Zveřejněno · Aktualizováno

Zelensky na summitu Krymské platformy oznámil souhlas Ukrajiny s bezpečným průchodem lodí v Černém moři

Na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy 23. září prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina souhlasila s režimem bezpečného průchodu plavidel v Černém moři a čeká na odpověď Ruska prostřednictvím zprostředkovatelů. Zelensky spojil růst světových cen energií a potravin s okupací Krymu od roku 2014 a uvedl, že Egypt, Indie a Turecko již předložily své návrhy „na papíře“.

Hlavní body

  • Zelensky 23. září vystoupil na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy v New Yorku.
  • Ukrajina souhlasila s režimem bezpečného průchodu lodí v Černém moři a čeká na odpověď Ruska.
  • Egypt, Indie a Turecko předložily písemné návrhy týkající se plavby v Černém moři a potravinové bezpečnosti.
  • Zelensky podmínil dohodu skutečnými kroky Ruska k deeskalaci.
  • Ukrajina navrhla vzájemné zastavení palby v Černém moři pro zajištění nerušeného tranzitu zboží.
  • V červenci a první polovině srpna 2026 Rusko napadlo 52 civilních plavidel.
  • V srpnu 2026 Ukrajina vyvezla 981 000 tun obilí – 2,5× méně než ve stejném měsíci 2025.

Proč je to důležité

Ukrajina se veřejně přihlásila k režimu bezpečného průchodu v Černém moři, čímž demonstrovala ochotu jednat o ukončení námořní blokády. Jde o mnohostrannou diplomatickou iniciativu – písemné návrhy předložily Egypt, Indie a Turecko. Rusko ale útoky na civilní plavbu vystupňovalo (52 napadených plavidel v červenci a první polovině srpna 2026), srnový vývoz obilí klesl 2,5× oproti loňsku a Moskva zatím na nabídky neodpověděla, takže diplomatické otevření zůstává otevřené.

Co se stalo

Na šestém summitu Mezinárodní krymské platformy 23. září v New Yorku prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že Ukrajina souhlasila s režimem bezpečného průchodu plavidel v Černém moři a prostřednictvím zprostředkovatelů čeká na odpověď Ruska. Zelensky uvedl, že Egypt, Indie a Turecko již předložily písemné návrhy k plavbě v Černém moři a potravinové bezpečnosti, které jsou „na papíře". Zdůraznil, že Kyjev je připraven zajistit klidnou a bezpečnou plavbu a potravinovou bezpečnost v Černém moři, pokud Rusko učiní skutečné kroky k deeskalaci. Ukrajina rovněž navrhla vzájemné zastavení palby v Černém moři, které by umožnilo nerušený přepravu zboží, zejména zemědělských produktů. Zelensky spojil růst světových cen energií a potravin s ruskou okupací Krymu od roku 2014 a jeho následnou militarizací a prohlásil, že bez ní by vývoz obilí, hnojiv, nafty a ropy přes Černé moře nebyl blokován. Ministr zahraničních věcí Turecka Hakan Fidan uvedl, že Turecko v poslední době zintenzivnilo diplomatické úsilí o dosažení dohody a vede jednání se stranami; během newyorské návštěvy se uskutečnilo setkání Zelenského s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zelensky poděkoval Evropě, USA, Turecku a Egyptu za pomoc při obnově potravinové bezpečnosti a bezpečnosti plavby v Černém moři. Rusko zatím prostřednictvím zprostředkovatelů na návrhy k odblokování Černého moře neodpovědělo.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Všechny dostupné zdroje jsou ukrajinská média a agentury, která se soustředí na Zelenského prohlášení a zdůrazňují ochotu Ukrajiny jednat, přičemž viní z narušení námořní dopravy Rusko. Vyzdvihují ruskou okupaci Krymu z roku 2014 jako kořen současných problémů s vývozem přes Černé moře a útoky na civilní plavidla popisují jako úmyslný hospodářský a humanitární teror. Zdůrazňují diplomatickou roli zprostředkovatelů jako Turecko (včetně intenzivnějšího úsilí ministra zahraničních věcí Hakana Fidana a setkání Zelenského s Erdoğanem v New Yorku), jakož i Egypta a Indie.

Souvislosti

Rusko okupovalo Krym v roce 2014 a od té doby poloostrov militarizovalo; Zelensky to označil za hlavní příčinu narušení vývozu obilí, hnojiv, nafty a ropy přes Černé moře. Po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 prudce vzrostly světové ceny potravin, které tvrdě zasáhly rozvojové země; úředníci EU na Valnáváním shromáždění OSN (zahájeném 18. září) měli za úkol zabránit opakování tehdejší potravinové krize. Od začátku plnohodnotné invaze bylo podle ministra obnovy, infrastruktury a dopravy Mykoly Kalašnyka poškozeno nebo částečně zničeno 1 173 přístavních infrastrukturních zařízení a 274 civilních plavidel. Kvůli blokádě plavby v Černém moři se na světový trh nedostane přibližně 100 milionů tun potravin z Ruska a Ukrajiny (zhruba 60 milionů tun ruského obilí a 30–35 milionů tun ukrajinského obilí a olejnin). Pokud blokáda vývozu obilí potrvá do konce marketingového roku 2026/27, Ukrajina může podle odhadu Forbes Ukraine přijít o více než 5 miliard dolarů vývozních příjmů a nebude schopna vyvézt asi 24 milionů tun obilí. Dne 14. září americký prezident Donald Trump uvedl, že růst světových cen nafty způsobuje hlavně ruská válka proti Ukrajině, nikoli situace kolem Íránu; Zelensky reagoval, že Kyjev je připraven na vzájemné zastavení úderů na kritickou infrastrukturu, pokud partneři mohou zaručit, že Rusko takovou dohodu dodrží. 15. září mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil možné „energetické příměří" za „velmi dobrý nápad", poté co jej dříve fakticky vyloučil s tím, že energetika je „achillovou patou" Ukrajiny. Ukrajina se rovněž připojila k 51 členským státům OSN, které vyzývají k úplnému, okamžitému a bezpodmínečnému příměří.