Ukrajinský rozpočet za 9 měsíců 2026 nedosáhl plánu o 49,5 mld hřiven

Předsedkyně rozpočtového výboru ukrajinské Nejvyšší rady Roksolana Pidlasová oznámila, že za leden–září 2026 se obecnému fondu státního rozpočtu nedostalo 49,5 mld hřiven oproti plánu, přičemž dvě třetiny této ztráty připadly na srpen a září. Hlavní příčinou jsou podle ní trvalé ruské údery na ukrajinské podniky. Výdaje na obranu mezitím tvoří 61,3 % všech výdajů obecného fondu a situaci má zlepšit druhá tranše makrofinanční pomoci EU ve výši 4,26 mld dolarů.

Hlavní body

Za 9 měsíců 2026 se obecnému fondu státního rozpočtu nedostalo 49,5 mld hřiven oproti plánu.
Dvě třetiny ztráty (32 mld hřiven) připadly na srpen a září.
Pidlasová jako hlavní příčinu uvedla ruské údery na ukrajinské podniky.
Největší výpadky: dovozní DPH 35,7 mld hřiven (6,8 % plánu), DPH z tuzemské výroby 32,9 mld hřiven (11,4 %), vnitřní akcíz 19,1 mld hřiven (16,5 %).
Výdaje na obranu dosáhly 2 bilionů hřiven, tedy 61,3 % všech výdajů obecného fondu.
Na pokrytí výdajů obecného fondu bylo využito asi 22 mld dolarů mezinárodní pomoci.
Druhá tranše makrofinanční pomoci EU má hodnotu 4,26 mld dolarů; ministerstvo obrany očekává růst obranných výdajů v roce 2027 na 175 mld dolarů.

Proč je to důležité

Nedostatek příjmů se blíží 50 mld hřiven a dvě třetiny ztráty připadly na srpen a září, což ukazuje na zrychlující se propad. Téměř všechny klíčové daňové položky – dovozní DPH, domácí DPH, akcíz i dividendy – zaostaly za plánem, takže jde o systémový, nikoli jednorázový problém. Výdaje na obranu tvoří 61,3 % všech výdajů obecného fondu, takže rozpočet je kriticky závislý na vnějším financování a výpůjčkách; situaci má zlepšit druhá tranše makrofinanční pomoci EU za 4,26 mld dolarů a hrozí zpoždění dalšího balíku mezinárodní pomoci za 29,5 mld dolarů.

Co se stalo

Předsedkyně rozpočtového výboru Nejvyšší rady Roksolana Pidlasová zveřejnila na Facebooku údaje o plnění státního rozpočtu za leden–září 2026. Obecnému fondu se nedostalo 49,5 mld hřiven oproti plánu, z toho 32 mld hřiven připadlo na srpen a září. Největší výpadky zaznamenaly dovozní DPH (35,7 mld hřiven, 6,8 % plánu), DPH z tuzemské výroby (32,9 mld hřiven, 11,4 %), vnitřní akcíz (19,1 mld hřiven, 16,5 %) a dividendy a podíl na čistém zisku hospodářských organizací (10,8 mld hřiven, 16 %). Naopak daň z příjmů podniků překročila plán o 29 mld hřiven (12 %) a daň z příjmů fyzických osob spolu s vojenskou sbírkou o 6,6 mld hřiven (2,6 %). Za devět měsíců do obecného fondu bez mezinárodních grantů přiteklo 1,9 bilionu hřiven, přičemž největším zdrojem byl dovozní DPH (491 mld hřiven). Na krytí výdajů obecného fondu bylo využito asi 22 mld dolarů mezinárodní pomoci. Výdaje na obranu mezitím dosáhly 2 bilionů hřiven (61,3 % všech výdajů obecného fondu), na splácení dluhu šlo 427,9 mld hřiven, na sociální ochranu a podporu veteránů 342,6 mld hřiven, na obsluhu dluhu 275,2 mld hřiven, na program zdravotních záruk 144 mld hřiven a na platy učitelů 116,7 mld hřiven. Pidlasová uvedla, že do obdržení druhé tranše makrofinanční pomoci EU ve výši 4,26 mld dolarů zůstane situace kritická.

Souvislosti

Premiér Serhij Korěckyj 1. září vyhlásil přísný úsporný režim pro nevojenské výdaje a 14. září varoval, že stav státních financí se blíží kritickému bodu. Ministr financí Serhij Marčenko 4. září prohlásil, že od začátku plnohodnotné invaze Ukrajina nečelila tak napjaté rozpočtové situaci. Prezident Zelenskyj 24. srpna uvedl, že armádě chybí 27 mld dolarů; o pět dní později ministr obrany Jevhen Chmara potvrdil tutéž částku a oznámil, že ministerstvo má varianty jejího pokrytí. 15. září eurokomisaři Valdis Dombrovskis a Maroš Šefčovič (Marta Kos) zaslali Nejvyšší radě dopis se seznamem zákonů potřebných pro čerpání již dohodnutého financování EU, a to v reakci na žádost Ukrajiny o dalších 27 mld dolarů na obranu. 28. září vláda přijala rozhodnutí o prioritizaci státních výdajů a plánuje zvýšit DPH o 1 % s cílem financovat pojištění podniků.