Státní duma
Státní duma je dolní komorou Federálního shromáždění Ruské federace, spolu s Radou federace. Skládá se ze 450 poslanců volených na pět let poměrným zastoupením. Předsedá jí předseda Státní dumy a sídlí v Moskvě. Komora projednává a přijímá federální zákony, které jsou poté předkládány Radě federace.
-
Putinova administrativa vyzvala poslance Jednotného Ruska, aby se připravili na „vítězství“ vůči Ukrajině
Představitelé administrativy Vladimira Putina na listopadovém semináři poslanců Jednotného Ruska vyzvali k přípravě na „vítězství“ ve válce proti Ukrajině po návratu všech jejích účastníků z fronty. Podrobnosti o této přípravě zveřejněny nebyly. Na заході také zaznělo, že je třeba být blíže k lidu a spolupracovat s účastníky takzvané „SVO“.
-
Ukrajinský parlament schválil sankce vůči regionálním poslancům Ruska
Ukrajinská Nejvyšší rada 12. listopadu přijala usnesení č. 15533, kterým zavedla sankční rámec vůči poslancům regionálních parlamentů Ruské federace за pomoc při agresi proti Ukrajině. Za usnesení hlasovalo 236 poslanců. Návrh má být předložen Radě národní bezpečnosti a obrany, která může přijmout rozhodnutí o osobních omezeních.
-
Ruské letecké údery v Komyšuvaze zasáhly školu s humanitární pomocí, zahynuli nejméně lidé
Ruské letecké údery na podzemní školu a přilehlé útočiště v Komyšuvaze v Zaporožské oblasti zasáhly během distribuce humanitární pomoci. Podle regionálních úřadů zahynulo 31 lidí, později prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl 33 obětí; počet osob pohřešovaných se zvýšil ze 48 na 58. Počas dvou dnou pokračovaly záchranné a vyhledávací práce.
-
Rusko je připraveno obnovit trojstranná jednání s Ukrajinou a USA po 4. listopadu
Rusko je podle svého představitele připraveno obnovit trojstranná jednání s Ukrajinou a USA po 4. listopadu. Moskva však první schůzku označuje za předběžnou a technickou a neočekává od ní významné výsledky, zatímco Ukrajina mluví o jednání pracovních týmů v první polovině listopadu a USA tvrdí, že jednání jsou již na dohled.
-
Ukrajina, USA a Rusko plánují třístrannou schůzku v Abú Zabí
Ukrajina, Spojené státy a Rusko se domluvily na třístranné schůzce na úrovni týmů, která se má konat v Abú Zabí v první polovině listopadu 2026. Přesné datum ani konečné složení delegací zatím nejsou stanovené. Hlavním tématem má být bezpečnostní rámec pro Ukrajinu a Rusko po dosažení mírového urovnání.
-
Trump oznámil „energetické příměří“ mezi Ukrajinou a Ruskem; Kyjev tvrdí, že se o něm dozvěděl z médií
Americký prezident Donald Trump oznámil 11. října v síti Truth Social „energetické příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou s okamžitou platností a tvrdil, že obě strany souhlasily. Bílý dům později upřesnil, že jde o vzájemné zastavení úderů na ropné rafinerie (dohoda „rafinerie za rafinerii“), která je podle Ukrajiny zásadně nerovnovážná. Zelenskyj v projevu na Varšavském bezpečnostním fóru 12. října uvedl, že oznámení pro něj bylo novinkou, Rusko příměří podle něj porušuje údery na ukrajinskou energetiku včetně elektrárny TEC-5 v Charkově, a pohrozil odvetou, pokud Moskva příměří nedodrží. Kreml dohodu nepotvrdil a označil situaci jako probíhající kontakty.
-
Trump se dohodl s Putinem na dodávkách ruské nafty a vyzval Ukrajinu, aby si zvolila nového prezidenta
Americký prezident Donald Trump oznámil 9. října po telefonátu s Vladimirem Putinem dohodu o dodávkách 300 000 až 3 milionů tun ruského naftového paliva na americký a světový trh. Kreml kvůli tomu předčasně zrušil zákaz vývozu nafty zavedený v červenci 2026, americké ministerstvo financí vydalo příslušnou všeobecnou licenci. Trump následně ostře zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, prohlásil, že „je čas, aby si Ukrajina zvolila nového prezidenta", a obvinil Zelenského, že válku mohl ukončit, ale nechce. Zelensky rozhodnutí označil za „slabost“ a „dar Putinovi“, ujistil, že Ukrajina zastaví údery na ruské rafinerie, pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetiku, a zdůraznil, že o vůdci Ukrajiny rozhoduje ukrajinský lid. Paralelní jednání USA, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami skončila předčasně. Proti dohodě se postavili republikánský kongresman Brian Fitzpatrick, který 10. října oznámil přípravu dvoustranického zákona „Ronald Reagan Peace Through Strength Act“ blokujícího nákup ruské ropy, estonský premiér Kristen Michal, finský premiér, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas a bývalý britský premiér Boris Johnson.
-
Velvyslanci EU se dohodli na největším balíčku sankcí proti Rusku, formální schválení 12. října
Velvyslanci členských států EU se 7. října dohodli na rozsáhlém novém sankčním balíčku proti Rusku, který zahrnuje 743 osob a 826 společností napojených na ruský vojensko-průmyslový komplex, 77 osob „zvolených" do ruské Státní dumy z okupovaných ukrajinských území a prodloužení sankčního režimu za šíření a použití chemických zbraní. Formální schválení ministrů zahraničí je naplánováno na 12. říjen v Lucemburku.
-
Putin na Valdajském fóru: Ukrajina musí zůstat neutrální, jaderné zbraně "musí vystřelit"
Vladimir Putin přednesl 1. října na plenárním zasedání 23. Valdajského diskusního klubu projev, ve kterém zopakoval tvrzení, že válku inicioval Západ, prohlásil, že Ukrajina musí zůstat neutrálním státem, a odmítl vzájemné zastavení úderů na lodě a rafinérie. Při úvahách o jaderných zbraních použil metaforu "pušky visící na stěně, která musí vystřelit" a prohlásil, že přímý útok na Rusko či Kaliningradskou oblast by nevyhnutelně vyvolal otázku použití všech dostupných zbraní. Zároveň připustil, že ukrajinské údery na ruské rafinérie způsobily Rusku ztráty přibližně 1 % HDP.
-
Ukrajinské síly zasáhly moskevskou rafinerii Gazpromneft; podle Kyjeva je mimo provoz přes 45 % ruských kapacit
V noci na 20. září provedly ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok bezpilotními letouny a raketami na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhly rafinerii Gazpromneft-Moskva v moskevské čtvrti Kapotňa, kde vzplály obě hlavní destilační jednotky a závod následně zcela zastavil zpracování ropy. Podle Generálního štábu Ukrajiny se kumulativními údery na ruské rafinerie vyřadilo z provozu přes 45 % projektovaných rafinerských kapacit Ruska. Útok se časově shodoval s volbami do Státní dumy; analytici ISW usouditili, že ruské úřady upřednostnily vysokou účast voličů před bezpečností obyvatel.
-
Šéfka diplomacie EU Kallasová navrhne sankce za uspořádání ruských voleb na okupovaných územích Ukrajiny
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová oznámila, že navrhne sankce proti jednotlivcům, kteří umožnili konání ruských voleb do Státní dumy na okupovaných územích Ukrajiny. Hlasování, které se konalo od 18. do 20. září, označila za „simulaci demokracie" a další vážný úder ruské demokracii. Švýcarsko a Německo rovněž odsoudily hlasování na okupovaných ukrajinských územích.
-
Masivní útok dronů na Moskvu a Moskevskou oblast: zasažena rafinérie v Kapotně, požár skladů v Sofjinu
V noci na 20. září 2026 provedly ukrajinské síly rozsáhlý útok dronů a raket na Moskvu a Moskevskou oblast. Generální štáb Ukrajiny potvrdil zásah moskevské ropné rafinérie Gazpromneft-MNPZ v Kapotně, kde vznikl rozsáhlý požár; ukrajinská firma Fire Point se přihlásila k úderu dronů FP-1 na skladový komplex v obci Sofjino v moskevském regionu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin hovořil o „bezprecedentním" útoku, gubernátor Vorobjov ohlásil dvě mrtvé a šest zraněných v Moskevské oblasti. Kvůli útoku bylo zrušeno či zpožděno přes 400 letů na moskevských letištích. Akce se uskutečnila v poslední den třídenního hlasování ruských státních dumových voleb.
-
Estonská rozvědka: Rusko třetí týden po sobě ztrácí na Ukrajině přes 10 000 vojáků týdně
Šéf estonské vojenské rozvědky plukovník Ants Kiviselg na briefingu na ministerstvu obrany oznámil, že týdenní ztráty ruské armády na Ukrajině třetí týden za sebou přesahují 10 000 osob, tedy zhruba 1 600 denně, a že Rusko ztrácí více lidí, než stačí doplňovat. Zmínil rovněž pokračující ukrajinskou protiofenzivu v doněcké oblasti a řadu útoků ukrajinských sil na ruské ropné, chemické a vojenské objekty hluboko v Rusku.
-
Šéf kanceláře prezidenta Ukrajiny Budanov: nové kolo třístranných mírových rozhovorů se připravuje na říjen
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov oznámil 12. září na konferenci YES v Kyjevě, že se připravuje nové kolo mírových rozhovorů v třístranném formátu Ukrajina–USA–Rusko, které by se mohlo uskutečnit v říjnu. Potvrdil formát, místo ale nesdělil. Zároveň ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov téhož dne uvedl, že Moskva je připravena k rozhovorům, ale během nich nehodlá zastavit boje.
-
Medveděv potvrdil kurz „Jednotného Ruska“ na protahovanou válku a dlouhodobou militarizaci
Předseda strany „Jednotné Rusko“ a místopředseda Rady bezpečnosti RF Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro list Vedomosti oficiálně potvrdil závazek strany pokračovat ve válce proti Ukrajině a prosazovat dlouhodobou militarizaci ruské společnosti. Zdůraznil, že Rusko musí zůstat v „trvalé bojové pohotovosti“ i po skončení bojů a že obranný průmysl se má přeorientovat na hromadění zbrojních zásob proti „hrozbě ze strany NATO“. Analytici ISW to čtou jako zakotvení proválečné, ultranacionalistické ideologie jako neformálního státního kurzu Ruska. Medveděv zároveň odmítl možnost mobilizace, ačkoli ukrajinské a ruské zdroje souběžně hlásí přípravy na rozsáhlou mobilizaci po zářijových volbách do Státní dumy.
-
Witkoff a Kushner jednali v Moskvě i Kyjevě, průlom nepřišel. Dojednán „zimní balíček“ a návrat k trojstrannému formátu
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner jednali 5. září v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a 6. září poprvé od začátku Trumpova druhého mandátu přicestovali do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tři kola jednání se zúčastnili i poradci pro národní bezpečnost Francie, Německa a Británie. Obě strany oznámily dohodu o návratu k trojstrannému formátu USA–Ukrajina–Rusko a USA podpořily samostatný „zimní balíček“ pomoci Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany a energetiky. Žádný konkrétní průlom ale oznámen nebyl a podle hodnocení ISW a Bloombergu Kyjev ani Moskva své pozice nezměnily.
-
Putin na Východním ekonomickém fóru prohlásil, že Rusko a Ukrajina musí válku ukončit především mezi sebou
Na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku Vladimir Putin prohlásil, že Rusko a Ukrajina musí o ukončení války jednat především mezi sebou a že existuje šance na mírové urovnání. Zároveň varování ukrajinského prezidenta Zelenského o nebezpečnosti ruského vzdušného prostoru pro civilní letectví označil za „státní terorismus", který komplikuje dvoustranné mírové rozhovory. Západní partnery Ukrajiny, kteří podle něj mlčí, obvinil z toho, že se stávají spoluúčastníky mezinárodního terorismu.