Západní velvyslanectví v Kyjevě odmítla ruské hrozby a zůstávají
Po varování ruského ministerstva zahraničí ze 3. října, aby diplomaté opustili Kyjev, zveřejnila velvyslanectví řady západních zemí prohlášení, že zůstávají. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA samy rozhodnou o bezpečnosti své mise. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od zahraničních partnerů neobdrželo žádné žádosti ani oznámení o přesunu velvyslanectví.
Hlavní body
- 3. října ruské ministerstvo zahraničí varovalo zahraniční diplomaty, aby opustili Kyjev, a pohrozilo masivními údery.
- Velvyslanectví Británie, Německa, Itálie, Španělska, Francie, Belgie, Nizozemska, Slovenska, Slovinska, Finska, Litvy, Lotyšska, Švédska, Rakouska, Albánie, Polska, Estonska a Maďarska zveřejnila prohlášení, že z Kyjeva neodcházejí.
- EU a velvyslanectví všech členských států EU zůstávají v Kyjevě podle ambasadorky EU Kataríny Mathernové.
- Americký ministr zahraničí Marco Rubio 5. října uvedl, že USA samy rozhodnou, zda je pro americké diplomaty bezpečné v Kyjevě zůstat.
- Ruské MZV uvedlo, že odpovědnost za případné následky leží plně na těch, kteří varování ignorují.
- Podle listu The Guardian z 2.–3. října západní diplomaté soukromě připravují záložní plány na přesun do Lvova či východního Polska, což ukrajinské MZV popřelo.
Proč je to důležité
Koordinované veřejné odmítnutí západních velvyslanectví opustit Kyjev představuje jednotnou diplomatickou odpověď na ruskou intrikaci a tlakování. Prohlášení citující Vídeňskou úmluvu a normy mezinárodního humanitárního práva dávají ruskému varování právní rámec. Zároveň zprávy o tom, že západní země soukromě připravují záložní plány na přesun, ukazují na rozpor mezi veřejným postojem a krizovým plánováním. Rubiovo prohlášení, že USA samy rozhodnou o bezpečnosti své mise, podtrhuje pokračující zapojení Washingtonu v Kyjevě a odmítnutí ruského ultimáta. Připomíná to i obdobnou epizodu z května, kdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval USA k evakuaci velvyslanectví a tehdejší lídři hranici odmítli.
Co se stalo
Ruské ministerstvo zahraničí 3. října znovu varovalo zahraniční diplomaty a občany, aby opustili Kyjev, a pohrozilo pokračujícími masivními údery na ukrajinské hlavní město, přičemž odpovědnost za případné následky připsalo těm, kteří varování ignorují. Velvyslanectví Británie, Německa, Itálie, Španělska, Francie, Belgie, Nizozemska, Slovenska, Slovinska, Finska, Litvy, Lotyšska, Švédska, Rakouska, Albánie, Polska, Estonska a Maďarska zveřejnila prohlášení, že z Kyjeva neodcházejí; řada z nich zároveň připomněla Vídeňskou úmluvu a normy mezinárodního humanitárního práva. Ambasadorka EU na Ukrajině Katarína Mathernová 4. října uvedla, že Delegace EU a velvyslanectví všech členských států EU zůstávají v Kyjevě, a shrnula postoj EU slovy: „Zpráva Ruska zní: odejděte, nebo riskujete život. Naše odpověď: Zůstáváme.“ Americký ministr zahraničí Marco Rubio 5. října prohlásil, že americké velvyslanectví v Kyjevě pokračuje v práci a že USA samy rozhodnou, zda je pro diplomaty bezpečné zůstat; dodal, že ministerstvo zahraničí analyzuje bezpečnost každé mise denně a že Rusko vydává podobné výzvy už několik měsíců. List The Guardian mezitím 2.–3. října napsal, že západní diplomaté soukromě připravují záložní plány na případný přesun velvyslanectví do Lvova nebo do východního Polska, což ukrajinské ministerstvo zahraničí popřelo s tím, že od zahraničních partnerů neobdrželo žádné žádosti ani oznámení o přesunu.
Jak to popisují ukrajinské zdroje
Ukrajinská média staví příběh jako jednoznačné diplomatické odmítnutí ruské intrikace: zdůrazňují prohlášení velvyslanectví o setrvání v Kyjevě a slova ukrajinského ministerstva zahraničí, které popřelo zprávy o přesunu. Součástí rámce je i kontext prezidenta Volodymyra Zelenského, který 3. října v rozhovoru pro Reuters uvedl, že ukrajinská armáda zintenzivní útoky na ruské rafinérie v reakci na ruské údery, které mají přimět obyvatele Kyjeva a dalších měst k útěku. Ukrajinské zdroje rovněž vyzdvihují postoj EU a Evropské komise, která podle nich potvrzuje solidaritu s Ukrajinou a další tlak na Rusko.
Jak to popisují zahraniční zdroje
Média mimo Ukrajinu, zejména The Guardian, kromě linie „zůstáváme“ přinášejí i rozpor mezi veřejným postojem velvyslanectví a soukromým krizovým plánováním na případný přesun misí do Lvova či východního Polska. Jeden článek, citovaný ázerbájdžánskou agenturou APA, navíc Rubiovo vyjádření interpretoval opatrněji, s titulkem naznačujícím, že nevyloučil pozastavení činnosti amerického velvyslanectví v Kyjevě. Tento rámec je tak umírněnější než převládající narativ „zůstáváme v Kyjevě“ a zdůrazňuje nejistotu ohledně dalšího amerického postupu.
V čem se zpravodajství liší
Podle listu The Guardian západní země soukromě připravují záložní plány na přesun velvyslanectví z Kyjeva do Lvova nebo do východního Polska, zatímco ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od zahraničních partnerů neobdrželo žádné žádosti ani oznámení o přesunu. Většina ukrajinských i západních zpráv popsala Rubiovo vyjádření jako potvrzení, že americké velvyslanectví zůstává v Kyjevě, avšak jeden článek (citovaný agenturou APA) měl titulek naznačující, že Rubio nevyloučil pozastavení činnosti mise.
Souvislosti
30. září oznámil kyjevský starosta Vitalij Kličko, že po ruském ostřelování byly na území jednoho západního velvyslanectví v Ševčenkovském obvodu města nalezeny trosky. 3. října prezident Volodymyr Zelensky v rozhovoru pro Reuters uvedl, že ukrajinská armáda zintenzivní údery na ruské rafinérie v reakci na ruské údery, jejichž cílem je přimět obyvatele k opuštění Kyjeva a dalších měst. Rusko vydalo podobné varování zahraničním diplomatům již v květnu, kdy bylo lídry zemí odmítnuto; tehdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během rozhovoru s Rubiem rovněž vyzval americkou stranu k evakuaci velvyslanectví. Ruské ministerstvo zahraničí své říjnové varování rámovalo jako reakci na útoky Ukrajiny na ruské vojenské cíle.