Rusko vyzvalo diplomaty k opuštění Kyjeva, EU a Česko mise stahovat nehodlají

Proč je to důležité

Rusko svým prohlášením otevřeně varovalo cizí diplomaty v hlavním městě země, kterou již přes tři a půl roku napadá, a zvyšuje tak riziko útoků na velvyslanectví. Západní ambasády přitom v Kyjevě zůstávají i přes plnou invazi a jakýkoli jejich přesun by byl symbolicky i provozně citelný. Veřejné odmítnutí ze strany EU a Česka a současné oznámení nového sankčního balíku a miliardových obranných a vojenských balíčků pro Ukrajinu ukazují, že Západ reaguje eskalací tlaku na Moskvu, nikoli ústupem.

Co se stalo

V sobotu 3. října 2026 ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo prohlášení, podle něhož budou ruské ozbrojené síly pokračovat v „masivních odvetných úderech“ proti Ukrajině, včetně Kyjeva. Ministerstvo vyzvalo zahraniční státní příslušníky a diplomatický personál, aby Kyjev opustili a necestovali na Ukrajinu, s odůvodněním údajným „smrtelným nebezpečím“. Zároveň varovalo, že veškerou odpovědnost za případné negativní důsledky nese ten, kdo výzvu ignoruje.

Mluvčí Evropské komise Christian Wigand tentýž den uvedl, že se situace pro zastoupení EU v Kyjevě nemění, že unie neomezí podporu Ukrajině a že hrozby odrážejí fakt, že „Kreml ztrácí válku i nervy“. EU podle něj připravuje dosud největší sankční balík v dějinách a tento týden zavedla nové sankce za vyhošťování ukrajinských dětí. Zároveň připomněl, že unie schválila plány obranných nákupů pro Ukrajinu za 28,3 miliardy eur v rámci takzvaného ukrajinského úvěru na podporu a že dalších 6,6 miliardy eur plyne na přímou vojenskou pomoc z Evropského mírového nástroje. Vyjádření vyšší představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajy Kallasové, která citoval, říká, že „Rusko je ochotno podstupovat větší rizika, ale EU své kroky stupňuje, aby Rusko zaplatilo ještě vyšší cenu“.

České ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčího Adama Čorga oznámilo, že Česká republika svou diplomatickou misi z Kyjeva nestáhne, a připomněl, že český velvyslanec si ráno zaběhal v kyjevském parku a hodlá v tom pokračovat. Ukrajinské ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčího Heorhija Tykhyje uvedlo, že neobdrželo od žádné zahraniční diplomatické mise žádost ani oznámení o záměru přesunout se z Kyjeva.

Tyto reakce přišly v době, kdy britský deník The Guardian 2. října napsal, že západní země v soukromí diskutují o přesunu velvyslanectví z Kyjeva do Lviva nebo do východního Polska pro případ, že by Rusko začalo cíleně útočit na diplomatické mise. Varování z Moskvy rovněž navazovalo na údery na ukrajinskou infrastrukturu: 2. října zasáhl ruský útok jeden z mostů přes Dněpr v Kyjevě a podle starosty Kyjeva Vitalije Klička poškodil vozovku a trolejové vedení, což zastavilo dopravu.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média ruské varování prezentují jako pokračující taktiku zastrašování a zdůrazňují zejména jasná veřejná prohlášení EU a Česka, že jejich mise zůstávají v Kyjevě, a vyjádření ukrajinského MZV, podle něhož o přesunu žádná ambasáda nepožádala. V textech se opakuje formulace, že „Kreml ztrácí válku i nervy“, a ruské hrozby jsou spojovány s probíhajícími údery na Kyjev, včetně zásahu mostu přes Dněpr a zpráv o přípravě dosud největší zimní vzdušné kampaně zaměřené na energetiku a vodní hospodářství. Zároveň ukrajinská zpravodajská média podrobně popisují konkrétní kroky EU – přípravu nejrozsáhlejšího sankčního balíku, sankce za deportaci dětí a schválení obranných nákupů za 28,3 miliardy eur – jako přímou odpověď na ruské zastrašování.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Zahraniční zdroje, včetně Der Spiegelu a Al Džazíry, zasazují ruské varování do širšího kontextu: intenzivní ruské údery na Kyjev s využitím dronů i balistických raket, Putinova prohlášení o pokračování útoků a sílící ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie. Al Džazíra se vedle diplomatické reakce věnuje fyzickým dopadům útoků – nejméně šesti mrtvým a poškození mostu v Kyjevě – a zmiňuje i tvrzení dosazeného gubernátora o civilních obětech v Záporožské oblasti po ukrajinském dronovém úderu. Britský The Guardian je pak citován s nepotvrzenými kontingenčními plány na přesun velvyslanectví do Lviva či východního Polska, což zahraniční média prezentují spíše jako preventivní úvahy než jako hotové rozhodnutí.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se neshodují v tom, který most přes Dněpr byl 2. října zasažen: část uvádí Pivdennyj (jižní) most, jiné Pivničnyj (severní) most, některé oba názvy kombinují a jeden zdroj (komentář Katariny Maternové) řadí úder na severní most až na 4. října. Další rozpor panuje ve jméně mluvčího českého ministerstva zahraničí – většina ukrajinských médií píše „Adam Čorgo“, některé agenturní zprávy „Adam Černý“ a jeden ukrajinsky psaný text „Adam Čergo“.

Souvislosti

Rusko podobné varování zahraničním občanům a diplomatům v Kyjevě vydalo již v květnu. Před plnou invazí v únoru 2022 řada evropských zemí přesunula svá velvyslanectví z Kyjeva do Lviva a do Polska. Současné ruské varování přichází v době zesílených leteckých úderů na Kyjev včetně zásahu mostu přes Dněpr 2. října a zpráv, že Rusko chystá dosud největší zimní vzdušnou kampaň, jejímiž cíli mají být elektrárny, rozvodné sítě, teplárny a nově i objekty vodního hospodářství.