EU připravuje „cestovní mapy“ členství pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii
Evropská komise vyvíjí pro čtyři nejrychleji postupující kandidátské země – Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii – individuální „cestovní mapy“ přistoupení, které by jim poprvé daly záruku přijetí podmíněnou reformami a orientační harmonogram pro dokončení přístupových jednání včetně termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň Komise 6. října představí samostatnou revizi „předvstupní“ politiky, která navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřními zárukami chránícími fungování EU po rozšíření.
Hlavní body
- EU připravuje „cestovní mapy“ pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii, které mají obsahovat záruku přijetí při pokračujících reformách a orientační termíny pro dokončení přístupových jednání.
- Dokument má rovněž stanovit orientační data pro formální uzavření skupin reforem označovaných jako vyjednávací kapitoly a povinnosti stávajících členských států souhlasit s postupem procesu.
- Kosovo, Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina „cestovní mapy“ v této fázi nedostanou; Gruzie, Turecko a Srbsko jsou vynechány kvůli obavám z ústupu v demokratických a justičních standardech.
- Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová slíbila v projevu o stavu Unie na začátku září cílenou podporu kandidátům, „kteří dosáhli největšího pokroku“.
- Paralelně probíhá revize „předvstupní“ politiky vedená blízkým poradcem Alexandrem Adamem, jejíž výsledky mají být předloženy 6. října; navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými výhodami a přístupem ke společným projektům jako odměnou za pokrok.
- Komisařka pro rozšíření Marta Kosová v rámci revize představí čtyři směry změn procesu rozšiřování: vnitřní reformy EU, posílené demokratické záruky, postupnou integraci a přechodná opatření.
- Politico již dříve informoval o plánu „cestovní mapy“ pro Albánii s cílem dokončit její přístupová jednání do konce roku 2027.
Proč je to důležité
Cestovní mapy by poprvé daly čtyřem kandidátům jasnou záruku přijetí navázanou na reformy, místo dosavadního otevřeného procesu bez pevného horizontu. Zahrnutí orientačních termínů pro uzavírání vyjednávacích kapitol poskytuje měřitelný pokrok, zatímco vynechání sedmi dalších kandidátů – jak těch na začátku cesty, tak těch s ústupem v demokracii – signalizuje, že rozšíření se má stát strategickým nástrojem v geopolitickém kontextu tlaků z Ruska, Číny a napětí s USA. Souběžná „předvstupní“ revize navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými pobídkami a vnitřní záruky chránící klíčové politiky EU před případným podkopáváním ze strany nových členů.
Co se stalo
Evropská komise podle informací dvou vysoce postavených unijních činitelů, které získal Politico, připravuje pro Černou Horu, Ukrajinu, Moldavsko a Albánii individuální „cestovní mapy“ přistoupení. Dokumenty mají obsahovat záruku přijetí, pokud tyto země budou pokračovat v požadovaných reformách, a orientační harmonogram dokončení přístupových jednání včetně termínů pro formální uzavírání vyjednávacích kapitol. Zároveň mají stanovit povinnosti stávajících členských států vyslovit souhlas s dalším postupem. Mluvčí Komise potvrdil, že nové „cestovní mapy“ vymezí cestu k dokončení přístupových jednání a budou obsahovat jasný seznam priorit – lhůty a výsledky – které mají pomoci nejpokročilejším kandidátům dokončit nezbytné reformy. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová slíbila v projevu o stavu Unie na začátku září cílenou podporu kandidátům, „kteří dosáhli největšího pokroku“. Sedm dalších kandidátů – Kosovo, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Turecko a Srbsko – „cestovní mapy“ v této fázi nedostane; u posledních tří jsou jejich žádosti fakticky zmraženy kvůli obavám z ústupu v demokratických a justičních standardech. Paralelně probíhá samostatná revize „předvstupní“ politiky vedená blízkým poradcem předsedkyně Alexandrem Adamem, jejíž výsledky mají být předloženy 6. října. Revize navrhuje „postupnou integraci“ s ekonomickými výhodami a přístupem ke společným projektům jako odměnou za pokrok. Von der Leyenová a komisařka pro rozšíření Marta Kosová v jejím rámci navrhnou změny vnitřních mechanismů EU zavádějící záruky, jež by měly zabránit novým členům narušovat klíčové politiky nebo ustupovat od přijatých závazků. Kosová dříve představila čtyři směry změn procesu rozšiřování: vnitřní reformy bloku, posílené demokratické záruky, postupnou integraci a přechodná opatření. Podle dřívějších informací Politica měla být původně „cestovní mapa“ pro Albánii navržena s cílem dokončit její přístupová jednání do konce roku 2027.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Všech devět zdrojových textů je v ukrajinštině a soustředí se na přístupové perspektivy Ukrajiny. Zdůrazňují, že Ukrajina bude mít poprvé individuální „cestovní mapu“, a rámují to jako milník pro Kyjev. Zprávy podrobně popisují maďarské blokování otevírání dalších vyjednávacích kapitol a citují ukrajinské i polské představitele s poselstvím, že Ukrajina zůstává na evropské cestě i přes překážky.
Souvislosti
Ukrajina a Moldavsko formálně otevřely svou první vyjednávací kapitolu „Základy“ 15. června; šestá kapitola o vnějších vztazích byla u Ukrajiny otevřena 14. července. Maďarsko na jednáních pracovní skupiny COELA 17. a 22. července zablokovalo postup při otevírání druhé a třetí kapitoly pro Ukrajinu a Moldavsko; pracovní skupina se měla po letní přestávce k přípravě otevírání kapitol vrátit. Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie na začátkem září signalizovala rychlejší postup pro nejpokročilejší kandidáty. Rozšíření je rovněž na programu summitu lídrů EU 15.–16. října. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski se veřejně zavázal, že Varšava nebude blokovat vyjednávací kapitoly, zatímco předseda vlády Serhij Koretskyj uvedl, že Ukrajina neodbočí z evropské integrační cesty. Politico již dříve informoval o bruselském plánu „cestovní mapy“ pro Albánii s cílem dokončit její jednání do konce roku 2027.