Trump a Putin telefonovali o výsledcích mise Witkoffa a Kushnera v Moskvě a Kyjevě

Proč je to důležité

Hovor následoval po přímých cestách amerických vyslanců do Moskvy i Kyjeva a signalizuje pokračující zapojení Bílého domu na nejvyšší úrovni do hledání konce války. Veřejně pozitivní rámování z obou stran (Trump hovor označil za „skvělý“, Kreml za „pozitivní a konstruktivní“) kontrastuje s analytickými hodnoceními ISW a zprávami Bloombergu, podle nichž Putin svou pozici nezměnil. Ve stejném období zdroje Bloombergu uvedly, že Rusko plánuje v zimě zesílit údery na ukrajinskou energetickou a teplárenskou infrastrukturu a že evropští a američtí představitelé počítají s pokračováním války i v roce 2027. Komentátoři v ukrajinském tisku zároveň upozornili, že Trump telefonoval s Putinem, ale do té doby nikoliv se Zelenským, což vnímají jako znepokojivou nevyváženost.

Co se stalo

Prezident USA Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin uskutečnili 8. září hodinový telefonický rozhovor, oznámený poradcem Kremlu Jurijem Ušakovem prostřednictvím TASS. Tématem byly výsledky misí amerických zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří se 5. září setkali s Putinem v Kremlu (schůzka podle ruských médií trvala přes tři hodiny) a 6. září dorazili vlakem do Kyjeva. V Kyjevě jednali s ukrajinským vyjednávacím týmem (šéf kanceláře prezidenta Kyrylo Budanov, Rustem Umerov, Davyd Arachamija, náměstek šéfa kanceláře Serhij Kyslycja) a prezidentem Volodymyrem Zelenským; ke druhému kolu jednání se připojili poradci pro národní bezpečnost zemí E3 (Německo, Francie, Velká Británie).

Podle Ušakova Trump naléhal na co nejrychlejší ukončení války proti Ukrajině a ukončení konfliktu spojoval s obnovou obchodních a ekonomických vazeb mezi USA a Ruskem. Putin americká mírová úsilí "pozitivně ohodnotil" a údajně prohlásil, že Rusko nemá žádné agresivní plány vůči Evropě; spekulace o ruské hrozbě podle něj slouží jako zástěrka pro navyšování podpory Kyjevu a vojenských výdajů. Putin rovněž poskytl Trumpovi "objektivní a důkladnou analýzu" situace na frontě. Oba lídři se dohodli na pokračování humanitární práce včetně výměny zadržovaných a na udržování kontaktu. Bílý dům se v době zveřejnění k hovoru nevyjádřil.

Witkoff po cestách uvedl, že bylo dosaženo „významného pokroku" včetně plánování dalších třístranných rozhovorů; Zelenskyj jednání v Kyjevě popsal jako „věcná" s tématy bezpečnostních záruk, ekonomické podpory, dodávek protiletadlové obrany a zimního balíku pomoci. Zdroje Bloombergu naopak uvedly, že při kremelské schůzce nedošlo k výraznému pokroku a Putin své plány ohledně války nezměnil. Během návštěv se Ukrajina a Rusko dohodly, že si do 7. září nebudou vzájemně útočit na hlavní města.

Jak to popisují ukrajinské zdroje

Ukrajinská média (Suspilne Novyny, Radio Svoboda, Babel, hromadske, NV, Jevropejska pravda, ZN.UA, Liha.net LB.ua, Ukrinform) akcentují hodnocení Institutu pro studium války (ISW), podle něhož Putin telefonát využil k prosazení zkresleného obrazu bojiště a jeho vyjednávací pozice se od amerického 28bodového plánu z listopadu 2025 nezměnila. Ukrajinské zpravodajství silně cituje zprávy Bloombergu, že mise do Moskvy nepřinesla průlom a Putin svůj postoj nezmírnil, a vyzdvihuje plány Ruska na zesílení úderů na ukrajinskou energetickou a teplárenskou infrastrukturu během zimy i očekávání, že válka potrvá i v příštím roce. Zdůrazňována je i skutečnost, že Trump telefonoval s Putinem, ale nikoliv se Zelenským, což komentátoři (např. politolog Jevhen Mahda v rozhovoru pro Radio NV) označují za znepokojivou nevyváženost, jež Moskvě umožňuje jednostranně formovat pohled americké strany. Ukrajinské zdroje zároveň upozorňují na pokračující spojeneckou podporu – nákup amerických raket Patriot pro Ukrajinu v rámci mechanismu NATO PURL a slova zástupce ministra obrany USA Elbridge Colbyho o nutnosti připravit se na protáhlý konflikt.

Jak to popisují zahraniční zdroje

Mezinárodní média (jihokorejská/hongkongská South China Morning Post a katarská Al Jazeera Arabic) informují o telefonátu v neutrálnějším tónu a soustředí se na kremelské rámování hovoru jako „pozitivního“, „upřímného“ a „konstruktivního“. Vyzdvihují Trumpovo veřejné hodnocení rozhovoru jako „skvělého“ a jeho výrok, že Putin chce uzavřít dohodu, stejně jako Putinovo tvrzení, že Rusko nemá agresivní plány vůči Evropě. Tato zpravodajství se soustředí na diplomatickou choreografii – hodinovou délku hovoru, téma cest vyslanců, dohodu o pokračování humanitární práce a udržování kontaktu – bez skeptického analytického přesahu, který je patrný v ukrajinském pokrytí.

V čem se zpravodajství liší

Zdroje se rozcházejí v hodnocení, zda mise přinesla skutečný pokrok. Witkoff veřejně hovořil o „významném pokroku" včetně plánování dalších třístranných rozhovorů (Babel, NV, Jevropejska pravda, Radio Svoboda, Ukrinform, ZN.UA, Liha.net LB.ua, hromadske). Naproti tomu Bloomberg, s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáními, uvedl, že při kremelské schůzce nedošlo k výraznému pokroku a Putin své plány nezměnil (Suspilne Novyny, NV, Radio Svoboda, Liha.net LB.ua, Jevropejska pravda, hromadske, ZN.UA).

Další rozpor se týká podstaty telefonátu: Trump jej veřejně popsal jako „skvělý" s tím, že Putin chce dohodu (Babel, NV, South China Morning Post, Al Jazeera Arabic), zatímco ISW i zdroje Bloomberg hodnotí, že Putin hovor využil k prosazení zkresleného obrazu situace na frontě a že jeho vyjednávací pozice se od amerického plánu z listopadu 2025 nezměnila (NV, Jevropejska pravda, ZN.UA, hromadske, Radio Svoboda).

Třetí rozpor panuje o načasování případných vážných rozhovorů: Kreml a Witkoff hovoří o plánování dalších třístranných jednání (záhy po volbách do ruské Státní dumy 18.–20. září), kdežto zdroje Bloomberg uvádějí, že seriózní rozhovory pravděpodobně nezačnou dříve než v roce 2027.

Souvislosti

Mise zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera proběhla 5.–6. září: 5. září se v Kremlu setkali s Putinem (schůzka podle ruských médií trvala přes tři hodiny), 6. září dorazili vlakem do Kyjeva, kde jednali s ukrajinskou stranou a prezidentem Zelenským. Ke druhému kolu kyjevských rozhovorů se připojili poradci pro národní bezpečnost zemí E3 (Německo, Francie, Velká Británie), což Kreml komentoval slovy, že taková účast může „zkomplikovat proces". Během obou návštěv se Ukrajina a Rusko dohodly, že si vzájemně nebudou útočit na hlavní města alespoň do 7. září. Trump a Putin se předtím osobně setkali 15. srpna 2025 v Anchorage na Aljašce. Americký 28bodový mírový plán z listopadu 2025, vnímaný jako výhodný pro Rusko, poskytuje kontext: analytici upozorňují, že Putinova vyjednávací pozice se od té doby nezměnila, i když se situace na frontě podle ISW posunula ve prospěch Ukrajiny. České volby do Státní dumy byly naplánovány na 18.–20. září, což Bloomberg uvádí jako součást rámování diplomatického načasování.