Україна попросила сусідní země o pomoc s vývozem obilí — Polsko a Rumunsko odmítly
Ukrajinský ministr agrární politiky Taras Vysocký odcestoval tento týden do Bruselu, kde požádal partnery v EU o pomoc s vývozem obilí kvůli blokádě černomořských přístavů. Polsko a Rumunsko žádost odmítly s odůvodněním, že musí chránit zájmy svých vlastních zemědělců. Ukrajina zároveň požádala o 1,1 miliardy eur na pokrytí zvýšených přepravních nákladů.
Hlavní body
- Polsko a Rumunsko odmítly rozšířit tranzit ukrajinského obilí přes své území kvůli
- s tím, že oba státy chtějí chránit zájmy svých zemědělců.
- Ukrajinský ministr Taras Vysocký tento týden osobně jednal v Bruselu s protějšky z EU.
- Kyjev požaduje 1,1 miliardy eur na pokrytí zvýšených přepravních nákladů.
- Podle Vysockého momentálně putuje po evropských železnicích, silnicích a říčních cestách méně než polovina ukrajinského vývozu.
- Pokud blokáda potrvá, v zemi může do konce roku uvíznout až 35 milionů tun obilí.
- Pokud situace vydrží do jara, výměra osetých ploch pro příští rok se může snížit o 35–40 %, varoval Vysocký.
- Rumunský ministr Barna Tanczos uvedl, že Rumunsko nemůže zdvojnásobit počet vlaků ani kapacitu silnic, železnic a přístavů.
- Polské ministerstvo infrastruktury podle mluvčí Anny Szumanske neplánuje změny, které by zvýšily tranzit ukrajinské zemědělské produkce.
- Evropský komisař pro zemědělství Christoph Hansen označil situaci za naléhavou kvůli obavám o globální potravinovou bezpečnost, ale nepřislíbil konkrétní opatření.
Co se stalo
Ukrajina požádala sousední státy o pomoc s vývozem obilí přes Evropu poté, co jí Rusko blokádou znepřístupnilo černomořské přístavy. Ministr agrární politiky Taras Vysocký proto tento týden odcestoval do Bruselu, kde osobně žádal své protějšky v EU o povolení přepravovat větší objemy zemědělské produkce a o 1,1 miliardy eur na pokrytí zvýšených přepravních nákladů. Polsko a Rumunsko žádost odmítly. Rumunský ministr zemědělství Barna Tanczos uvedl, že zájmy rumunských farmářů zůstávají prioritou a že tamní logistika – přetížená tranzitem ukrajinského obilí a nízkým stavem vody na Dunaji – nemůže kapacitu zdvojnásobit. Polské ministerstvo infrastruktury prostřednictvím mluvčí Anny Szumanske oznámilo, že neplánuje žádné změny, které by zvýšily tranzit ukrajinské produkce. Vysocký varoval, že situace je „velmi, velmi kritická": nasbírané obilí a olejniny se v zemi hromadí, zemědělcům chybí peníze na osev ozimů a přes evropskou síť se aktuálně daří přepravit méně než polovinu ukrajinského vývozu. Podle jeho odhadů může do konce roku v zemi uvíznout až 35 milionů tun obilí, a pokud potíže přetrvají do jara, mohla by se výměra osetých ploch pro příští rok snížit o 35–40 %. Evropský komisař pro zemědělství Christoph Hansen sice upozornil na rizika pro globální potravinovou bezpečnost, ale žádné konkrétní závazky nepřislíbil.
Souvislosti
Rusko vystoupilo z černomořské obilné dohody z roku 2022 v červenci 2023 poté, co došlo k výbuchu na protiprávně postaveném krymském mostě. Od té doby musí ukrajinské obilí proudit převážně po železnici, silnicích a říčních cestách přes sousední země. Polsko, Slovensko a Maďarsko již dříve zakázaly dovoz ukrajinského obilí; Rumunsko a Ukrajina minulý měsíc podepsaly memorandum o zjednodušení přechodu hranic a posílení železničního spojení. Bloomberg 1. října informoval, že Turecko a OSN zorganizovaly rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem o příměří v Černém moři. Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území a Lotyšsko zavedlo hraniční kontroly obilí v reakci na blokádu. Ukrajina již dříve požádala EU o dalších 220 milionů eur jako kompenzaci pro zemědělce postižené výpadky kvůli ruským úderům na přístavy v Oděse.