Ukrajinský ministr varoval v Bruselu před nejhorší zemědělskou krizí od začátku invaze
Ukrajinský ministr agrární politiky a výživy Taras Vysocký na zasedání Rady EU pro zemědělství v Bruselu prohlásil, že situace v ukrajinském zemědělství je nejtěžší od začátku plnohodnotné ruské invaze. Kvůli dvouměsíční blokádě hloubkových přístavů v oblasti Velké Oděsy hrozí, že zhruba 30 milionů tun zemědělských produktů v hodnotě asi 10 miliard dolarů zůstane nevyvezeno. Ukrajina požádala EU o 1,1 miliardy eur na pokrytí logistických nákladů.
Hlavní body
- Ministr Taras Vysocký 28. září v Bruselu označil stav ukrajinského zemědělství za nejtěžší od začátku plnohodnotné invaze
- Hlavní příčinou je dvouměsíční blokáda hloubkových přístavů v oblasti Velké Oděsy
- Hrozí, že nevyvezeno zůstane zhruba 30 milionů tun zemědělských produktů v hodnotě asi 10 miliard dolarů
- Bez exportních možností by se jarní osevní plochy mohly zmenšit o 35–40 % a ekonomika by mohla přijít až o 5 % HDP
- Ukrajina požádala EU o 1,1 miliardy eur na kompenzaci logistických nákladů do hloubkových přístavů členských států; peníze by měly jít evropským přepravcům, ne přímo ukrajinským farmářům
- Podle Vysockého by tato pomoc mohla umožnit vývoz dalších asi 22 milionů tun produktů a příjem přes 7–8 miliard dolarů
- Klíčové cílové trhy ukrajinského zemědělství jsou Severní Afrika, jihovýchodní Asie a Blízký východ
Proč je to důležité
Blokáda ukrajinských hloubkových černomořských přístavů vytváří podle ministra nejhorší zemědělskou krizi od začátku plnohodnotné invaze. Pokud se nepodaří obnovit vývoz, hrozí nevyvezení asi 30 milionů tun produktů v hodnotě kolem 10 miliard dolarů, ztráta až 5 % HDP, pokles jarních osevních ploch o 35–40 % a výpadek rozpočtových příjmů kolem 90 miliard hřiven ročně. Ukrajina se proto obrací na EU s žádostí o nové finanční prostředky na logistiku, nikoli přímou podporu farmářů, a hledá alternativní přístavy včetně hloubkových přístavů v Německu či Nizozemsku. Krize přímo dopadá na tradiční odběratele ukrajinského obilí v severní Africe, jihovýchodní Asii a na Blízkém východě.
Co se stalo
Ukrajinský ministr agrární politiky a výživy Taras Vysocký 28. září při návštěvě bruselského zasedání Rady EU pro zemědělství a setkání s evropským komisařem pro zemědělství prohlásil, že ukrajinský zemědělský sektor čelí nejtěžší situaci od začátku plnohodnotné ruské invaze. Hlavní příčinou je podle něj dvouměsíční blokáda hloubkových přístavů v oblasti Velké Oděsy. Ministr varoval, že bez obnovení vývozu zůstane nevyvezeno zhruba 30 milionů tun zemědělských produktů v hodnotě asi 10 miliard dolarů, jarní osevní plochy se zmenší o 35–40 % a ekonomika může přijít až o 5 % HDP; rozpočtové příjmy by mohly klesnout asi o 90 miliard hřiven ročně. Současně upozornil, že alternativní železniční a silniční trasy přes EU pokryjí nejvýše polovinu vývozních potřeb. Ukrajina proto požádala Evropskou komisi o vytvoření mechanismu na podporu přepravy ukrajinského obilí do hloubkových přístavů členských států a o 1,1 miliardy eur na kompenzaci logistických nákladů, které by šly evropským přepravcům a logistickým operátorům, ne přímo ukrajinským farmářům. Podle Vysockého by tato pomoc mohla umožnit dodatečný vývoz asi 22 milionů tun produktů a příjem přes 7–8 miliard dolarů. Ministr rovněž uvedl, že Kyjev jedná se sousedními státy, včetně Polska, o zvýšení tranzitních kapacit, a že klíčovými cílovými trhy zůstávají Severní Afrika, jihovýchodní Asie a Blízký východ. EU kvóta na vývoz ukrajinské pšenice ve výši 1,3 milionu tun byla obnovena, ale již vyčerpána, takže další pohyb obilí přes území EU může být pouze tranzitní.
Souvislosti
Ukrajina a EU mají dohodu o volném obchodu; kvóta EU na vývoz ukrajinské pšenice ve výši 1,3 milionu tun byla obnovena, ale již zcela vyčerpána, takže další obilí může přes území EU pouze tranzitovat. Alternativní železniční a silniční trasy přes EU pokryjí nejvýše asi polovinu ukrajinských vývozních potřeb. Ukrajina hledá další alternativní možnosti, včetně přístavů v Německu nebo Nizozemsku. V minulých letech polští zemědělci protestovali proti dovozu ukrajinských produktů a blokovali kamiony, což komplikuje pozemní trasy přes Polsko. Turecko navrhlo sedmibodový plán na odblokování námořního vývozu z ukrajinských i ruských přístavů v Černém moři a možné zrnkové příměří bylo jedním z témat jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Bylo hlášeno, že Rusko cílí na ukrajinská sila a logistická zařízení a v některých oblastech zničilo až 90 % moderních skladovacích kapacit. V prvních dvaceti dnech září ukrajinský zemědělský vývoz dosahoval asi 44 % potenciálu.