EU může příští týden otevřít dva přístupové kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko, řekla komisařka Kosová
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová na tiskové konferenci po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU 5. října uvedla, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít pro Ukrajinu a Moldavsko dva další vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst". Podmínkou je, že ukrajinský parlament (Verchovna Rada) do 12. října přijme zákon o vzdělávání národnostních menšin, jehož přijetí opakovaně požadovala maďarská strana. Podle Financial Times premiér Peter Magyar nařídil maďarským diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
Hlavní body
- Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová oznámila 5. října, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít dva přístupové bloky pro Ukrajinu a Moldavsko.
- Jde o bloky „Vnitřní trh" (blok 2) a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst" (blok 3); po jejich otevření by zbývaly už jen dva – o zelené agendě a o zemědělství a soudržnosti.
- Podmínkou je, aby Verchovna Rada do 12. října přijala zákon o vzdělávacích právech národnostních menšin – návrh zákona č. 16119 byl v Radě zaregistrován na začátku října.
- Podle Financial Times, s odvoláním na dva evropské činitele, maďarský premiér Peter Magyar nařídil diplomatům neblokovat zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku; plná politická podpora Budapešti však závisí na hlasování ukrajinského parlamentu.
- Otevření bloků je předběžně plánováno na 13. řijna, tedy ještě před summitem lídrů EU v Bruselu; podrobné hodnocení plnění reforem Ukrajinou Komise představí 28. října ve výroční zprávě o rozšíření.
- Ambassadors EU countries agreed on 7 October to send the letters; Ukraine and Moldova have already opened clusters 1 "Fundamentals" (15 June) and 6 "External Relations" (14 July).
Proč je to důležité
Otevření dalších dvou bloků by znamenalo první reálný posun v přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU od července a prolomilo by několikaměsíční maďarské veto, které bránilo postupu. Po jejich otevření by Ukrajině zbývaly už jen dva ze šesti bloků, což by byl měřitelný milník v celém procesu. Schválení zákona o vzdělávání menšin, na němž Maďarsko trvalo, zároveň ukazuje, jak bilaterální otázky menšin nadále přímo ovlivňují evropskou integraci Ukrajiny. Výroční zpráva Komise o rozšíření 28. října navíc poskytne podrobné hodnocení dosavadních reforem.
Co se stalo
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová 5. října v Bruselu po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU oznámila, že EU může příští týden na mezivládní konferenci v Lucemburku otevřít dva vyjednávací bloky – „Vnitřní trh" a „Konkurenceschopnost a inkluzivní růst" – pro Ukrajinu i Moldavsko. Jako podmínku uvedla přijetí zákona o vzdělávání národnostních menšin v ukrajinském parlamentu. List Financial Times s odvoláním na dva evropské činitele napsal, že maďarský premiér Peter Magyar nařídil svým diplomatům procedurální veto při zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku neblokovat; plná politická podpora Budapešti má podle zdrojů FT záviset na tom, zda Verchovna Rada 12. října přijme příslušný zákon. Návrh zákona č. 16119 byl v Radě zaregistrován na začátku října; předseda parlamentu Ruslan Stefanchuk oznámil, že poslanci se 12. října vrátí do práce a mají přijmout dva důležité integrační předpisy. Otevření bloků je předběžně plánováno na 13. října; velvyslanci zemí EU 7. října schválili zaslání příslušných dopisů Ukrajině a Moldavsku. Pokud budou oba bloky otevřeny, zbývaly by Ukrajině i Moldavsku jen dva – o zelené agendě a o zemědělství a soudržnosti; Evropská komise doufá, že se na nich shodne do konce roku.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média kladou důraz na domácí legislativní krok: na hlasování Verchovny Rady 12. října o zákoně o vzdělávání menšin, které je vnímáno jako bezprostřední spouštěč odblokování bloků. V textech dominuje postava předsedy parlamentu Ruslana Stefanchuka a jeho prohlášení ze Černovic o návratu poslanců do práce 12. října a o dvou integračních předpisech. Často jsou citováni ukrajinští činitelé – ministr zahraničí Andrij Sybiha a místopředseda vlády Vsevolod Čencov –, kteří vyjadřují naději, že hlasování ukončí maďarské veto, a zdůrazňují, že Ukrajina svou část podmínek splnila.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Hlavní mezinárodní impuls vychází z Bruselu: tisková konference komisařky Marty Kosové 5. října po zasedání Rady přidružení Moldavsko–EU, která nastínila podmíněný časový rámec pro lucemburskou mezivlárodní konferenci. List Financial Times, na který se odvolává většina zdrojů, formuje narativ, v němž maďarský premiér Péter Magyar nařídil diplomatům neblokovat procedurální krok zasílání dopisů Ukrajině a Moldavsku – a vykresluje tak Maďarsko jako klíčového hráče. Mezinárodní rámec pak otevření bloků spojuje s širšími procesy EU: s výroční zprávou Komise o rozšíření 28. října, s navrhovaným modelem „postupné integrace" s prioritními „cestovními mapami" pro čtyři kandidátské země a s nadcházejícím summitem lídrů EU v Bruselu.
V čem se zpravodajství liší
Zdroje se různí v datu registrace návrhu zákona o vzdělávání národnostních menšin v ukrajinském parlamentu – část textů uvádí 1. říjen, jiná část 2. říjen. Některé články rovněž v souvislosti se žádostí vlády o svolání parlamentu na 12. října zmiňují jméno premiéra „Serhij Koretsky" (či blízké varianty), které není v dalších dodaných faktech potvrzeno a je v rozporu s úřadujícím premiérem uváděným jinde; tento údaj proto není ověřen.
Souvislosti
Ukrajina a Moldavsko otevřely první blok „Základy" 15. června a Ukrajina 14. července otevřela šestý blok „Vnější vztahy". Maďarsko od 17. července opakovaně odmítalo schválit výsledky screeningu bloků 2 a 3 (22. července, 1. září, 8. září). V červnu Maďarsko po změně vlády v Budapešti zrušilo 17měsíční veto vůči ukrajinské cestě do EU, ale o několik týdnů později pohrozilo zastavením postupu, pokud Kyjev nesplní dohodu o právech Maďarů v Zakarpatsku. Všech 33 přístupových kapitol je seskupeno do šesti bloků a k jejich „uzavření" je třeba jednomyslný souhlas všech 27 členských států EU; další dvě kapitoly se řeší v závěrečné fázi přístupových rozhovorů. Komise navrhuje model „postupné integrace", který by kandidátským zemím – s prioritními „cestovními mapami" pro Ukrajinu, Moldavsko, Albánii a Černou Horu – zajistil bezcelní obchod a účast v programech EU ještě před plným členstvím.