Evropská komise navrhne reformu, která obejde národní veto v rozhodování EU

Proč je to důležité

Plán by jednotlivým členským státům odebral možnost blokovat kandidátské země v řadě fází přístupového procesu, což se přímo dotýká cesty Ukrajiny k členství. Podle hodnocení publikace Rapporteur jde o největší změnu vnitřního fungování EU za poslední desetiletí. Rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou by mělo zahrnovat sankce, lidská práva, obranu a bezpečnost a boj proti daňovým únikům. Přijetí samotné reformy však stále vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 států a očekává se, že narazí na odpor.

Co se stalo

Evropská komise připravuje balíček reforem mechanismu rozhodování EU, jehož cílem je obejít národní veto a umožnit rozšíření Unie za hranici 30 členů. Návrhy počítají s využitím přechodných ustanovení, která by v mnoha fázích přístupového procesu nahradila jednomyslnost kvalifikovanou většinou; začátek a závěr vstupu by nadále vyžadovaly jednomyslnost. Reforma nemá měnit Lisabonskou smlouvu, ale její přijetí samo o sobě vyžaduje souhlas všech 27 členských států.

Kvalifikovaná většina by se nově uplatňovala v širším okruhu oblastí, včetně sankcí, lidských práv, obrany a bezpečnosti a boje proti daňovým únikům. Pro státy, které nechtějí přijít o právo veta, počítá návrh s „nouzovou brzdou“, kterou by vláda mohla aktivovat, pokud by měla za to, že jsou ohroženy „životně důležité národní zájmy". Po rozšíření by mělo svého eurokomisaře jen dvě třetiny členských států; v současném 27členném EU by bez zástupce v Bruselu zůstalo 9 zemí, včetně Irska, které by přišlo o právní záruku získanou po referendu v roce 2008.

Pro nové členy jsou navržena přísná omezení: zkušební lhůta 10 a více let pod zvýšeným dohledem Bruselu, povinnost připojit se ještě před vstupem k Evropské prokuratuře a podpis právně závazného dočasného závazku neblokovat rozhodnutí ostatních států. Za odklon od demokratických a justičních standardů by mohly přijít o hlasovací právo v Radě EU a čelit finančním pokutám prostřednictvím „institucionální“ a „finanční“ doložky. Komise se zároveň domnívá, že Ukrajina a Moldavsko jsou připraveny otevřít všechna vyjednávací clustery, tempo však závisí na předsednictví v Radě EU a na členských státech.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny dostupné zdroje jsou ukrajinská média. Jejich zpravodajství se soustředí na dopad reformy na časový harmonogram přistoupení Ukrajiny a na možnost obejít národní veto. Ukrajinské texty navíc přinášejí podrobnosti o zárukách pro stávající členy („nouzová brzda“ pro životně důležité národní zájmy), o tom, že od roku 2013 nepřistoupil k Unii žádný nový stát, a o hodnocení Komise, že Ukrajina a Moldavsko jsou připraveny otevřít všechny vyjednávací clustery. Zmiňují rovněž navrhovanou „postupnou integraci“ kandidátů do jednotného trhu ještě před vstupem, včetně přístupu k výzkumným programům a spolupráce v polovodičích, kvantových technologiích, biotechnologiích a kosmu. Jedna z ukrajinských zpráv upozorňuje, že reformu vede přední poradce předsedkyně Komise, který dříve působil v kanceláři francouzského prezidenta Macrona.

V čem se zpravodajství liší

Ukrajinské zdroje se neshodují na přesné definici kvalifikované většiny: ZN.UA uvádí 15 států s alespoň 65 % populace EU, zatímco Evropská pravda a Ukrajinska pravda uvádějí 15 států zastupujících dvě třetiny populace bloku.

Souvislosti

EU od přistoupení Chorvatska v roce 2013 nepřijala žádného nového člena. V červnu navrhlo Německo, Francie a tři další země dočasně omezit hlasovací práva nových členů. Komise odložila na 6. října prezentaci širšího posouzení toho, jak rozšíření ovlivní politiky EU. Čtyři „lídrské“ kandidátské země (Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Albánie) mají dostat cestovní mapy členství; přistoupení Severní Makedonie, Kosova, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Turecka je popisováno jako zpožděné. Balíček rovněž navrhuje, aby noví členové prošli více než desetiletou zkušební lhůtou pod zvýšeným bruselským dohledem a ještě před vstupem se připojili k Evropské prokuratuře.