Evropská komise navrhuje „postupnou integraci" kandidátských zemí včetně Ukrajiny do jednotného trhu
Evropská komise připravila návrh modelu „postupné integrace" (gradual integration), který by kandidátským zemím na členství v EU otevřel jednotný trh – včetně bezcelního obchodu a přístupu k výzkumným programům – ještě před dokončením přístupových jednání. Prioritní „cestovní mapy" mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a ochranou citlivých technologií. Návrh bude oficiálně představen 6. října, lídři EU jej projednají na summitu 15.–16. října v Bruselu.
Hlavní body
- Návrh „postupné integrace" počítá s bezcelním obchodem a přístupem k programům EU pro kandidátské země během přístupového procesu.
- Prioritní „cestovní mapy" pro urychlení sbližování mají dostat Ukrajina, Moldavsko, Albánie a Černá Hora.
- Hospodářské výhody mají být vázány na podporu zahraničněpolitických cílů EU a na nešíření klíčových technologií do nepřátelských států (návrh zmiňuje Rusko a Čínu).
- Přístup k citlivým sektorům (polovodiče, umělá inteligence, kvantové technologie, biotechnologie, vesmír) má záviset na koordinaci screeningu investic, kontrole vývozu, dodržování sankcí a ochraně kritických technologií.
- Při porušení závazků nebo ústupu v demokracii a právním státě může být přístup na trh EU pozastaven nebo odejmut.
- Komise navrhuje častěji využívat „passerelle clauses" a hlasování kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti – u sankcí, reakcí na krize v oblasti lidských práv a civilních misí.
- Návrh bude oficiálně představen 6. října, podrobnosti projednají lídři EU na summitu v Bruselu 15.–16. října.
- Od vstupu Chorvatska v roce 2013 nepřistoupil k EU žádný nový stát.
Proč je to důležité
Návrh představuje zásadní přehodnocení přístupové politiky EU poté, co od vstupu Chorvatska v roce 2013 nepřibyl žádný nový členský stát. Ukrajině, Moldavsku, Albánii a Černé Hoře nabízí rychlejší cestu k přístupu na jednotný trh, než jakou by umožnilo plné členství – ale za podmínky loajality vůči zahraničněpolitickým cílům EU, včetně protiruské a protičínské politiky, a za podmínky ochrany citlivých technologií. Zároveň reaguje na vnitřní problém EU: pravidlo jednomyslnosti umožnilo Maďarsku pod Viktorem Orbánem blokovat strategická rozhodnutí, a návrh proto počítá s častějším využíváním přechodových klauzulí a hlasování kvalifikovanou většinou. Politicky jasně ohraničuje časový rámec – oficiální prezentace 6. října a summit 15.–16. října.
Co se stalo
Evropská komise připravila návrh, který má kandidátským zemím otevřít jednotný trh EU ještě před dokončením přístupových jednání. Model „postupné integrace" zahrnuje bezcelní obchod a přístup k výzkumným programům v závislosti na postupu reforem. Čtyřem nej pokročilejším kandidátům – Ukrajině, Moldavsku, Albánii a Černé Hoře – mají být nabídnuty prioritní „cestovní mapy" pro urychlení sbližování; pro P severní Makedonii, Kosovo, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Turecko má proces naopak uváznout. Hospodářské výhody mají být podmíněny podporou zahraničněpolitických cílů EU a nesdílením klíčových technologií s nepřátelskými státy, přičemž dokument výslovně zmiňuje Rusko a Čínu. Přístup k citlivým sektorům – polovodičům, umělé inteligenci, kvantovým technologiím, biotechnologiím a vesmíru – má být vázán na koordinaci screeningu investic, kontrolu vývozu, dodržování sankcí a ochranu kritických technologií; při porušení těchto závazků nebo při ústupu v demokracii a právním státě může Komise přístup na trh pozastavit či odejmout. Návrh rovněž reaguje na problém jednomyslnosti v Radě – navrhuje častější využívání přechodových klauzulí umožňujících hlasování kvalifikovanou většinou, a to mimo jiné u sankcí, reakcí na krize v oblasti lidských práv a civilních misí do zón konfliktů. Návrh vznikl pod vedením hlavního poradce předsedkyně Komise Alexandra Adama, bývalého poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, a bude oficiálně představen 6. října, přičemž detaily mají lídři EU projednat na summitu v Bruselu 15.–16. října. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová o přípravě cestovních map informovala 30. září při návštěvě Albánie.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média – včetně Evropské pravdy, Ukrajinské pravdy, Ukrinformu, Suspilne, NV, ZN.UA, Babelu a Radio Svoboda – referují o návrhu jako o zásadním posunu vpřed pro Ukrajinu. Zdůrazňují, že Ukrajina je mezi čtyřmi zeměmi, kterým mají být nabídnuty prioritní cestovní mapy, a rozebírají konkrétní ukrajinské integrační dráhy: obranyschopnost, kybernetickou bezpečnost (ENISA), vojenskou mobilitu, synchronizaci elektrizační soustavy s evropskou sítí, digitalizaci, sítě TEN-T a TEN-E, program Horizont Evropa, obchodování s emisemi a uzavření dohod ACAA. Zároveň upozorňují na podmíněnost výhod – konkrétně na požadavek potírat „nepřátelské státy" a nepředávat klíčové technologie, což ukrajinská média čtou primárně ve vztahu k Rusku a Číně. Celkově je návrh zasazen do širšího ukrajinského narativu o pokroku na cestě do EU; současně je prezentován jako nástroj, který má omezit možnost jednotlivých členských států blokovat rozšiřování.
Souvislosti
Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátské země EU v červnu 2022; Evropská rada v prosinci 2023 rozhodla o zahájení přístupových jednání s oběma zeměmi, která Komise fakticky otevřela v roce 2024 a obě země pokračují v otevírání vyjednávacích kapitol. Obě země se již účastní režimu „Roaming jako doma" a Komise uvádí synchronizaci jejich elektrizačních soustav s evropskou sítí jako příklad úspěšné postupné integrace. Černá Hora je považována za dalšího pravděpodobného člena EU – podle dostupných informací by mohla dokončit přístupová jednání během irského předsednictví Radě a stát se 28. členským státem v roce 2028. Od vstupu Chorvatska v roce 2013 nepřistoupil k EU žádný nový stát.