Maďarsko blokuje část jednohořství o přistoupení Ukrajiny k EU
Maďarský premiér Péter Magyar dne 3. září prohlásil, že Budapešť podpoří vstup Ukrajiny do EU pouze při dodržení standardního procesu a splnění všech požadavků, a svůj postoj svázal s otázkou práv maďarské menšiny na Ukrajině. Ukrajinský vicepremiér Vsevolod Čencov uvedl, že Ukrajina splnila podmínky pro otevření druhého a třetího jednacího clusteru a že výhrady Maďarska k právům menšin se týkají pouze již otevřeného prvního clusteru. Nejvyšší rada (Verkhovna Rada) tentýž den jednomyslně přijala prohlášení odsuzující zločiny sovětské vojenské správy v Zakarpatsku v letech 1944–1946, které maďarský parlament přivítal, ale znovu vyzval k plnému provedení dohody o právech menšiny.
Hlavní body
- Maďarsko blokuje část přístupových jednání EU s Ukrajinou.
- Ukrajina podle vicepremiéra Vsevoloda Čencova splnila podmínky pro otevření druhého a třetího jednacího clusteru.
- Péter Magyar 3. září uvedl, že Budapešť podpoří přistoupení Ukrajiny k EU pouze za standardních podmínek a bez urychleného procesu.
- Maďarsko spojuje svůj postoj s otázkou práv maďarské menšiny na Ukrajině a tvrdí, že Kyjev dosud neuvedl do praxe dohodu o těchto právech.
- Dne 3. září přijala Nejvyšší rada jednomyslně (261 hlasy pro) prohlášení odsuzující zločiny sovětské vojenské správy v Zakarpatsku v letech 1944–1946.
- Maďarský parlament toto prohlášení přivítal, ale vyzval k urychlenému a úplnému provedení dohody o právech menšiny.
- Maďarsko dříve souhlasilo s otevřením prvního a šestého clusteru pod podmínkou plnění dohody.
Proč je to důležité
Postoj Maďarska přímo ovlivňuje tempo, kterým může Ukrajina postupovat přes přístupové clustery EU, a tím i celkovou dynamiku její integrace. Spor se soustředí na to, zda Ukrajina může využít urychlený postup, nebo musí projít standardní, zásluhami podmíněnou procedurou – přičemž Maďarsko svůj souhlas podmiňuje plněním bilaterální dohody o právech maďarské menšiny. Tento bod je zároveň zkouškou vztahů Kyjeva a Budapešti a ochoty EU zacházet s ukrajinským případem jako s výjimečným v kontextu probíhající války.
Co se stalo
Maďarský premiér Péter Magyar 3. září při rozhovoru s novináři zopakoval, že Budapešť podpoří přistoupení Ukrajiny k EU tehdy, pokud bude dodržen standardní postup a splněny všechny požadavky. Zdůraznil, že Maďarsko nemůže akceptovat urychlenou proceduru a že Ukrajina jako země ve válečném stavu není na členství připravena. Svůj postoj svázal s otázkou práv maďarské menšiny na Ukrajině a uvedl, že přes uzavřenou bilaterální dohodu s konkrétními lhůtami pro legislativní změny zatím nezaznamenal žádný pokrok v jejím plnění.
Ukrajinský vicepremiér Vsevolod Čencov dříve uvedl, že Ukrajina splnila podmínky pro otevření druhého a třetího jednacího clusteru a že námitky Maďarska ohledně vzdělávání a práv menšin se týkají výhradně již otevřeného prvního clusteru. Podle něj Ukrajina rovněž připravila návrh zákona v oblasti školství, který má vůči Maďarsku reagovat, a získal kladná vyjádření Evropské komise, Rady Evropy a dalších institucí.
Téhož dne Nejvyšší rada jednomyslně (261 hlasy pro) přijala prohlášení, v němž uznává a odsuzuje zločiny sovětské vojenské správy v Zakarpatsku v letech 1944–1946. Maďarský parlament tento krok přivítal, ale současně vyzval k urychlenému a úplnému provedení dohody o právech menšiny, aby mohla maďarská komunita v Zakarpatsku svobodně vykonávat svá jazyková, vzdělávací, kulturní a politická práva.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média zdůrazňují, že Ukrajina již splnila podmínky pro otevření druhého a třetího přístupového clusteru a že otázka práv menšin, kterou Maďarsko zmiňuje, patří do rámce již otevřeného prvního clusteru. Zároveň připomínají, že Ukrajina připravila návrh zákona ve školství, jehož cíl je řešit výhrady Budapešti. Zdroje rovněž upozorňují, že maďarský parlament přivítal prohlášení Nejvyšší rady o sovětských zločinech v Zakarpatsku z let 1944–1946, které bylo přijato jednomyslně 261 hlasy. Celkově je rámec ukrajinských médií formulován tak, že postoj Maďarska je překážkou pokroku, ačkoli samotná podstata sporu se týká bilaterální dohody o právech menšiny.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Mimo rámec dodaných zdrojů není k dispozici samostatné mezinárodní zpravodajství, které by téma pokrývalo odlišnou optikou. Doplňující kontext poskytla pouze stručná vyjádření zástupce Evropské komise, který potvrdil předběžné pozitivní hodnocení připravenosti Ukrajiny, ale odmítl komentovat jednání mezi členskými státy.
V čem se zpravodajství liší
Mezi ukrajinskými zdroji se projevuje rozdíl ve vnímání naplnění bilaterální dohody. Zatímco jedno pojetí rámcuje maďarské kroky jako pokračující blokaci přístupových jednání, druhé — vycházející z Magyarových vyjádření — naznačuje, že Ukrajina dosud fakticky neplní závazky plynoucí z dohody o právech menšiny. Oba texty se opírají o stejný soubor událostí, vyvozují z nich však odlišný závěr o tom, na které straně spočívá odpovědnost za současnou patovou situaci.
Souvislosti
Přístupový proces EU s Ukrajinou zahrnuje šest clusterů pokrývajících více než 30 kapitol. První cluster „Fundamentals“ byl s Ukrajinou a Moldavskem oficiálně otevřen 15. června v Lucemburku; 14. července EU otevřela šestý cluster o vnějších vztazích. Pracovní skupina Rady EU pro rozšíření (COELA) se od 17. července zabývá výsledky screeningu druhého a třetího clusteru. Maďarsko 22. července znovu odmítlo schválit tyto výsledky a následně 1. září po letní přestávce opět zablokovalo postup pro Ukrajinu, zatímco pro třetí cluster u Moldavska svůj souhlas naopak udělilo. Přístupová jednání se tak posouvají nerovnoměrně a jejich tempo určuje postoj Budapešti. Magyar přirovnává situaci Ukrajiny k Srbsku, které je v přístupovém procesu přibližně 15 let a otevřelo pouze dva ze šesti clusterů.