Drony u pobřeží Bulharska zasáhly dvě obchodní lodě, jedna se potopila

Proč je to důležité

Jde o první známý útok dronů na obchodní lodě ve výlučné ekonomické zóně členského státu Severoatlantické aliance, čímž se konflikt v Černém moři rozšiřuje za bezprostřední válečnou zónu. Jedna loď se potopila s posádkou vedenou jako nezvěstná, druhá musela být evakuována se zraněnými na palubě – na mezinárodně registrovaných civilních plavidlech tak vznikla přímá újma. Útok přišel den poté, co u rumunského pobřeží zahynuli dva členové posádky lodi Royad Mammadov zasažené drony, což naznačuje možný vzorec úderů na obchodní lodě v blízkosti států Aliance. Premiér Radev prohlásil, že v současnosti nejsou důvody k aktivaci článků 4 a 5 Severoatlantické smlouvy – rozhodnutí s důsledky pro odstrašování Aliance v Černém moři. Reagovali předsedkyně Evropské komise, šéfka unijní zahraniční politiky, ukrajinský ministr zahraničí i turecká diplomacie, což zvyšuje politické sázky kolem civilní plavby, vývozu obilí a potravinové bezpečnosti.

Co se stalo

Dne 6. října zasáhly drony dvě nákladní lodě ve výlučné ekonomické zóně Bulharska v Černém moři, asi 130 km od pobřeží východně od mysu Sv. Atanasije a města Byala – jde o první známý útok dronů na plavidla v této zóně. Baltský nosič ALFA WATAN pod vlajkou Toga utrpěl kritické poškození trupu a potopil se; bulharský trajekt DIOSCURIA na místě našel pouze převrácený člun, tři převrácené rafty a záchranné vesty, posádka byla vedena jako nezvěstná a pátrání bylo téhož večera ukončeno. Rumunské ministerstvo vnitra uvedlo, že z lodi byli nalezeni dva mrtví a 11 zachráněných. Druhá loď, ABLE pod vlajkou Palau, po zásahu vzplála; všech 18 členů posádky (11 tureckých a 7 indických občanů) bylo evakuováno na trajekt DIOSCURIA, dvěma zraněným byla poskytnuta první pomoc na palubě a následně byli přepraveni do přístavu Varna, zbývajících 16 členů posádky převážela hlídková loď. Podle informací posádek šlo o kombinovaný útok námořních i vzdušných dronů. Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné jednání se zástupci ministerstev obrany, vnitra, dopravy, životního prostředí a vodních zdrojů, prezidentské kanceláře a bezpečnostních služeb; prezidentka Iliana Jotovová zrušila cestu do Veliko Tarnova. Premiér útok označil za hrubé porušení mezinárodního práva, dodal, že jedna loď se potopila s nezvěstnou posádkou, a prohlásil, že nyní nejsou důvody k aktivaci článků 4 a 5 Severoatlantické smlouvy, protože k útoku došlo v zóně se zvláštním statusem. Ministr obrany Dimitar Stoyanov uvedl, že původ dronů zatím nelze potvrdit, útok popsl jako cílený a Bulharsko jako součást 'hybridní války mezi Ukrajinou a Ruskem'. Prezident Zelenskyj prohlásil, že ukrajinské síly v této části Černého moře nepůsobily a že útok provedlo Rusko kombinovaným úderem námořních a vzdušných dronů; ukrajinské námořnictvo kontaktovalo své bulharské kolegy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová útok odsoudila a vyjádřila solidaritu s postiženými členskými státy EU. Den předtím, 5. října, byl u pobřeží Rumunska zasažen drony a potopil se tanker Royad Mammadov; podle rumunského ministerstva vnitra zahynuli dva členové posádky a 11 bylo zachráněno, Zelenskyj uvedl, že loď zasáhly dva ruské drony a zahynul kapitán. Oba napadené bulharské lodě patří tureckým společnostem – podle Institutu strategických studií Černého moře jsou ALFA WATAN a Royad Mammadov spojeny se Spring Marine Denizcilik se sídlem v Istanbulu, ABLE vlastní Ocean Eagle Shipping & Trading.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média staví událost do centra vyjádření prezidenta Zelenského, podle něhož útok provedlo Rusko kombinovaným úderem námořních a vzdušných dronů a ukrajinské síly v oblasti nepůsobily; ukrajinské námořnictvo bylo v kontaktu s bulharskými kolegy. Rámec události je popsán jako záměrná ruská eskalace, jejímž cílem je učinit západní část Černého moře nezpůsobilou pro plavbu. Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval k posílení Ukrajiny a omezení ruských agresivních schopností. Souběžně je prezentován i úder na Royad Mammadov u Rumunska 5. října, přičemž Zelenskyj přímo identifikoval ruské drony jako příčinu a smrt kapitána jako důkaz směřování eskalace k Bulharsku. Institut strategických studií Černého moře v čele s Andrijem Klymenkem poukazuje na turecké vlastnictví všech tří plavidel a rámec popisuje jako Rusko 'lovící' obchodní lodě tureckých vlastníků.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Bulharští představitelé – premiér Radev (v některých materiálech uváděný jako Rosen Željazkov) i ministr obrany Dimitar Stoyanov – uvádějí, že původ dronů zatím nelze potvrdit, hovoří o 'hybridní válce' a útok označují za hrubé porušení mezinárodního práva, aniž by přímo přisoudili odpovědnost. Radev uvedl, že nejsou důvody k aktivaci článků 4 a 5 Severoatlantické smlouvy, a vysvětlil to tím, že k útoku došlo v zóně se zvláštním statusem (neutrální vody) asi 130 km od pobřeží. Předsedkyně Evropské komise a šéfka unijní zahraniční politiky útoky odsoudily a vyjádřily solidaritu s postiženými členskými státy EU, zároveň však konstatovaly, že přesné okolnosti se nadále vyšetřují. Zdroj Reuters z oblasti námořní bezpečnosti podle předběžného hodnocení uvedl, že útok pravděpodobně provedlo Rusko – což odráží širší mezinárodně-mediální sklon připisovat útok Rusku, zatímco vlády se zdržují přímého přisouzení viny.

V čem se zpravodajství liší

Přisouzení odpovědnosti za útok u Bulharska se mezi zdroji liší: bulharský premiér Radev a ministr obrany Stoyanov uvedli, že původ dronů (ruský či ukrajinský) zatím nelze potvrdit, a hovořili o 'hybridní válce mezi Ukrajinou a Ruskem'; zdroj Reuters z námořní bezpečnosti podle předběžného hodnocení uvedl, že útok pravděpodobně provedlo Rusko; ukrajinský prezident Zelenskyj bez váhání prohlásil, že šlo o ruský kombinovaný útok námořních a vzdušných dronů a že ukrajinské síly v oblasti nepůsobily.

Údaje o obětech z lodi ALFA WATAN se rovněž rozcházejí: většina zpravodajství uváděla, že posádka je vedena jako nezvěstná poté, co záchranáři našli jen převrácený člun, tři převrácené rafty a záchranné vesty; rumunské ministerstvo vnitra (citované serverem HotNews) však uvedlo, že z potopené lodi byli nalezeni dva mrtví a 11 zachráněných.

Třetí rozpor se týká nákladu a charakteru incidentu u Rumunska 5. října: táž zpráva loď popisuje jako plavidlo převážející obilí z Ukrajiny do Itálie, zatímco Zelenskyj je citován s tvrzením, že šlo o loď převážející kukuřici, kterou zasáhly dva ruské drony.

Souvislosti

Oba napadené bulharské lodě patří tureckým společnostem – podle Institutu strategických studií Černého moře jsou ALFA WATAN a Royad Mammadov spojeny s istanbulskou společností Spring Marine Denizcilik, ABLE vlastní Ocean Eagle Shipping & Trading. Data Marine Trafficu uváděla, že ALFA WATAN plul z Egypta do Rumunska, ABLE z Rumunska do Istanbulu; ABLE vezl jižním směrem pšenici. Posádku ABLE tvořilo 18 členů – 11 tureckých a 7 indických občanů; na palubě Royad Mammadov byli občané Ázerbájdžánu a Indie. Den před bulharským incidentem, 5. října, byl u pobřeží Rumunska zasažen drony a potopil se tanker Royad Mammadov převážející obilí z Ukrajiny do Itálie; rumunské ministerstvo vnitra uvedlo dva mrtvé a 11 zachráněných. Bulharský premiér svolal mimořádné jednání s několika ministerstvy a bezpečnostními složkami, prezidentka Iliana Jotovová zrušila cestu do Veliko Tarnova. Do záchranné operace se zapojila bulharská aktiva včetně námořního plavidla DIOSCURIA, rychlého člunu námořnictva, hlídkového člunu a rumunské pobřežní stráže s vrtulníkem; pátrání po posádce ALFA WATAN bylo téhož večera ukončeno bez nálezu přeživších. V diplomatickém kontextu se podle zpráv připravovala jednání Ruska a Ukrajiny o příměří v Černém moří za účasti Turecka a OSN s cílem chránit dodávky obilí; ruský prezident Vladimir Putin dříve vyloučil dohodu o zastavení úderů; předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová útoky odsoudila a vyjádřila solidaritu s postiženými členskými státy EU.