálové opravy a projekty na zvelebování měst (parky, náměstí, fontány, překládání dlažby) se odkládají do konce války. Premiér Serhij Korecký část tlaku připsal zpožděné zahraniční pomoci, která podle něj souvisí i s tím, že Ukrajina nestihla splnit část závazků vůči mezinárodním partnerům.
Hlavní body
- Kabinet 28. září stanovil priority státních výdajů kvůli ztížené situaci s veřejnými financemi.
- Prioritními výdaji jsou obrana, důchody a sociální dávky a platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců.
- Do konce války se odkládají nové stavby, rekonstrukce a kapitálové opravy, které nejsou kriticky důležité, a projekty na zvelebování měst.
- Premiér Serhij Korecký uvedl, že část plánovaného mezinárodního financování dosud nedorazila, částečně proto, že Ukrajina nesplnila některé závazky vůči partnerům.
- Ministerstvo obrany podle vlády aktuálně čelí schodku 27 miliard dolarů; vnitřní optimalizací se podařilo najít zhruba 7 miliard dolarů.
- Prezident Zelenskyj stanovil vládě termín 15. října ke splnění její části závazků a do konce roku chce zcela pokrýt obranné finanční potřeby.
- Kabinet předložil parlamentu šestý válečný rozpočet s výdaji přes 8 bilionů hřiven a potřebou 52,6 miliardy dolarů zahraniční pomoci; partneři potvrdili zatím 20 miliard.
Proč je to důležité
Rozhodnutí přeskupuje ukrajinský válečný rozpočet směrem k obraně a chráněným sociálním závazkům a pryč od infrastruktury, výstavby a zvelebování měst. Přichází v situaci, kdy ministerstvo obrany čelí schodku 27 miliard dolarů, z něhož se vládě zatím podařilo vnitřní optimalizací pokrýt zhruba 7 miliard. Premiér Korecký přitom veřejně spojil část finančního tlaku se selháním Ukrajiny splnit závazky vůči mezinárodním partnerům, což je neobvyklé přiznání, jež může ovlivnit vztahy s dárci. Prezident Zelenskyj stanovil vládě termín 15. října ke splnění její části závazků a úkol do konce roku zcela pokrýt obranné finanční potřeby. Zároveň se zavádí úsporná opatření dopadající na místní samosprávy a signalizují se možné daňové změny (DPH, spotřební daně), které ještě vyžadují souhlas parlamentu.
Co se stalo
Ukrajinský kabinet 28. září rozhodl o prioritizaci státních výdajů v podmínkách ztížené situace s veřejnými financemi a zpoždění části plánovaného mezinárodního financování. Premiér Serhij Korecký oznámil, že vláda finance přednostně nasměruje na obranu, důchody a sociální dávky a na platy učitelů, lékařů a dalších rozpočtových zaměstnanců. Výdaje, které nejsou prioritou, se odkládají do konce války: jde o nové stavby, rekonstrukce a kapitálové opravy, které nejsou kriticky důležité, a o projekty na zvelebování měst, jako jsou parky, náměstí, fontány či překládání dlažby. Premiér ujistil, že tyto projekty se neruší, pouze odkládají, dokud se soustředí zdroje na kritické oblasti. Vyzval také orgány místní samosprávy, aby ve svých rozpočtech omezily neprioritní výdaje. Premiér zároveň připustil, že část plánovaného mezinárodního financování dosud nedorazila i proto, že Ukrajina nestihla splnit část závazků vůči mezinárodním partnerům; vláda podle něj s parlamentem pracuje na tom, aby závazky splnila a plánované finance získala. Prezident Zelenskyj po setkání s premiérem a diplomatickým týmem oznámil, že vládě, ministerstvu zahraničí, kanceláři prezidenta, armádě a vyjednávací skupině uložil úkol do konce roku zcela pokrýt stávající obranné finanční potřeby, přičemž vládní část závazků má být splněna do 15. října. Kabinet předložil parlamentu šestý válečný rozpočet s výdaji přes 8 bilionů hřiven při domácích zdrojích zhruba 3,7 bilionu; zbývající schodek 4,3 bilionu hřiven má pokrýt mezinárodní pomoc. Z požadovaných 52,6 miliardy dolarů (přibližně 2,3 bilionu hřiven) partneři zatím potvrdili jen 20 miliard (864 miliard hřiven).
Jak to popisují zahraniční zdroje
Evropští partneři a Mezinárodní měnový fond spojují další financování Kyjeva mimo jiné s plněním reforem dohodnutých s ukrajinskými úřady. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v září 2026 telefonicky hovořila s prezidentem Volodymyrem Zelenským o reformách, které má schválat Nejvyšší rada, aby se uvolnilo další financování a zajistil postup Ukrajiny směrem k Evropské unii. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová při jednáních s ministrem financí Serhijem Marchenkem zdůraznila význam reforem. Ministr financí Serhij Marchenko se 28. září nacházel v Bruselu, kde se měl setkat s technickým týmem eurokomisaře pro hospodářství Valdise Dombrovskise a s eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou, aby řešil zdroje pro rozpočet na rok 2027.
V čem se zpravodajství liší
Jeden z ukrajinských zdrojů připisuje prohlášení o prioritizaci státních výdajů premiérovi Denysu Šmyhalovi, zatímco ostatní zdroje i vlastní vyjádření premiéra jmenují Serhije Koreckého.
Souvislosti
Ukrajinský státní rozpočet přijatý před válkou již počítal s rekordním schodkem 1,9 bilionu hřiven, tedy zhruba 18,5 % HDP, přičemž bezpečnostní blok pohlcoval více než polovinu výdajů. Režim "přísné ekonomiky" pro výdaje nesouvisející s obranou vláda oznámila 1. září a 14. září premiér popsal stav veřejných financí jako blížící se kritickému. Předložený šestý válečný rozpočet počítá s výdaji přes 8 bilionů hřiven při domácích zdrojích zhruba 3,7 bilionu, takže 4,3 bilionu má pokrýt mezinárodní pomoc. Evropští partneři a Mezinárodní měnový fond vážou další financování na plnění dohodnutých reforem a eurokomisaři zaslali parlamentu seznam zákonů, jejichž přijetí má odblokovat již dohodnuté financování EU. Nový systém odměňování vojáků oznámený v červnu dosud nebyl spuštěn kvůli nedostatku prostředků, což představuje asi 1 bilion hřiven neuhrazených závazků. Nezávislé odhady uvádějí, že jeden den války stojí Ukrajinu v roce 2026 zhruba 190 milionů dolarů, tedy o 50 milionů více než před dvěma lety.