Rusko vyzvalo diplomaty k opuštění Kyjeva, EU a členské země odmítly odejít
Ruské ministerstvo zahraničí 3. října varovalo zahraniční diplomaty, aby opustili Kyjev, a pohrozilo novými masivními údery na ukrajinské hlavní město. Velvyslankyně EU Kateryna Maternová 4. října oznámila, že delegace EU i všech 25 velvyslanectví členských států EU v Kyjevě zůstávají. Polsko, Estonsko a Itálie rovněž potvrdily, že jejich mise zůstávají na místě. Ministr zahraničí Andrij Sybiha poděkoval diplomatům, kteří zůstali, a prohlásil, že ruská zastrašovací kampaň selhala.
Hlavní body
- Ruské ministerstvo zahraničí 3. října vyzvalo zahraniční diplomaty k opuštění Kyjeva a pohrozilo novými masivními údery.
- Velvyslankyně EU Kateryna Maternová 4. října potvrdila, že v Kyjevě zůstává delegace EU i všech 25 velvyslanectví členských států EU.
- Polsko, Estonsko a Itálie rovněž deklarovaly, že jejich ambasády v Kyjevě zůstávají navzdory ruským hrozbám.
- Maternová ruské výhrůžky označila za projev frustrace z neúspěchu na bojišti a varovala Rusko, aby nezkoušelo sílu Vídeňských úmluv.
- Ministr zahraničí Andrij Sybiha poděkoval diplomatům z řady zemí, kteří v Kyjevě zůstávají, a prohlásil, že ruská zastrašovací kampaň selhala.
- The Guardian 2. října informoval, že západní diplomati soukromě projednávají záložní plány na přesun velvyslanectví do Lvova nebo východního Polska; ukrajinské ministerstvo zahraničí tyto zprávy popřelo.
Proč je to důležité
Rusko se svou výslovnou hrozbou zahraničním diplomatům v Kyjevě pokouší prolomit západní politickou a symbolickou přítomnost v ukrajinském hlavním městě. Koordinované veřejné odmítnutí ze strany institucí EU a řady národních ambasád signalizuje pokračující západní diplomatické odhodlání navzdory hrozbám. Ukrajinští představitelé i EU vnímali výhrůžky jako pokus oslabit evropskou podporu Ukrajiny, což zvyšuje politické náklady případného tichého odsunu. Zprávy zároveň naznačovaly, že si některá velvyslanectví soukromě připravují záložní plány na přesun, takže veřejný postoj může koexistovat s řízením rizik v zákulisí.
Co se stalo
Ruské ministerstvo zahraničí 3. října varovalo zahraniční občany včetně personálu diplomatických misí, aby opustili Kyjev, a pohrozilo novými masivními údery na ukrajinské hlavní město, údajně v reakci na ukrajinské útoky na ruská vojenská zařízení. Moskva uvedla, že odpovědnost za případné negativní důsledky leží plně na těch, kdo varování ignorují. Den poté, 4. října, velvyslankyně EU Kateryna Maternová na síti X oznámila, že delegace EU, Poradní mise EU a všech 25 velvyslanectví členských států EU v Kyjevě zůstávají. Ruské hrozby označila za projev frustrace z neúspěchu na bojišti a varovala Rusko, aby nezkoušelo sílu Vídeňských úmluv. Polsko, Estonsko a Itálie prostřednictvím svých ministerstev zahraničí, respektive velvyslance Formosa, rovněž potvrdily, že jejich ambasády v Kyjevě zůstávají. Mluvčí Evropské komise Christian Wigand uvedl, že se ne jedná o první takové ruské výhrůžky a že Kreml válku prohrává. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poděkoval řadě diplomatických misí, které v Kyjevě zůstávají, a prohlásil, že ruská zastrašovací kampaň selhala již před šesti měsíci a selže znovu. Vyzval spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a k účinným sankcím proti ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média stavěla do popředí ministra zahraničí Andrije Sybihu, který poděkoval konkrétním velvyslanectvím — Belgie, Lotyšska, Finska, Slovenska, Rakouska, Albánie, Litvy, Polska, Německa, Estonska, Itálie, Francie a EU — za to, že v Kyjevě zůstávají. Sybiha ruskou kampaň označil za pokus zastrašit Evropu a snížit podporu Ukrajiny. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhiy Tykhyi popřel zprávy o plánovaném přesunu velvyslanectví do Lvova či východního Polska a uvedl, že ministerstvo neobdrželo od zahraničních misí žádné takové žádosti ani oznámení. Ukrajinské zpravodajství rovněž zasazovalo ruskou výhrůžku do kontextu rozhovoru prezidenta Volodymyra Zelenského pro Reuters ze 3. října, v němž Zelensky uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v odpovědi na ruskou eskalaci úderů zesílí útoky na ruské rafinerie.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Západní a ukrajinská zpravodajská média shodně informovala o koordinovaném veřejném odmítnutí opustit Kyjev. Institucionální hlasy EU — velvyslankyně Maternová a mluvčí Komise Wigand — vnímaly ruskou výhrůžku jako pokus zastrašit Evropu a přimět ji ke snížení podpory Ukrajiny. Polsko a Estonsko svými samostatnými prohlášeními zdůraznily, že jejich ambasády zůstávají, a slíbily pokračovat v tlaku na Moskvu. Italský velvyslanec Carlo Formosa vyzval Rusko k dodržování Vídeňské úmluvy a mezinárodního humanitárního práva. Zároveň The Guardian 2. října informoval, že západní diplomaci soukromě připravují záložní plány na přesun do Lvova nebo východního Polska, čímž vedle oficiálního odmítnutí naznačil opatrnější diplomatický obraz.
V čem se zpravodajství liší
Ukrajinské zdroje se neshodují v datu zprávy The Guardian o soukromých záložních plánech západních velvyslanectví — některé ji kladou na 2. října, jiné na 3. října. Zdroje se rovněž rozcházejí v tom, zda předchozí obdobné ruské varování diplomatům bylo vydáno v květnu 2025, nebo v květnu 2026, a zda tehdy lídři zemí varování odmítli, nebo diplomatické mise prostě neodešly. Některé zdroje uvádějí, že sankce EU z 28. září byly přímo reakcí na deportaci ukrajinských dětí, jiné je spojují s tímto tématem jen v rámci téhož týdne.
Souvislosti
Rusko vydalo obdobnou výhrůžku zahraničním diplomatům již koncem května 2025; tehdy velvyslanectví z Kyjeva neodešla. V rozhovoru pro Reuters 3. října prezident Zelensky uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v odpovědi na ruskou eskalaci zesílí útoky na ruské rafinerie. EU odsoudila samostatný ruský dokument adresovaný NATO, ve kterém Moskva naznačila možnost použití celého arzenálu včetně jaderných zbraní v případě pokusu o izolaci Kaliningradské oblasti. Dne 28. září EU zavedla nové sankce vůči Rusku spojené s deportací ukrajinských dětí.