Turecko a OSN organizují nová jednání o příměří v Černém moři na ochranu exportu obilí

Proč je to důležité

Případná nová černomořská dohoda by chránila bezpečný vývoz ukrajinského obilí, hnojiv a potravin z černomořských přístavů v době, kdy ruské údery prudce omezily lodní dopravu a futures na pšenici vystoupaly na tříleté maximum. Rusko a Ukrajina dohromady zajišťují více než čtvrtinu světového vývozu pšenice; Egypt, který je na dovozu ukrajinského a ruského obilí silně závislý, již zhruba měsíc neobdržel zásilky z Černého moře. Jednání, na nichž se vedle Turecka a OSN podílejí USA, evropské země, Indie a Egypt, navíc testují, zda lze oživit rámec z roku 2022 a zda Moskva přijme podmínky, které trvale spočívají na uvolnění sankcí a vojenských ústupcích Ukrajiny.

Co se stalo

Turecko a OSN připravují na začátek října nové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou o příměří v Černém moři s cílem chránit vývoz obilí a potravin. Mediátorem je švýcarská nevládní organizace Center for Humanitarian Dialogue. Diplomatickou iniciativu odstartovala uzavřená schůzka na okraj Valného shromáždění OSN na konci září za účasti představitelů Turecka, USA, evropských zemí, Indie a Egypta. Účastníci podle dokumentu, jehož text získala agentura Bloomberg, diskutovali o "úzce vymezené a vzájemné dohodě", která by zahrnovala svobodnou obchodní plavbu a ochranu přístavní a energetické infrastruktury.

Moskva podle zemí zprostředkovatelů odmítá všechny návrhy příměří a trvá na podmínkách, mezi nimiž je částečné uvolnění sankcí a výrazné vojenské ústupky Ukrajiny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil návrat k dohodě z roku 2022 za "zcela nepřijatelný a nerealistický" a obvinil Ukrajinu ze zneužívání tehdejších ujednání. Ruský prezident Vladimir Putin 1. října na jednání diskusního klubu Valdaj nazval "bezvýznamným" návrh na zastavení úderů na lodě výměnou za zastavení ukrajinských útoků na ruské rafinerie, zároveň však uvedl, že ukrajinské návrhy na zastavení útoků zůstávají "na stole" a že se Rusko rozhodne podle vlastních zájmů.

Na ukrajinské straně ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil, že Kyjev zvažuje čtyři varianty černomořského příměří obdržené od USA, Indie, Turecka a Egypta, přičemž nejširší návrh přišel z Indie. Dva návrhy - od Turecka a Egypta - se týkají obnovy potravinového koridoru; návrh USA se týká energetického příměří. Ukrajina je připravena podpořit energetické a černomořské příměří pouze jako jeden balíček. Ministr agrární politiky Taras Vysocký naopak v polovině září Bloombergu řekl, že nevidí pozitivní signály pro obnovu obilného koridoru v příštích měsících, a 28. září uvedl, že se Ukrajina nepočítá s námořním příměřím, které by umožnilo obnovit vývoz obilí přes Černé moře.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média staví celou iniciativu do kontrastu mezi konstruktivním zapojením Kyjeva a obstrukcí ze strany Moskvy. Zdůrazňují, že Ukrajina obdržela čtyři návrhy příměří (od USA, Indie, Turecka a Egypta) a je ochotna podpořit energetické a černomořské příměří jako jeden balíček. Současně upozorňují na konkrétní škody způsobené ruskými údery - 1 173 poškozených přístavních objektů a 274 civilních plavidel a více než patnáctinásobný propad manipulace s nákladem v přístavech Velké Oděsy po 22. červenci. Ukrajinské zdroje rovněž zmiňují rozporuplné signály: Erdoganovo tvrzení o "pozitivní" Zelenského reakci stojí proti Vysockého skepticismu a informacím partnerů, podle nichž Moskva odmítá všechny návrhy. Putinovo označení návrhů na zastavení úderů za "absurdní" či "bezvýznamné" je v ukrajinském podání vnímáno jako důkaz ruského blokování de-eskalace.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí ve dvou bodech. Zaprvé - výhled na obilné příměří: turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že od Volodymyra Zelenského obdržel "pozitivní" odpověď na obnovu obilného koridoru, zatímco ukrajinský ministr Taras Vysocký uvádí, že v příštích měsících nevidí vyhlídky na příměří, a odvolává se na informace partnerů, podle nichž Moskva odmítá všechny návrhy. Zadruhé - charakteristika ruského postoje: ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil návrat k dohodě z roku 2022 za "zcela nepřijatelný a nerealistický" a obviňoval Ukrajinu ze zneužívání tehdejších dohod, kdežto ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ukrajinské návrhy na zastavení útoků zůstávají "na stole" a že se Rusko rozhodne podle svých vlastních zájmů.

Souvislosti

Černomořská obilná iniciativa z roku 2022, zprostředkovaná Tureckem a OSN, zaručovala bezpečný vývoz ukrajinského obilí, hnojiv a potravin z ukrajinských přístavů. Vydržela přibližně rok, než z ní Rusko v červenci 2023 vystoupilo po výbuchu na protiprávně postaveném krymském mostě. Rusko a Ukrajina dohromady zajišťují více než čtvrtinu světového vývozu pšenice; Ukrajina se před plnohodnotnou válkou podílela asi 46 % na světovém vývozu slunečnicového oleje, 12 % kukuřice a 9 % pšenice. Před eskalací procházelo po moři asi 90 % ukrajinského exportu. Po 22. červenci se prudce zintenzivnily ruské údery na ukrajinskou přístavní infrastrukturu a civilní flotilu; vstupy lodí do ukrajinských přístavů se dočasně zastavily a přístavy Velké Oděsy zaznamenaly více než patnáctinásobný propad v manipulaci s nákladem. V srpnu futures na pšenici vystoupaly na tříleté maximum. Egypt, největší světový dovozce pšenice, je na ukrajinském a ruském obilí silně závislý a zhruba měsíc neobdržel zásilky z Černého moře.