Evropská komise navrhuje omezit přístup Ukrajiny k zemědělskému trhu EU i po jejím vstupu
Evropská komise dne 6. října 2025 přijala balíček dokumentů o reformě procesu rozšiřování EU, který počítá s podstatným omezením přístupu Ukrajiny k zemědělskému trhu EU a k dotacím Společné zemědělské politiky (SZP) i v případě ukrajinského členství. Návrh má reagovat na obavy Polska, Francie a Itálie z konkurence ukrajinského obilí a olejnin. Komise zároveň plánuje pro Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii představit 28. října individuální „cestovní mapy“ vstupu bez pevných dat přistoupení. Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj odmítl model trvalých omezení a prohlásil, že Kyjev je připraven pouze na přechodné období s jasným datem ukončení.
Hlavní body
- Evropská komise 6. října 2025 přijala balíček dokumentů reformujících politiku rozšiřování EU.
- Návrh počítá s podstatným omezením finanční podpory a přístupu na trh EU pro „citlivé“ zemědělské produkty z Ukrajiny, včetně pšenice a dalších obilovin, a to i po vstupu do Unie.
- Cílem omezení je mírnit obavy Polska, Francie a Itálie z konkurence ukrajinského obilí a olejnin.
- Komise plánuje 28. října představit individuální „cestovní mapy“ vstupu pro Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii bez pevných dat přistoupení.
- SZP EU má roční rozpočet přibližně 55 mld eur, což představuje zhruba třetinu unijního rozpočtu; Ukrajina by se za současných pravidel stala největším příjemcem zemědělských plateb.
- Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj prohlásil, že Ukrajina nemůže přijmout model členství s trvalými omezeními prodeje potravin do EU, a je připravena pouze na přechodné období s jasným datem ukončení.
- Návrhy rovněž propojují přístup k unijním fondům s pokrokem v právních, protikorupčních a finančních reformách a zjednodušují postup podle článku 7 Smlouvy o EU pro zbavení hlasovacích práv.
Proč je to důležité
Návrh by vytvořil zcela novou kategorii omezení po vstupu do EU namířenou proti ukrajinskému zemědělství, které je klíčovou součástí ekonomiky a exportu země. Za současných pravidel SZP by se Ukrajina s přibližně 30 miliony hektarů zemědělské půdy stala největším příjemcem zemědělských plateb v unijním bloku, což by mohlo přesunout Polsko, Maďarsko a další státy z čistých příjemců do čistých plátců unijního rozpočtu. Ukrajinská vláda přitom jasně rozlišuje mezi přechodnými opatřeními, která je ochotna akceptovat, a trvalými omezeními, jež podle ní odporují samotné logice plného členství. Balíček zároveň mění celý proces rozšiřování EU: zavádí merit-based „cestovní mapy“ pro čtyři nejpokročilejší kandidáty, váže unijní finance na reformy a zjednodušuje postup pro zbavení hlasovacích práv podle článku 7.
Co se stalo
Evropská komise 6. října 2025 přijala balíček dokumentů o přezkumu politiky rozšiřování, který vytyčuje politické směry a přípravné kroky pro budoucí rozšíření EU. Ústředním prvkem je návrh podstatně omezit finanční podpory a přístup na trh EU pro „citlivé“ zemědělské produkty z Ukrajiny, jako jsou pšenice a další obiloviny, a to i v případě ukrajinského členství. Komise svůj záměr zdůvodňuje měřítkem, strukturou a velmi vysokou produktivitou ukrajinského zemědělského sektoru a snahou reagovat na obavy Polska, Francie a Itálie z možného zaplavování evropského trhu ukrajinským obilím a olejninami. Místo plného otevření trhu chce Komise pomoci Ukrajině obnovit přístup na její tradiční vývozní trhy ve třetích zemích, zejména v Africe a na Blízkém východě, které narušila ruská válka. Komise dále navrhuje pro čtyři nejpokročilejší kandidátské země — Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii — individuální „cestovní mapy“ vstupu bez pevných dat přistoupení, které mají být představeny 28. října spolu s balíčkem rozšíření. Návrhy rovněž zpřísňují podmíněnost unijních fondů pokrokem v právních, protikorupčních a finančních reformách a zjednodušují proceduru podle článku 7 Smlouvy o EU pro zbavení členského státu hlasovacích práv. Komisařka pro rozšíření Marta Kos 6. října uvedla, že měřítko a produktivita ukrajinského zemědělství vyžadují cílená řešení, a zdůraznila, že pro Ukrajinu neexistuje zjednodušená cesta ke členství. Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysoťkyj reagoval, že Ukrajina nemůže přijmout trvalá omezení prodeje zemědělských produktů na trh EU, avšak je připravena na přechodná období zahrnující postupné zavádění zemědělské podpory, dočasné kvóty a ochranná opatření, pokud budou mít jasně stanovené datum ukončení.
Souvislosti
Společná zemědělská politika EU stojí ročně přibližně 55 miliard eur a tvoří zhruba třetinu unijního rozpočtu. Po plnohodnotné ruské invazi EU zrušila cla a kvóty na ukrajinské zboží; v roce 2023 Polsko, Maďarsko a Slovensko jednostranně zakázaly dovoz některých ukrajinských zemědělských produktů. Současný obchod mezi EU a Ukrajinou se řídí aktualizovanou dohodou o volném obchodu, která zahrnuje kvóty na citlivé zboží. Ukrajina a EU otevřely 15. června 2025 první vyjednávací kapitolu „Základy“; otevírání dalších kapitol zablokovalo koncem června 2025 stanovisko Maďarska na pracovní skupině COELA. Cílená agrární omezení mají být formalizována ve Společných pozicích EU ke kapitole 5 (Zdroje, zemědělství a soudržnost) přístupových jednání s Ukrajinou. Ukrajina a Moldavsko se 1. ledna 2026 připojily k systému EU „Roam Like at Home“.